Trump je proti útokům Ukrajiny na ruském území. Zvažuje letecké údery na íránská jaderná zařízení

Trump údajně pracuje na nové strategii, označované jako „strategie maximálního tlaku 2.0“. Tato politika by navázala na tvrdý přístup, který Trump uplatňoval během svého prvního funkčního období. Tehdy Spojené státy odstoupily od jaderné dohody z roku 2015, jež měla za cíl omezit íránský jaderný program výměnou za zmírnění sankcí. Nová strategie zahrnuje obnovu přísných sankcí a další nátlakové kroky.

Podle čtyř zdrojů obeznámených se situací Trump zvažuje dvě klíčové možnosti. První varianta předpokládá zvýšení vojenského tlaku na Írán nasazením většího počtu amerických vojáků, letadel a lodí na Blízký východ. Součástí tohoto plánu by také mohl být prodej pokročilých zbraní Izraeli, včetně speciálních bomb na ničení bunkrů, které by umožnily efektivní útok na íránská jaderná zařízení.

Druhá možnost spočívá v kombinaci hrozby vojenskou silou s ekonomickými sankcemi. Tyto sankce by mohly ještě více ochromit íránskou ekonomiku a přimět Teherán k diplomatickému řešení současné krize. The Wall Street Journal uvádí, že Trumpovy kroky směřují k tomu, aby zabránil přímému vojenskému konfliktu a nové válce, do níž by byly zataženy americké síly.

Přestože diskuse na toto téma nabývají na intenzitě, zdroje WSJ zdůrazňují, že všechny scénáře jsou stále v počáteční fázi. Zatím není jasné, kterou z možností Trump nakonec zvolí. V nedávném rozhovoru pro magazín Time prohlásil, že válka s Íránem není vyloučena, zejména kvůli údajným plánům Teheránu na jeho zabití. „Situace je velmi nestabilní a může se stát cokoliv,“ varoval Trump.

Írán obnovil svůj jaderný program v roce 2019, rok po tom, co Spojené státy odstoupily od jaderné dohody. Ačkoli Teherán i nadále některé její části dodržoval, od dohody definitivně odstoupil v lednu 2020, krátce po americkém raketovém útoku, při němž zahynul významný íránský generál Kásem Solejmání. Tento útok, schválený Trumpem, vyostřil napětí mezi oběma zeměmi a vedl ke zhoršení diplomatických vztahů.

Trump také vyjádřil v rozhovoru pro magazín Time svůj nesouhlas s využíváním raket dodaných Spojenými státy k útokům hluboko na ruském území. 

Trump uvedl, že „velmi vehementně nesouhlasí“ s tím, aby Ukrajina prováděla útoky na ruské cíle za pomoci amerických střel dlouhého doletu. Zároveň však zdůraznil, že by neukončil americkou podporu Ukrajině, kterou považuje za klíčový nástroj pro dosažení mírového řešení konfliktu.

Administrativa dosluhujícího prezidenta Joea Bidena nedávno poskytla Ukrajině střely ATACMS s dlouhým doletem, které mají schopnost zasáhnout cíle až 300 kilometrů od místa odpalu. Tento krok vyvolal ostrou reakci Moskvy, jež odpověděla odpálením nové nadzvukové střely Orešnik na ukrajinské území.

„Velmi vehementně nesouhlasím s tím, že posíláme rakety stovky mil do Ruska. Proč to děláme? Myslím, že je to nerozumné rozhodnutí,“ uvedl Trump. Zároveň v rozhovoru varoval, že současné kroky konflikt pouze eskalují. „Tuto válku pouze zhoršujeme a prodlužujeme,“ uvedl s tím, že americkou podporu Ukrajině by chtěl využít jako nástroj k ukončení války. „Chci dosáhnout dohody, a jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je pokračovat v tlaku,“ dodal.

Po zveřejnění rozhovoru zaměřily ruské tiskové agentury svou pozornost na Trumpovu kritiku vůči přístupu Kyjeva. Jak uvedla agentura Reuters, jeho výroky se staly středem pozornosti v ruských médiích.

Mluvčí Bílého domu John Kirby v reakci na dotaz novinářů odmítl komentovat Trumpovy výroky. „Nebudu se dostávat do konfliktu s nastupující Trumpovou administrativou,“ uvedl Kirby. Současně zdůraznil, že prezident Biden nadále usiluje o to, aby byl ukrajinský prezident Zelenskyj v co nejlepším možném postavení pro případné jednání o míru.