KOMENTÁŘ | Sníží nebo nesníží nižší DPH na potraviny jejich ceny? Neshodne se na tom ani stát

Nechám nyní stranou nejedním ekonomem, analytikem či známým ekonomickým exponentem kritizovaný odborářský leták, ve kterém jejich matematici vykalkulovali astronomická čísla, z nichž pro veřejnost zřejmě vyplývá, že vinou těchto ztrát si asi nekoupí ani chleba. Důležitější věcí je, zda ty ceny potravin opravdu klesnou nebo ne a zda navrhované změny, ať už v sazbách DPH nebo dalších daňových úpravách sníží ceny nejen potravin. A na koho budou mít vlastně největší dopad. 
 
Zatímco nejen odbory, ale i levicově orientovaní voliči politici a uskupení křičí, že „tohle teda ne“, že s těmi dluhy na tom nejsme prý zase tak špatně, takže žádné změny v daních, natož u potravin, nejsou potřeba, a že nezávislá část ekonomů, analytiků nebo lidí, spojených s návrhy na sražení veřejných dluhů země, a tedy i s návrhy na úpravu důchodové, daňové a legislativní reformy nemá vůbec pravdu, tak právě tato strana říká, že představený návrh konsolidačního balíčku, vč. úpravy DPH, je jen jakýsi pomyslný PRVNÍ krok, který má ve výsledku vést právě ke stabilizaci rozvrácené státní kasy. Můžete si sice říct, že politici jen slibují a blázni se radují. Takže nikomu nelze nic nevěřit, však se teprve časem ukáže, co je pravda. Vždyť nedávno jsem tu sám psal o tom, že právě v problematice vysokých cen potravin se tu vina za to svaluje z jedné strany na druhou a nikdo za nic nemůže.  
 
Jenže, když nebudu věřit nikomu a ničemu, možná sám zvyšuju ta inflační očekávání, poukáže jistě nejeden erudovaný ekonom. Ale když sám Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR ve veřejném prostoru prohlásí, že potravinové řetězce ono navrhované snížení DPH u potravin, projde-li to Parlamentem, do cen promítnou, tak se musím ptát, aniž bych byl fanda ve sporu o ceny a inflaci jakékoliv strany, proč tomu nevěřit? Je sice fakt, jak uvedl server iRozhlas.cz, který ve spolupráci s agenturou PAQ Research v projektu Život k nezaplacení, který analyzuje ekonomický vývoj domácností, že: „Snížení DPH na potraviny si zákazníci nevšimnou, shodují se v malých obchodech.“ A nějaké velké cenové změny u potravin nečeká ani Potravinářská komora. Ale…  
 
Faktem třeba je, že i řada států Eurozóny poté, co vyšla dubnová data o inflaci, ze kterých vyplývá, že právě u potravin v členských zemí této skupiny, tedy platících eurem, klesla právě potravinová inflace, přistoupily k dočasnému snížení DPH u potravin. A to i přesto, že Mezinárodní měnový fond ve své nedávné zprávě kritizoval inflační snížení DPH.  Zkušenosti s příznivým dopadem strategie snížení DPH na konečné ceny u potravin ale mají například nejen ve Španělsku, ale i v Německu a dalších zemích Evropské unie.   
 
Ať už tak nebo onak, jedno je z toho jasné. Češi evidentně budou kritizovat, i přes vědomí toho, že „něco“ je se zadluženým státem třeba udělat, vždycky všechno. Jenže ani vládnoucí garnitura zřejmě nepředstavila úplně ten nejlepší plán úspor, který má šanci zachránit minulými politiky rozvrácenou státní kasu před úplným krachem. Jasné je také to, že ať klesnou ceny potravin o dvě či ona tři procenta níže nebo ne, zásadní dopad na rozpočet rodin to zřejmě mít nebude. Ty však nejspíše ovlivní další daňové a úsporné opatření. A i když je u projektu nynějších úspor vidět snaha nikoho nenaštvat a snaha všem tak nějak moc nepřidat ani moc neodebrat, možná stálo za to kousnout do kyselého jablka víc. Záchrana eráru, která by vedla k jeho zdravějšímu fungování, zvláště při ještě víc „Crazy“ nápadech nynější opozice, je možná důležitější než vítězství v příštích volbách.