Češi jsou od nepaměti národem houbařů. Jak je zpracovávali naši předci?

Rettigová psala, že „houby, tento dar Boží, jsou výborným pokrmem, ať již v polévce, v omáčce, smažené aneb nakládané, ale jelikož jsou těžko stravitelné, mají se nakrájeti vždy na drobné kousky.“ A jak houby slavná kuchařka využívala v kuchyni? 
 
Skladování hub 
 
Kuchařka radila nasbírané hříbky pro pozdější použití uchovávat naložené v soli. Očištěné houby se nakrájely na kousky, vložily do nádoby a zasypaly několika lžicemi soli. V uzavřené nádobě se pak houby nechaly přes noc, aby ze sebe pustily vodu. Poté se houby takto krátce povařily. Vychladlé se daly do sklenice a zalily rozpuštěným lojem. Rettigová zaručovala, že houby naložené v soli si uchovají po dlouhou dobu svou vůni i chuť. 
 
Jako další možnost skladování hub pro další využití v kuchyni uváděla Rettigová jejich naložení do octa. Do toho se nenakládaly kousky hub, ale malé celé houbičky. Ty se nejprve nechaly krátce povařit ve slané vodě a poté se plnily do sklenic. Zalily se vodou a vinným octem, ochutily solí, pepřem, novým kořením, hřebíčkem, bobkovým listem, estragonem a cibulkami. 
 
Houby je samozřejmě možné také sušit. Rettigová je sušila tak, že je nakrájela na tenké plátky, ty navlékla na nit a pověsila na čerstvý a suchý vzduch. 
 
Houbové pokrmy podle Rettigové 
 
Nejjednodušší a nejlacinější houbový pokrm nazvala Rettigová jako houby smažené, dnes ho známe spíše pod označením smaženice. Příprava tohoto chodu je snadná a od 19. století (kdy Rettigová žila) se prakticky nezměnila. Pokrájené houby se osmaží na másle, osolí, opepří a dochutí kmínem, pak se zalijí rozmíchanými vajíčky. Na talíři se hotová smaženice dozdobí nasekanou petrželkou. Vejce a houby spojila Rettigová dohromady i v dalších receptech – třeba na vaječný svítek s houbami nebo míchaná vajíčka s hříbky. 
 
Z hub Rettigová připravovala také knedlíčky do polévky. Ty se dělaly z hub sušených, které se podusily na másle se lžící vody a špetkou soli. Pak se smíchaly s máslem, vejci, mlékem a nakrájenou houskou. Směs se dochutila solí, pepřem, majoránkou, zázvorem a česnekem. Lžičkou se pak tvarovaly malé knedlíčky a zavařovaly se do polévky. 
 
V Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové najdeme několik receptů na houbové omáčky – ze žampionů, z hříbků nebo třeba z ryzců. Základem těchto omáček jsou kromě hub máslo a smetana, dále se do nich přidávalo víno a vývar. 
 
Z pera Magdaleny Dobromily Rettigové pochází také předpis na houbovec: 
 
„Rozkrájej drobnince hříbky, vyper je ve studené vodě a nech je dusit s kouskem nového másla a trochou drobně rozkrájené petržele, osol je a okořeň trochu květem a pepřem. Na kuthánku nech uvařit 2 sběračky sladké smetany. Potom vraz do hrnečku 3 žloutky, dej k nim dvě lžíce pěkné mouky a 2 sběračky studené sladké smetany, dobře to rozmíchej, načež to vlej do té vařící smetany a míchej tak dlouho, až je z toho hustá kaše; tu pak hezky slaďounce tři se 4 dekagramy nového nebo račího másla, až vychladne. Též i houbičky, když jsou dost, nechají se trochu pochladnout. Potom se vrazí do kaše 3 žloutky, dá se k ní ze dvou bílků sněhu a malinko se to zamíchá, aby sníh nezvodnatěl, pak se mísa vymaže máslem, dá se do ní polovic té kašičky, na tu se rozloží houbičky, na tyto se naleje druhá polovička kašičky a nechá se to v troubě upéci. Máš-li rybu nebo raky, tedy se může rozškubané a na másle dušené rybí maso nebo račí ocásky mezi houbičky přimíchat.“