Schwarzenbergové, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů Evropy

Původ rodu Schwarzenbergů sahá na území Bavorska a do roku 1172, z něhož se o něm zachovala první písemná zmínka. Sídlo Schwarzenberg, po němž se rodina nazývá, se nachází právě v Bavorsku. Postupem času se šlechtici tohoto jména rozšířili do dalších evropských zemí, kde zanechali své stopy, a to zejména v Německu a Rakousku. Mnozí Schwarzenbergové se zapsali do dějin, vedli vítězné bitvy, působili jako diplomaté, úspěšně podnikali nebo se zapojovali do veřejného kulturního života.

Jedním z nejstarších doložených Schwarzenbergů byl Erkinger ze Seinsheimu, první majitel bavorského panství Schwarzenberg a také první člen užívající stav svobodného pána ze Schwarzenbergu. Jeho matka pocházela z jihočeského šlechtického rodu Rožmberků. Přátelil se se Zikmundem Lucemburským, císař Svaté říše římské mu udělil titul císařského rady. V letech 1420 a 1421 vedl vojska proti husitům, za což od krále Zikmunda Lucemburského dostal několik českých měst. V roce 1429 byl povýšen do panského stavu. 

V čele vojsk stál úspěšně i další člen rodu Schwarzenbergů, Adolf hrabě ze Schwarzenbergu, a to proti Turkům. Nad nimi zvítězil v roce 1598 u pevnosti Rábu, tato porážka tureckých nepřátel představovala úspěch pro celou křesťanskou Evropu. Adolf ze Schwarzenbergu byl za své zásluhy náležitě odměněn – císař Rudolf II. mu udělil titul říšského hraběte a dovolil mu tzv. polepšení erbu, tedy umístit si do svého rodového znaku jako symbol vítězství nad Turky obraz uťaté hlavy Turka, kterou klove krkavec. Tento pták měl na erbu jasný odkaz na dobytí Rábu, německy se totiž krkavec řekne „der Rabe“. Během boje proti Turkům Adolf ze Schwarzenbergu v létě roku 1600 padl. Císař mu tehdy nechal vystrojit okázalý pohřeb ve Vídni a zafinancoval stavbu jeho pomníku.

Od poloviny 17. století byli Schwarzenbergové již známým a významným šlechtickým rodem i v Čechách. Rodové panství na našem území začal budovat Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, který zde od panovníka získal titul říšského knížete. Ten se stal význačným diplomatem ve službách vládnoucího habsburského rodu, dostal se až do vysoké politiky, a tak pomáhal psát velké dějiny (nejen) českých zemí. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu získal třeboňské a hlubocké panství, která rod následně držel a zveleboval po dlouhý čas.

Jan Adolf I. i další Schwarzenbergové byli velice schopnými hospodáři, kteří rozšiřovali svá území a výborně je spravovali. U nás měli několik měst a panství v jižních a severních Čechách. Postupem času se Schwarzenbergové rozdělili na několik rodových větví. Ke znovusjednocení celého rodu došlo až v 60. letech minulého století, když Jindřich ze Schwarzenbergu adoptoval svého synovce, nedávno zesnulého Karla Schwarzenberga.

Orlickou větev rodu, z níž pocházel i Karel Schwarzenberg, založil Karel Filip ze Schwarzenbergu na počátku 19. století. Ten proslul zejména jako polní maršál vedoucí vojska proti Napoleonovi ve vítězné bitvě u Lipska na podzim roku 1813, známé také pod označením Bitva národů. Za tento vojenský úspěch obdržel Karel Filip několik vyznamenání. Od císaře Františka I. mu navíc bylo dovoleno polepšit rodový erb, v jeho srdečním štítku se tak od roku 1814 objevil císařský znak a vztyčený meč.

V 19. století se na bitevním poli i v diplomatických a politických kruzích výrazně projevil další člen rodu Schwarzenbergů, Felix princ ze Schwarzenbergu. Ten to dotáhl až na funkci ministerského předsedy a ministra zahraničí Rakouského císařství, zasloužil se o potlačení revoluce v roce 1848. V následujícím nelehkém období usilovně pomáhal novému císaři Františku Josefu I. v uklidnění situace v mnohonárodnostní monarchii.

Než se rozhořela první světová válka, patřili Schwarzenbergové k nejvýznamnějším šlechtickým rodům v Čechách s rozsáhlým pozemkovým majetkem i několika prosperujícími podniky. Schwarzenbergové vlastnili a obhospodařovali pole, lesy i rybníky, doly, pily, cihelny, pivovary nebo cukrovary. Další půdu, nemovitosti i podniky drželi v Německu a Rakousku. Tehdy byli jedním z nejzámožnějších šlechtických rodů v Evropě. 

V nově vzniklé československé republice po roce 1918 Schwarzenbergové o své mnohé, po generace získávané a budované majetky přišli. Ztráty rodu začaly pozemkovou reformou v roce 1922, během druhé světové války následovalo zabrání části majetku nacisty, po skončení válečného konfliktu Schwarzenbergům vlastnictví zabavili komunisté. Členové rodu byli nuceni Československo opustit, aktivní byli v diplomatických kruzích v zahraničí. Restitucí se rod dočkal až v roce 1990, tehdy začal znovuzískaný majetek spravovat Karel Schwarzenberg. Významný diplomat a politik Karel Schwarzenberg (Karel VII. ze Schwarzenbergu) zemřel 12. listopadu letošního roku, správu rodového majetku po něm převzal jeho syn Jan Nepomuk Schwarzenberg.