Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Že znali a konzumovali jablka již naši pravěcí předci, to dokládají nálezy archeologů datované do období neolitu, tedy mladší doby kamenné. Nejprve sbírali lidé planě rostoucí plody, později začali jabloně pěstovat. Pěstované druhy se lišily v závislosti na geografických a klimatických podmínkách.

V pravěku i ve středověku byla jablka bez nadsázky nejoblíbenějším a v kuchyni nejvyužívanějším ovocem. Již pravěcí lidé je přidávali do svých obilných kaší, ty se v jídelníčku našich předků udržely s jistými obměnami až do středověku. V tomto období pronikla jablka více i do slaných pokrmů, nejčastěji k pečenému a vařenému masu, dále také ke zvěřině nebo rybám. Smažená jablka se podávala jako příloha k pečené zvěřině.

Středověké kuchařské knihy obsahují mnoho receptů, jejichž součástí jsou právě jablka. Jedná se o rozmanitou škálu pokrmů zahrnující sladké kaše, masité chody i na dnešní dobu poněkud kuriózní jídla, jako jsou pečené veverky s jablky nebo kaše ze zvířecích mozečků a jablek. Některé pokrmy byly vyloženě jablečné, jako sladké kaše, ale také například netradiční „polívka z jablek“:

„Vezmi tvrdá jablka, nastrouhej je, přilej dosti vody a uvař. Rozšlehej dva nebo tři žloutky, přidej do té polévky spolu s cukrem, skořicí, trochou zázvoru a muškátového květu, přidej šafránu a nech povařit.“

Z 16. století se dochoval recept na zvěřinu a slepici s jablky:

„Slepici upeč. Upraž bílý chléb do černa, rozvař ho ve víně, proceď a přidej posekané slepice i se šťávou z nich. Okořeň skořicí, zázvorem, šafránem a trochou pepře, přidej sádlo a pomalu vař. Nahoru dej udušená jablka jako na zvěřinu.“

Již v 16. století se připravoval jablečný dezert zvaný „pečená jablka obyčejem vlašským“, jakýsi předchůdce později velmi oblíbených jablek v županu, který se podával jako lék nebo při zvláštních příležitostech:

„Vezmi jablka velká, nakroj každé na dvě poloviny, vykroj prostředek a dej pozor, aby se zase daly složit k sobě. Roztluč hrst nebo dvě jader z vlašských ořechů, přidej bazalku a jelenní jazyk, vše posekej a pořež na drobno. Nakonec přidej rozinky a muškátový květ. Promíchej a utři a nadívej tím jablka. Ta potom nastrkej na rozehřátý rožník. Abys mohl jablka obracet, dej kolem nich čtyři dřívka nebo špejle a otoč je nití. Potom si připrav následující řídké těstíčko: Utři mouku s cukrem a jedním nebo dvěma bílky a přilij k tomu růžové vody, aby to bylo jako hustá smetana. Když se jablka začnou zahřívat, polej je nejprve máslem nebo husím sádlem, a když se dobře rozehřejí, polévej je navrchu tím těstem, takže se na nich bude dělat čistý škraloup. Nech péci do žluta, potom dej dolů a nech prostydnout. Dávej to nemocnému, nebo kdybys chtěl někoho významného uctíti.“ 

Jablka v kuchyni často využívala v 19. století i slavná kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová, dělala z nich sladké nákypy, nudle, flíčky, omelety, kompoty, koláče nebo jablka v županu.