I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě

Hlavní vědec NIWA Andrew Lorrey uvedl, že "sněžná čára se posouvá stále výše, přičemž v posledních letech vidíme, že tento úbytek (sněhu) se zrychluje, takže zaznamenáváme pokračující trend úbytku ledovců." Dodal, že mnohé ledovce, které kdysi byly rozsáhlé a impozantní, se dnes jeví jako "rozbité a roztříštěné".

Vědci na Novém Zélandu sledují stav ledovců téměř půl století. Letecký průzkum se zaměřuje na desítky indexových ledovců, které slouží jako indikátory pro množství dalších, méně dostupných částí jižního ostrova Nového Zélandu.

Lorrey zdůraznil, že během letošního výzkumu letěli k ledovcům, které neviděli od roku 2018. "Jeden z nich má nyní jen dvě třetiny své původní výšky," dodal.

NIWA také upozornila, že Nový Zéland za poslední desetiletí zažil sedm nejteplejších let v historii zaznamenaného měření teplot. Lorrey zdůraznil, že i kdyby se podařilo zvrátit trend extrémního oteplování, mnohé ledovce by již nebylo možné zachránit. "I kdybychom měli několik chladnějších období, nestačilo by to k nápravě již vzniklých škod," dodal.

Novozélandské ledovce jsou unikátní tím, že jsou často přístupné pro turisty, například ledovce Franz Josef a Fox patří mezi nejoblíbenější turistické atrakce v zemi.

Andrew Lorrey vyjádřil obavy ohledně budoucnosti těchto ledovců: "Mají obrovskou hodnotu, ale obávám se, že naše děti si je již neužijí." Zároveň zdůraznil, že k zachování ledovců je nezbytné řešit problém zvyšování emisí skleníkových plynů.

Globální emise oxidu uhličitého přitom v loňském roce vzrostly o 1,1 procenta ve srovnání s rokem 2022. Hlavním faktorem tohoto nárůstu jsou Čína, Indie a letecká doprava, jak uvádí nedávno zveřejněná studie mezinárodní iniciativy vědců Global Carbon Project, která analyzuje celosvětové emise skleníkových plynů.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. Navíc jsou v nevýhodě, protože jsou blíže k zemi a vystaveny tak většímu znečištění, jsou fyzicky aktivnější a tráví více času venku.

To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Proto EEA doporučuje zaměřit preventivní opatření na prostředí okolo vzdělávacích zařízení.

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoho velkých měst. Zpráva poskytla údaje z 27 členských zemí EU, Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka, ale nezahrnuje situaci například v Británii a na Ukrajině, takže situace v Evropě může být ještě horší.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.