Jen před několika málo dny si nejen celá Evropa, ale celý svět připomněl, že krvavá válečná ruská agrese na Ukrajině trvá už rok. A ač je utrpení obyvatel Ukrajiny nezměrné a nepopsatelné, snad o to víc se v poslední době objevují zprávy, které vystavují doslova krvavý účet administrativě totalitního vůdce Ruska Vladimira Putina, který tuto zemi ničí. A nejde tak přitom ani o sumy, které souvisejí s nějakou pomocí.
Tak třeba podle berlínského výzkumného institutu DIW válka na Ukrajině a související prudký růst nákladů na energie v loňském roce snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta, tedy o zhruba 100 miliard eur. Pro představu, jde zhruba o více než dva biliony korun. A že taková čísla nebudou v Evropě ojedinělá, není snad nutné dodávat. Lze se proto oprávněně ptát, kolik vlastně stojí válka na Ukrajině a má cenu vyčíslovat, o kolik země přicházejí kvůli ruským agresorům?
Hned zkraje je nutno říct, že tahle čísla se rozhodně musejí zjevovat a zveřejňovat, a to i s patřičným komentářem k tomu, aby bylo jasno, kdo za co může a kdo bude za to všechno jednou pykat. Už nyní se ukazuje, že nepůjde o žádný malý účet. Třeba podle nedávné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou cituje například americký deník The New York Times, by reálné globální příjmy v letošním roce mohly být kvůli ruské invazi až o 2,8 bilionu dolarů nižší. Můžete ale namítnout, že to nejsou ty přímé náklady, které řada ekonomik světa vynakládá kvůli tomu, aby pomohla bránit se Ukrajině ruským vojenským barbarům. A pořád se tak můžete ptát, kolik ta válka vlastně stojí.
Při hledání relevantních informací lze ve virtuálním prostoru najít řadu čísel. Jen v českém případě jde o sumy rovnající se vyšším desítkám miliard korun. A ani u ostatních zemí Evropy to není většinou jinak. Ale jak říká jeden mediální titulek: „Pomoc Ukrajině je investice, která možná překoná inflaci.“ Tak se proto možná shodneme na tom, že vše není jen o nákladech.
Tak třeba podle zdrojů amerického Think tanku Atlantic Council, který byl založen v roce 1961 se zaměřením na mezinárodní vztahy, po jednom roce války bylo Ukrajinci zničeno přes 50 procent ruského tankového arzenálu, dále se rychle prohlubuje schodek ruského státního rozpočtu, který se tak stává stále rizikovějším pro financování válečných operací a Evropa po dvanácti měsících konfliktu dokázala výrazně omezit dovoz zemního plynu z Ruska, který byl jedním z hlavních zdrojů financování válečných aktivit.
Ale zpět k těm nákladům, zmíněný think tank odhaduje, že peněžní hodnota pomoci zaslané Ukrajině členskými zeměmi Evropské unie od začátku války až dosud se blíží částce 55 miliard eur. Podle Kiel Institute for the World Economy dostala Ukrajina velkou pomoc také od Spojených států amerických, které jí poslaly v přepočtu více než 73 miliard euro, a země schované do označení „ostatní“ téměř 15,5 miliardy euro. Z dalších čísel ale lidem nemůže být dobře, a to je taky ten důvod, proč, jak jsem uvedl na začátku, je dobré vědět, kdo za to zaplatí.
Podle zprávy UNHCR (Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) je humanitární situace na Ukrajině nedobrá a „rychle se zhoršila“. Přibližně 40 % populace je nyní závislých na humanitární pomoci. Katastrofální je i ekonomická situace. Podle Světové banky a ukrajinského ministerstva pro agrární politiku a potraviny se hrubý domácí produkt (HDP) země v roce 2022 snížil o 35 % a přibližně 60 % populace nyní žije na hranici chudoby. Ruské útoky zničily ukrajinskou infrastrukturu v hodnotě asi 130 miliard eur.
Výzkumná agentura Ipsos v lednové zprávě ve výsledcích o postojích veřejnosti ve světě k válce na Ukrajině konstatovala, že ani po roce trvání konfliktu neztrácí téměř dvě třetiny dospělých respondentů (64 %) ve 28 zemích světa zájem o podrobné zpravodajství o této záležitosti. Ipsos také zjistil, že globální veřejné mínění o konfliktu se od doby krátce po invazi na Ukrajinu až dosud příliš nezměnilo a že občané většiny západních zemí světa nadále neochvějně podporují Ukrajinu. Tak ať to i přes stále delší dobu trvání války a růst vlastních potíží neustane a ať jsou čísla o pomoci ve válce sebevětší, bude je muset po konci války někdo „odpracovat“.
21. listopadu 2024 15:01
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
Související
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť
komentář , válka na Ukrajině , Ekonomika , Rusko , Ukrajina , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák