KOMENTÁŘ | Škrtit státní výdaje musí nejen současní politici, ale i ti příští. Jinak bude zle

Člověk si prý rychle zvykne na všechno, říká se. Ať je to dobře, nebo špatně, dodal by jistě nejeden z nás. K úvodnímu „moudru“ mě inspiroval nedávno vyslechnutý rozhovor dvou mužů, který stál opravdu za zamyšlení. O čem se bavili? Jednoduše řečeno, že jsme jako jedinci, chce se říct obyvatelé zemí, aspoň tak nějak v té Západní Evropě, přestali spoléhat sami na sebe. Když se nedaří v podnikání nebo v práci nebo nějak vůbec, nehledáme prý řešení a východiska u sebe, ale, jednoduše řečeno, natáhneme ruku ke státu, ať nás zachrání. Taky, kdo jiný?

A když se tak neděje, rádi příště zvolíme ty, kteří slibují, že nebudeme muset nic dělat a stejně dostaneme od těch slibujících budoucích vůdců země na ruku, co jen budeme chtít. Ať platí, řečeno slovy výběrčího daní z pohádky o Pyšné princezně. Samozřejmě ten stát. Kardiální otázka dneška ale je, odkud na to vezme, když se na všechny usmívá jen velká prázdnota státní kasy a zda kvůli nejrůznějším zamotaným systémům dotacím, pomocem a platbám od státu je vůbec takové fungování společnosti udržitelné? Z veřejně dostupných informací vyplývá, že veřejné finance, chcete-li hospodaření nás všech, loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP. Pravda, i přes sliby politiků, že budou šetřit a omezovat výdaje státu, co to půjde, státní dluh loni stoupl na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021. A jak s dodává nejedno ekonomické české médium, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku České republiky.  
 
Jasně, že nevzniklo samo, ale za velkého přispění právě těch politických kritiků, který aspoň nyní v Česku, volají na nejrůznější strany, jak by to oni dělali líp. A aby toho nebylo málo, tak Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno uvedl, že tempo růstu státního dluhu bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Výdaje státního rozpočtu za posledních pět let vzrostly podle NKÚ o 705 miliard korun, ale příjmy se navýšily pouze o 351 miliard. Co z toho, říkáte si? Jednoduše to, jak tvrdí i NKÚ, že ČR je pořád á jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii a tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí. Dobré, že? A to nejrůznější skupiny v zemi, děj se, co děj, chtějí pořád víc a víc. Bez ohledu na stav věci. Doufám, že i vás, bez ohledu na váš sociální stav a postavení, milí čtenáři, napadne stejná otázka: Kde na ty rostoucí výdaje a volání oněch skupiny po setrvalém růstu nejrůznějších dávek od státu, má erár brát? 
 
Na druhou stranu je nutno říct, že nejen lidé zpohodlněli. Aspoň se tak zdá i podle v úvodu zmíněného rozhovorů dvou anonymních postav. Prý je to jednodušší a jistější, když se nedaří, stát pomůže. Taky, kdo jiný, ne? Zpohodlněl ale i stát. A možná rezignoval. Neumí šetřit, víc slibuje, než dělá. Trvá mu dlouho i přes pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně prosadit dlouhodobé a smysluplné projekty, jako je digitalizace státní správy, omezování počtu úředníků, rychlejší a jednodušší nákupy nejrůznějších položek pro stát, a tak dále a tak dále. Byl by to dlouhý seznam, a navíc obehraná písnička. Přiznám se proto, že patřím mezi zastánce radikálního řešení (není navíc z mé hlavy), které možná už jako jediné zabrání katastrofě, ze které budou těžit snad jen totální populisté a extremisté. Totiž k okamžitému zastavení a vyplácení všech dotací, dávek a podpor, rychlému auditu a zjištění, kde se v systému „topí“ ony miliardy, které my všichni do eráru daněmi a odvody dáváme.  
 
A pak se ukáže… K tomu ale zřejmě nikdo nenajde sílu ani odvahu. Co říct na to, že od roku 2017 roste počet zaměstnanců státu ročně zhruba o 10 tisíc lidí a výdaje na jejich platy rostou v průměru zhruba o 20 miliard za rok?!! Má proto smysl zastavit nějaké dotace? Třeba do zemědělství? Jistě, právníci největšího hegemona tohoto oboru, Babišova Agrofertu už brousí tužky, aby bombardovali protinávrhy všechny instituce, které půjdou, a jistě se k nim přidají i další hráči, jenže ‒ miliardy jsou miliardy. Nebo ztráta konkurence? Výmluvy na to, že vinou vyšších státních podpor zemědělcům v jiných státech musí ti naši tu kácet ovocné stromy, jindy zase vybíjet nejrůznější stáda zvířat, tak to radši budeme platit… Ale jak dlouho to vydržíme? 
 
Škoda, že místo slibu představit ucelený systém řešení na každý problém, který v zemi vyvstane, se v poslední době objevil znovu známý nešvar z exposé minulých politiků ‒ „mikromanagement“, rychlé jednotlivosti a jejich ještě rychlejší popření, když se to „veřejnosti“ nelíbí. O to větší škoda, že šetřit miliardy a nastavit nejen daňový, ale o to víc důchodový a další výplatní systému státu, budou muset zásadně změnit i další politici, nejen ti stávající u moci. A to si bohužel možná uvědomuje nebo chce uvědomit jen málokdo. Škoda. Peníze nás všech za to určitě stojí. 

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna politici Ekonomika komentář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy