Jen před několika málo dny si nejen celá Evropa, ale celý svět připomněl, že krvavá válečná ruská agrese na Ukrajině trvá už rok. A ač je utrpení obyvatel Ukrajiny nezměrné a nepopsatelné, snad o to víc se v poslední době objevují zprávy, které vystavují doslova krvavý účet administrativě totalitního vůdce Ruska Vladimira Putina, který tuto zemi ničí. A nejde tak přitom ani o sumy, které souvisejí s nějakou pomocí.
Tak třeba podle berlínského výzkumného institutu DIW válka na Ukrajině a související prudký růst nákladů na energie v loňském roce snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta, tedy o zhruba 100 miliard eur. Pro představu, jde zhruba o více než dva biliony korun. A že taková čísla nebudou v Evropě ojedinělá, není snad nutné dodávat. Lze se proto oprávněně ptát, kolik vlastně stojí válka na Ukrajině a má cenu vyčíslovat, o kolik země přicházejí kvůli ruským agresorům?
Hned zkraje je nutno říct, že tahle čísla se rozhodně musejí zjevovat a zveřejňovat, a to i s patřičným komentářem k tomu, aby bylo jasno, kdo za co může a kdo bude za to všechno jednou pykat. Už nyní se ukazuje, že nepůjde o žádný malý účet. Třeba podle nedávné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou cituje například americký deník The New York Times, by reálné globální příjmy v letošním roce mohly být kvůli ruské invazi až o 2,8 bilionu dolarů nižší. Můžete ale namítnout, že to nejsou ty přímé náklady, které řada ekonomik světa vynakládá kvůli tomu, aby pomohla bránit se Ukrajině ruským vojenským barbarům. A pořád se tak můžete ptát, kolik ta válka vlastně stojí.
Při hledání relevantních informací lze ve virtuálním prostoru najít řadu čísel. Jen v českém případě jde o sumy rovnající se vyšším desítkám miliard korun. A ani u ostatních zemí Evropy to není většinou jinak. Ale jak říká jeden mediální titulek: „Pomoc Ukrajině je investice, která možná překoná inflaci.“ Tak se proto možná shodneme na tom, že vše není jen o nákladech.
Tak třeba podle zdrojů amerického Think tanku Atlantic Council, který byl založen v roce 1961 se zaměřením na mezinárodní vztahy, po jednom roce války bylo Ukrajinci zničeno přes 50 procent ruského tankového arzenálu, dále se rychle prohlubuje schodek ruského státního rozpočtu, který se tak stává stále rizikovějším pro financování válečných operací a Evropa po dvanácti měsících konfliktu dokázala výrazně omezit dovoz zemního plynu z Ruska, který byl jedním z hlavních zdrojů financování válečných aktivit.
Ale zpět k těm nákladům, zmíněný think tank odhaduje, že peněžní hodnota pomoci zaslané Ukrajině členskými zeměmi Evropské unie od začátku války až dosud se blíží částce 55 miliard eur. Podle Kiel Institute for the World Economy dostala Ukrajina velkou pomoc také od Spojených států amerických, které jí poslaly v přepočtu více než 73 miliard euro, a země schované do označení „ostatní“ téměř 15,5 miliardy euro. Z dalších čísel ale lidem nemůže být dobře, a to je taky ten důvod, proč, jak jsem uvedl na začátku, je dobré vědět, kdo za to zaplatí.
Podle zprávy UNHCR (Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) je humanitární situace na Ukrajině nedobrá a „rychle se zhoršila“. Přibližně 40 % populace je nyní závislých na humanitární pomoci. Katastrofální je i ekonomická situace. Podle Světové banky a ukrajinského ministerstva pro agrární politiku a potraviny se hrubý domácí produkt (HDP) země v roce 2022 snížil o 35 % a přibližně 60 % populace nyní žije na hranici chudoby. Ruské útoky zničily ukrajinskou infrastrukturu v hodnotě asi 130 miliard eur.
Výzkumná agentura Ipsos v lednové zprávě ve výsledcích o postojích veřejnosti ve světě k válce na Ukrajině konstatovala, že ani po roce trvání konfliktu neztrácí téměř dvě třetiny dospělých respondentů (64 %) ve 28 zemích světa zájem o podrobné zpravodajství o této záležitosti. Ipsos také zjistil, že globální veřejné mínění o konfliktu se od doby krátce po invazi na Ukrajinu až dosud příliš nezměnilo a že občané většiny západních zemí světa nadále neochvějně podporují Ukrajinu. Tak ať to i přes stále delší dobu trvání války a růst vlastních potíží neustane a ať jsou čísla o pomoci ve válce sebevětší, bude je muset po konci války někdo „odpracovat“.
31. října 2024 16:58
Má Musk pod palcem i Putina? Majitel X si z Trumpa dělá loutku, z Američanů oběť
Související
Má Musk pod palcem i Putina? Majitel X si z Trumpa dělá loutku, z Američanů oběť
Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko
komentář , válka na Ukrajině , Ekonomika , Rusko , Ukrajina , Česká republika
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 35 minutami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 1 hodinou
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 3 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 4 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat.
Zdroj: Jakub Jurek