Trump je proti útokům Ukrajiny na ruském území. Zvažuje letecké údery na íránská jaderná zařízení

Zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje několik možností, jak zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní. Podle informací deníku The Wall Street Journal jsou jednou z nich preventivní letecké útoky na íránská jaderná zařízení.  

Trump údajně pracuje na nové strategii, označované jako „strategie maximálního tlaku 2.0“. Tato politika by navázala na tvrdý přístup, který Trump uplatňoval během svého prvního funkčního období. Tehdy Spojené státy odstoupily od jaderné dohody z roku 2015, jež měla za cíl omezit íránský jaderný program výměnou za zmírnění sankcí. Nová strategie zahrnuje obnovu přísných sankcí a další nátlakové kroky.

Podle čtyř zdrojů obeznámených se situací Trump zvažuje dvě klíčové možnosti. První varianta předpokládá zvýšení vojenského tlaku na Írán nasazením většího počtu amerických vojáků, letadel a lodí na Blízký východ. Součástí tohoto plánu by také mohl být prodej pokročilých zbraní Izraeli, včetně speciálních bomb na ničení bunkrů, které by umožnily efektivní útok na íránská jaderná zařízení.

Druhá možnost spočívá v kombinaci hrozby vojenskou silou s ekonomickými sankcemi. Tyto sankce by mohly ještě více ochromit íránskou ekonomiku a přimět Teherán k diplomatickému řešení současné krize. The Wall Street Journal uvádí, že Trumpovy kroky směřují k tomu, aby zabránil přímému vojenskému konfliktu a nové válce, do níž by byly zataženy americké síly.

Přestože diskuse na toto téma nabývají na intenzitě, zdroje WSJ zdůrazňují, že všechny scénáře jsou stále v počáteční fázi. Zatím není jasné, kterou z možností Trump nakonec zvolí. V nedávném rozhovoru pro magazín Time prohlásil, že válka s Íránem není vyloučena, zejména kvůli údajným plánům Teheránu na jeho zabití. „Situace je velmi nestabilní a může se stát cokoliv,“ varoval Trump.

Írán obnovil svůj jaderný program v roce 2019, rok po tom, co Spojené státy odstoupily od jaderné dohody. Ačkoli Teherán i nadále některé její části dodržoval, od dohody definitivně odstoupil v lednu 2020, krátce po americkém raketovém útoku, při němž zahynul významný íránský generál Kásem Solejmání. Tento útok, schválený Trumpem, vyostřil napětí mezi oběma zeměmi a vedl ke zhoršení diplomatických vztahů.

Trump také vyjádřil v rozhovoru pro magazín Time svůj nesouhlas s využíváním raket dodaných Spojenými státy k útokům hluboko na ruském území. 

Trump uvedl, že „velmi vehementně nesouhlasí“ s tím, aby Ukrajina prováděla útoky na ruské cíle za pomoci amerických střel dlouhého doletu. Zároveň však zdůraznil, že by neukončil americkou podporu Ukrajině, kterou považuje za klíčový nástroj pro dosažení mírového řešení konfliktu.

Administrativa dosluhujícího prezidenta Joea Bidena nedávno poskytla Ukrajině střely ATACMS s dlouhým doletem, které mají schopnost zasáhnout cíle až 300 kilometrů od místa odpalu. Tento krok vyvolal ostrou reakci Moskvy, jež odpověděla odpálením nové nadzvukové střely Orešnik na ukrajinské území.

„Velmi vehementně nesouhlasím s tím, že posíláme rakety stovky mil do Ruska. Proč to děláme? Myslím, že je to nerozumné rozhodnutí,“ uvedl Trump. Zároveň v rozhovoru varoval, že současné kroky konflikt pouze eskalují. „Tuto válku pouze zhoršujeme a prodlužujeme,“ uvedl s tím, že americkou podporu Ukrajině by chtěl využít jako nástroj k ukončení války. „Chci dosáhnout dohody, a jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je pokračovat v tlaku,“ dodal.

Po zveřejnění rozhovoru zaměřily ruské tiskové agentury svou pozornost na Trumpovu kritiku vůči přístupu Kyjeva. Jak uvedla agentura Reuters, jeho výroky se staly středem pozornosti v ruských médiích.

Mluvčí Bílého domu John Kirby v reakci na dotaz novinářů odmítl komentovat Trumpovy výroky. „Nebudu se dostávat do konfliktu s nastupující Trumpovou administrativou,“ uvedl Kirby. Současně zdůraznil, že prezident Biden nadále usiluje o to, aby byl ukrajinský prezident Zelenskyj v co nejlepším možném postavení pro případné jednání o míru. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán Donald Trump

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného

Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

včera

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

včera

včera

včera

včera

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

včera

Aktualizováno včera

včera

Aleš Michal

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

včera

Toulová dostala Langmajera na vrchol

Natáčení nového filmu Deník shopaholičky režisérky Evy Toulové se vyšplhalo doslova do nebeských výšin. Štáb se usadil v restauraci Oblaca na Žižkovské věži, 66 metrů nad zemí. Když si Bára Seidlová užívala filmové rande s Lukášem Langmajerem, režisérka čelila nečekanému problému – Langmajerovo tříchodové menu mizelo tak rychle, že filmaři sotva stihli spustit kameru.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy