KOMENTÁŘ | Rok války na Ukrajině i dopadů na světovou ekonomiku. Kolik stojí konflikt?

Jen před několika málo dny si nejen celá Evropa, ale celý svět připomněl, že krvavá válečná ruská agrese na Ukrajině trvá už rok. A ač je utrpení obyvatel Ukrajiny nezměrné a nepopsatelné, snad o to víc se v poslední době objevují zprávy, které vystavují doslova krvavý účet administrativě totalitního vůdce Ruska Vladimira Putina, který tuto zemi ničí. A nejde tak přitom ani o sumy, které souvisejí s nějakou pomocí.  

Tak třeba podle berlínského výzkumného institutu DIW válka na Ukrajině a související prudký růst nákladů na energie v loňském roce snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta, tedy o zhruba 100 miliard eur. Pro představu, jde zhruba o více než dva biliony korun. A že taková čísla nebudou v Evropě ojedinělá, není snad nutné dodávat. Lze se proto oprávněně ptát, kolik vlastně stojí válka na Ukrajině a má cenu vyčíslovat, o kolik země přicházejí kvůli ruským agresorům? 
 
Hned zkraje je nutno říct, že tahle čísla se rozhodně musejí zjevovat a zveřejňovat, a to i s patřičným komentářem k tomu, aby bylo jasno, kdo za co může a kdo bude za to všechno jednou pykat. Už nyní se ukazuje, že nepůjde o žádný malý účet. Třeba podle nedávné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou cituje například americký deník The New York Times, by reálné globální příjmy v letošním roce mohly být kvůli ruské invazi až o 2,8 bilionu dolarů nižší. Můžete ale namítnout, že to nejsou ty přímé náklady, které řada ekonomik světa vynakládá kvůli tomu, aby pomohla bránit se Ukrajině ruským vojenským barbarům. A pořád se tak můžete ptát, kolik ta válka vlastně stojí.  
 
Při hledání relevantních informací lze ve virtuálním prostoru najít řadu čísel. Jen v českém případě jde o sumy rovnající se vyšším desítkám miliard korun. A ani u ostatních zemí Evropy to není většinou jinak. Ale jak říká jeden mediální titulek: „Pomoc Ukrajině je investice, která možná překoná inflaci.“ Tak se proto možná shodneme na tom, že vše není jen o nákladech.

Tak třeba podle zdrojů amerického Think tanku Atlantic Council, který byl založen v roce 1961 se zaměřením na mezinárodní vztahy, po jednom roce války bylo Ukrajinci zničeno přes 50 procent ruského tankového arzenálu, dále se rychle prohlubuje schodek ruského státního rozpočtu, který se tak stává stále rizikovějším pro financování válečných operací a Evropa po dvanácti měsících konfliktu dokázala výrazně omezit dovoz zemního plynu z Ruska, který byl jedním z hlavních zdrojů financování válečných aktivit.  
 
Ale zpět k těm nákladům, zmíněný think tank odhaduje, že peněžní hodnota pomoci zaslané Ukrajině členskými zeměmi Evropské unie od začátku války až dosud se blíží částce 55 miliard eur. Podle Kiel Institute for the World Economy dostala Ukrajina velkou pomoc také od Spojených států amerických, které jí poslaly v přepočtu více než 73 miliard euro, a země schované do označení „ostatní“ téměř 15,5 miliardy euro. Z dalších čísel ale lidem nemůže být dobře, a to je taky ten důvod, proč, jak jsem uvedl na začátku, je dobré vědět, kdo za to zaplatí.

Podle zprávy UNHCR (Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) je humanitární situace na Ukrajině nedobrá a „rychle se zhoršila“. Přibližně 40 % populace je nyní závislých na humanitární pomoci. Katastrofální je i ekonomická situace. Podle Světové banky a ukrajinského ministerstva pro agrární politiku a potraviny se hrubý domácí produkt (HDP) země v roce 2022 snížil o 35 % a přibližně 60 % populace nyní žije na hranici chudoby. Ruské útoky zničily ukrajinskou infrastrukturu v hodnotě asi 130 miliard eur. 
 
Výzkumná agentura Ipsos v lednové zprávě ve výsledcích o postojích veřejnosti ve světě k válce na Ukrajině konstatovala, že ani po roce trvání konfliktu neztrácí téměř dvě třetiny dospělých respondentů (64 %) ve 28 zemích světa zájem o podrobné zpravodajství o této záležitosti. Ipsos také zjistil, že globální veřejné mínění o konfliktu se od doby krátce po invazi na Ukrajinu až dosud příliš nezměnilo a že občané většiny západních zemí světa nadále neochvějně podporují Ukrajinu. Tak ať to i přes stále delší dobu trvání války a růst vlastních potíží neustane a ať jsou čísla o pomoci ve válce sebevětší, bude je muset po konci války někdo „odpracovat“.  

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Ekonomika Rusko Ukrajina Česká republika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy