Roušky nedávejte malým dětem, mohou se udusit, varují odborníci. Problémy hlásí i astmatici

Malým dětem není vhodné k ochraně před novým typem koronaviru dávat na obličej roušky, upozorňují lékaři. "Velmi často se na nás obracejí maminky, které by rady věděly, jak nasadit roušku novorozenci. Pozor, roušku novorozenec nemůže nosit," uvádí Národní ústav dětských nemocí (NÚDCH) na sociální síti.

Odborníci vysvětlují, že novorozenec do jednoho měsíce nedokáže dýchat ústy, proto by mu rouška mohla bránit ve volném dýchání. Při nedostatku kyslíku by mu začaly modrat rty a kdyby měl roušku, této změny by si rodiče nemuseli všimnout. "Novorozenec také častěji ublinkává. Pokud by měl roušku, neviděli byste to a mohl by se zadusit," varuje NÚDCH.

Nejlepší prevence je u miminek podle lékařů kojení a izolace, proto je třeba se s nimi vyhýbat lidem, nemocnicím i veřejným prostranstvím. "Pokud ale musíte jít s miminkem do uzavřených prostor, tak přes stříšku kočárku přehoďte například bavlněnou plenku," radí lékaři.

Na nutnost nošení roušky si na sociálních sítích ve velkém stěžují také astmatici a lidé, kteří trpí problémy s dýcháním. Přes zakrytý obličej se jim hůře dýchá a svými problémy se netají ani na webech hygienických stanic. Sami hygienici ale upozorňují, že právě pro astmatiky může být případná nákaza koronavirem horší.

"Logicky ale vzhledem k onemocnění astmatem může být průběh Covid 19 komplikovanější," uvádějí hygienici na četné dotazy veřejnosti, proč jsou astmatici odsouzeni k této povinnosti také.

Česko je jedna z mála zemí, kde je nošení roušek povinné, a z úst některých zdejších odborníků zaznívá směrem k tomuto kroku spíše chvála. Navzdory tomu, že ani nejhůře zasažené země k nařízení této ochrany nepřistoupily.

WHO dlouho uváděla, že roušky představují spíš dodatečná rizika, když je lidé nesprávně snímají. Právě při tom se prý totiž mohou nakazit. "Naše rada: Nedoporučujeme nošení roušek, pokud člověk není sám nakažen," řekl před pár dny koordinátor krizové pomoci z WHO Michael Ryan.

Ryan se následně vyslovil pro širší používání podomácku vyráběných roušek. Podle koordinátora není zahalování nosu a úst, které má chránit před kašlem nebo kýcháním, špatný nápad, nadále se ale domnívá, že používání respirátorů by mělo být vyhrazeno především zdravotníkům.

Skepticky k jejich nošení přistupují i další země. Například Německo už dříve uvedlo, že ačkoliv roušky zvažuje, význam zřejmě nemají. "Nemá smysl si pověsit na obličej něco, co nemá vůbec žádný ochranný účinek," řekl ministr zahraničí Heiko Maas deníku Bild.

Francouzský lékař a náměstek ministra zdravotnictví Jerome Salomon pro změnu varoval, že lidé masky neumí nosit, neřídí se oficiálními radami, a díky tomu jim ochranné prostředky více škodí, než kdyby je neměli. "Lidé si masky neodborně upravují a vystavují se tak hrozbě kontaminace. Přitom pokud někdo přišel do kontaktu s virem, bude právě na masce," řekl agentuře APF.

Ale ani špičkoví čeští lékaři a kapacity se nedovedou shodnout, zda je opravdu nutné, aby občané země povinně nosili respirátory, roušky nebo šátky na zakrytí úst i nosu, když vyjdou do ulic. Když se proti rouškám postavil ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvačka, požadoval premiér Andrej Babiš jeho odvolání.

Roušky jako takové mají pouze specifické využití a pouze v určitých situacích. Navzdory tomu je ale Češi bezhlavě vykoupili, čímž způsobili problémy nejen lékařům, ale i lidem, kteří je skutečně potřebují. Například rizikovým a nemocným pacientům, kteří se musí chránit nikoliv před koronavirem, ale například před viry chřipky.

Samotné roušky ale stoprocentní účinnost nezajišťují. Nejspolehlivěji chrání proti koronaviru nanovlákna nebo respirátory s ochranným faktorem FFP3. Ty ale nyní do obchodu nesmí.

Ti šťastnější si tedy musí vystačit s respirátory třídy FFP 2 nebo FFP1. Nejvíce ohroženi jsou lidé s rouškami, které chrání méně než nejslabší respirátor. A prakticky pouze okolí, nikoliv toho, kdo roušku nosí. Stoprocentní ochrana ale zajištěna není.

Mnoho lidí se proto rozhodlo si roušku ušit doma, z materiálů, které mají k dispozici. Využívají pro to, stará trika, šály, bavlnu nebo filtr do vysavačů, který je spolu s bavlnou zřejmě nejúčinnější. I tak je ale účinnost těchto materiálu podle výzkumů kolem 70 %.