KOMENTÁŘ | Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

Premiér, jenž se má podle ústavy starat o zájmy všech Slováků, se na ruské půdě sám sebe postavil mimo oficiální agendu Bratislavy. Když Branislav Gröhling z SaS nazval Ficovu cestu „hanbou a plivancem do tváře“ vůči spojencům z EU a NATO, mluvil přesně o tom, co velká část veřejnosti cítí v hloubi duše.

Vždyť právě západní aliance garantují bezpečnost Slovenska, stabilitu jeho ekonomiky a otevřený přístup na zahraniční trhy. A přesto premiér dobrovolně vykročil k symbolickému paktu s Vladimirem Putinem, který porušuje mezinárodní právo neustálými agresivními kroky proti Ukrajině.

Pavel Macko z ODS to trefně komentoval: Fico neoslavuje mír, ale demonstruje, že Rusové opět určují, jak se má žít v Evropě. V době, kdy čelíme hybridním hrozbám, dezinformacím a tlaku vůči svobodě projevu, je krutým paradoxem, že slovenský premiér si dobrovolně dopřává pózu hosta v režimu, který tyto hodnoty považuje za hrozbu.

Zsolt Simon ze strany Fórum otevřeně prohlásil, že Fico „táhne Slovensko tam, odkud v roce 1989 odcházelo“. Je to nejsilnější z vystoupení kritiků: po Sametové revoluci si Slovensko vybralo cestu demokracie a svobody. Dnešní krok je proto vnímán jako zraňující návrat do minulosti, do světa, kde autoritářská Moskva diktuje politické směry menším státům ve svém okolí.

Slovensko si právem zaslouží premiéra, který bude hájit jeho postavení mezi rovnocennými členy EU a NATO, nikoli politika, jenž preferuje fotosetkání na Rudém náměstí před ostrým střetem s realitou, kterou zažívají Ukrajinci.

Zatímco Fico rozdával úsměvy a podával ruce v Moskvě, jeho vlastní země stála v rozpacích a poslouchala varovné hlasy opozice: „Tento pád na kolena před východem nás stojí víc, než si premiér vůbec uvědomuje.“

V konečném důsledku totiž nejde jen o poškozený diplomatický obraz, ale o otazník nad tím, zda Slovensko nadále bude stát pevně ve spojenectví se svobodným světem, nebo zda se vstřícné gesto k Moskvě stane předzvěstí nové éry nejistoty a odklonu od demokracie. 

Smutnou realitou je, že Fico nevnímá, jak moc Slovensko západ potřebuje. Malá země uprostřed Evropské unie by si bez spojenců ani neškrtla. Aktivně čerpá miliardy z evropských dotací, které nevrací, je závislá na unijním exportu a importu, a sama o sobě by se větším státům bez bezpečnostních záruk ani neubránila.

V kontextu toho, jak moc Slovensko Západ a zejména EU či NATO potřebuje, tak vyvstává otázka, zda Fico vystoupením po boku Putina neléčí jen svou zakomplexovanost a potřebu aspoň na chvíli vypadat jako důležitý státník. Je pak logickým, ale smutným faktem, že po boku osamělého despoty vynikne lépe, než v soukolí desítek západních spojenců, a nezdráhá se kvůli tomu obětovat vlastní čest i národ.

Související

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 
Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

Více souvisejících

Robert Fico komentář Slovensko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy