KOMENTÁŘ | Škrtit státní výdaje musí nejen současní politici, ale i ti příští. Jinak bude zle

Člověk si prý rychle zvykne na všechno, říká se. Ať je to dobře, nebo špatně, dodal by jistě nejeden z nás. K úvodnímu „moudru“ mě inspiroval nedávno vyslechnutý rozhovor dvou mužů, který stál opravdu za zamyšlení. O čem se bavili? Jednoduše řečeno, že jsme jako jedinci, chce se říct obyvatelé zemí, aspoň tak nějak v té Západní Evropě, přestali spoléhat sami na sebe. Když se nedaří v podnikání nebo v práci nebo nějak vůbec, nehledáme prý řešení a východiska u sebe, ale, jednoduše řečeno, natáhneme ruku ke státu, ať nás zachrání. Taky, kdo jiný?

A když se tak neděje, rádi příště zvolíme ty, kteří slibují, že nebudeme muset nic dělat a stejně dostaneme od těch slibujících budoucích vůdců země na ruku, co jen budeme chtít. Ať platí, řečeno slovy výběrčího daní z pohádky o Pyšné princezně. Samozřejmě ten stát. Kardiální otázka dneška ale je, odkud na to vezme, když se na všechny usmívá jen velká prázdnota státní kasy a zda kvůli nejrůznějším zamotaným systémům dotacím, pomocem a platbám od státu je vůbec takové fungování společnosti udržitelné? Z veřejně dostupných informací vyplývá, že veřejné finance, chcete-li hospodaření nás všech, loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP. Pravda, i přes sliby politiků, že budou šetřit a omezovat výdaje státu, co to půjde, státní dluh loni stoupl na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021. A jak s dodává nejedno ekonomické české médium, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku České republiky.  
 
Jasně, že nevzniklo samo, ale za velkého přispění právě těch politických kritiků, který aspoň nyní v Česku, volají na nejrůznější strany, jak by to oni dělali líp. A aby toho nebylo málo, tak Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno uvedl, že tempo růstu státního dluhu bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Výdaje státního rozpočtu za posledních pět let vzrostly podle NKÚ o 705 miliard korun, ale příjmy se navýšily pouze o 351 miliard. Co z toho, říkáte si? Jednoduše to, jak tvrdí i NKÚ, že ČR je pořád á jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii a tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí. Dobré, že? A to nejrůznější skupiny v zemi, děj se, co děj, chtějí pořád víc a víc. Bez ohledu na stav věci. Doufám, že i vás, bez ohledu na váš sociální stav a postavení, milí čtenáři, napadne stejná otázka: Kde na ty rostoucí výdaje a volání oněch skupiny po setrvalém růstu nejrůznějších dávek od státu, má erár brát? 
 
Na druhou stranu je nutno říct, že nejen lidé zpohodlněli. Aspoň se tak zdá i podle v úvodu zmíněného rozhovorů dvou anonymních postav. Prý je to jednodušší a jistější, když se nedaří, stát pomůže. Taky, kdo jiný, ne? Zpohodlněl ale i stát. A možná rezignoval. Neumí šetřit, víc slibuje, než dělá. Trvá mu dlouho i přes pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně prosadit dlouhodobé a smysluplné projekty, jako je digitalizace státní správy, omezování počtu úředníků, rychlejší a jednodušší nákupy nejrůznějších položek pro stát, a tak dále a tak dále. Byl by to dlouhý seznam, a navíc obehraná písnička. Přiznám se proto, že patřím mezi zastánce radikálního řešení (není navíc z mé hlavy), které možná už jako jediné zabrání katastrofě, ze které budou těžit snad jen totální populisté a extremisté. Totiž k okamžitému zastavení a vyplácení všech dotací, dávek a podpor, rychlému auditu a zjištění, kde se v systému „topí“ ony miliardy, které my všichni do eráru daněmi a odvody dáváme.  
 
A pak se ukáže… K tomu ale zřejmě nikdo nenajde sílu ani odvahu. Co říct na to, že od roku 2017 roste počet zaměstnanců státu ročně zhruba o 10 tisíc lidí a výdaje na jejich platy rostou v průměru zhruba o 20 miliard za rok?!! Má proto smysl zastavit nějaké dotace? Třeba do zemědělství? Jistě, právníci největšího hegemona tohoto oboru, Babišova Agrofertu už brousí tužky, aby bombardovali protinávrhy všechny instituce, které půjdou, a jistě se k nim přidají i další hráči, jenže ‒ miliardy jsou miliardy. Nebo ztráta konkurence? Výmluvy na to, že vinou vyšších státních podpor zemědělcům v jiných státech musí ti naši tu kácet ovocné stromy, jindy zase vybíjet nejrůznější stáda zvířat, tak to radši budeme platit… Ale jak dlouho to vydržíme? 
 
Škoda, že místo slibu představit ucelený systém řešení na každý problém, který v zemi vyvstane, se v poslední době objevil znovu známý nešvar z exposé minulých politiků ‒ „mikromanagement“, rychlé jednotlivosti a jejich ještě rychlejší popření, když se to „veřejnosti“ nelíbí. O to větší škoda, že šetřit miliardy a nastavit nejen daňový, ale o to víc důchodový a další výplatní systému státu, budou muset zásadně změnit i další politici, nejen ti stávající u moci. A to si bohužel možná uvědomuje nebo chce uvědomit jen málokdo. Škoda. Peníze nás všech za to určitě stojí. 

Související

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna politici Ekonomika komentář

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce se zástupci administrativy amerického protějška Donalda Trumpa jednat o několika zásadních témat. Především chce vědět, kdy proběhne slibovaná schůzka, které se zúčastní i Rusové. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy