KOMENTÁŘ | Jsme kvůli inflaci opravdu chudí? Začátek léta ukazuje něco jiného

Snad mi dáte za pravdu, že všichni můžeme každý den vidět, slyšet, ale i na vlastní kůži zažít, jaké jsou nejrůznější následky všeobecného zdražování, vyjádřeného ukazatelem inflace. Přestože nejen ekonomové, analytici, ale i politici a lidé z centrální banky, kteří sledují či mají přímo na starosti nutné kroky pro udržení, či ještě lépe řečeno snížení inflace, netrpělivě čekají na červnová čísla o ní, jedno už je teď jasné. Zdá se, že navzdory neustálým výkřikům levicové a extrémistické politické opozice o katastrofální chudobě v tuzemsku, Češi tyhle „politické plky“ ignorují. A možná, že chudobu také.

Proč? Faktem totiž je, že třeba letos za dovolenou podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánujeme utratit v průměru 28 421 korun, což je meziročně zhruba o šest procent více. A co víc, lidem nevadí v útratách za dovolenou ani všeobecné zvyšování cen v letoviscích. Ale aby bylo jasno, rozhodně tím neříkám, že problém komplikací s placením vysokých životních nákladů kvůli inflaci, je něco, co se tak nějak dá podcenit. Všechno je prostě relativní.

Lež nebo pravda, správné názory, nebo prázdné výkřiky politické opozice, která proklamacemi o katastrofální chudobě v tuzemsku a údajném „nicnedělání“ vlády jen sbírá laciné body pro volby od lidí, kteří se cítí ohroženi nebo se přímo bojí kvůli nekončící ruské agresí na Ukrajině, která řádně přitápí pod kotel všeobecného zvyšování cen? Jak se to pak všechno srovná s těmi daty o vyšších útratách za dovolenou? Čísla sice říkají, že meziroční tempo inflace letos v květnu dosáhlo šestnácti procent, zatímco třeba ještě v loni v létě nebylo ani pětiprocentní, ale i přes palcové titulky o tom, kolik lidem ona zmiňovaná inflace vezme z příjmů, úspor a peněžních zásob, nikde zatím není moc vidět, že by výrazně klesala schopnost lidí nakupovat a utrácet, zkrátka výrazný propad kupní síly se nekoná. Jistě, můžete namítnout, že „průměr je jen průměr“ a že se přece najdou křiklavé případy, ve kterých lidé opravdu nemají ani na základní potraviny a tudíž, že to zas taková selanka není. A jistě budete mít pravdu. Ale…

Jsme zase u toho, že všechno je relativní. Když v lednu letošního roku vyšla Makroekonomická prognóza Ministerstva financí České republiky, počítalo se v ní mj. s růstem inflace na hodnotu 8,5 procenta. V lednu! Ale, jak známo, svět se v únoru zásadně změnil. A i když je už nyní reálná inflace dvojnásobná, neznamená to automaticky, že všichni rázem nebudeme mít vůbec na nic. A že bychom se proto měli bát výkřiků o katastrofální chudobě. (Vždyť je přece vykřikují často i ti, kteří mají bohaté zkušenosti s katastrofálním zadlužením českého státu, že…)

Podle citovaného průzkumu v útratách za letošní dovolené, který zveřejnila ČTK, chce (bez ohledu na cokoliv) vyrazit na letní pobyt sedm z deseti Čechů. Zmiňovaný zdroj říká, že ve srovnání s loňskem ale přibylo lidí, kteří si dovolenou odepřou, aby ušetřili. Zatímco loni tento důvod uvádělo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 36 procent. Dalších 41 procent lidí z těch, kteří zůstanou přes léto doma, si dovolenou nemůže dovolit. 

Ale i přesto, že řada lidí v tuzemsku má vskutku s rostoucími náklady v rodinných rozpočtech vážné problémy, z dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) vyplývá, že v žebříčku zemí, a to nejen členských států Evropské unie, jejichž obyvatelé si nemohou dovolit koupit aspoň jeden týden dovolené ročně, patří Česku umístění v lepší části „pelotonu“. Jasně, že můžete říct, že letos budou ještě útraty za letní dovolenou, jak se říká ‒ vysoké i kdyby čert na koze jezdil, ale počkejme, co bude v zimě či na jaře příští roku… Raději si proto užijme letošní léto bez ohledu na to, jestli se budeme opalovat na pláži někde u moře, nebo jezdit na kole po českých horách, anebo budeme sedět doma v křesílku na balkoně. Ekonomie může sice být pro někoho divná věda, ale jedna z jejích klíčových teorií říká, že každodenní ekonomický život (cyklus), má své pravidelné části (chcete-li fáze). Takže - i tato, tedy ta krizová, určitě jednou skončí.

Související

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky) Komentář

Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?

Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.  
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

komentář dovolená inflace cestování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy