Meteorologové varují: Následek bude děsivý

"Nejčerstvější analýza ukazuje, že koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného dosáhla nového maxima," píše se ve zprávě WMO, která byla dnes zveřejněna v Ženevě.

Hlavním plynem, který přispívá ke klimatickým změnám, je oxid uhličitý. Jeho koncentrace loni vzrostla o 2,2 částice v milionu částic atmosféry (ppm) na celkových 393,1 ppm. V roce 2011 byl tento nárůst 2,0 ppm.

Pokud bude tento vývoj pokračovat, "mohla by průměrná teplota na Zemi na konci tohoto století být o 4,6 stupně vyšší, než byla před průmyslovou revolucí", uvedl generální tajemník WMO Michel Jarraud. "V určitých regionech by následky byly katastrofální," varoval.

Kombinací historických záznamů o výšce hladiny moře, dat zjištěných z letokruhů stromů či analýzy současné struktury ledovců došli vědci k mnoha překvapivým závěrům.

Podle nich nastalo přibližně ve 12. století krátké oteplení, které způsobilo, že hladina oceánů byla o 20 cm nad dnešním průměrem. Opakem byla zase "malá doba ledová" v 18. století, kdy voda uskladněná v ledovcích způsobila, že hladina oceánů byla oproti dnešnímu průměru naopak o 25 cm níže.

A jak se podle modelu, ke kterému tým dospěl, bude chovat hladina moří v následujících sto letech? Vyhlídky nejsou příliš optimistické. Vědci nyní odhadují, že ledová pokrývka pólů bude tát rychlostí, která zvýší hladinu světových oceánů zhruba o 11 mm za rok. Údaj přibližně odpovídá rychlosti, s níž tály ledovce na sklonku poslední velké doby ledové před 11 700 lety. Prostým znásobením zjistíme, že toto tempo zvedne hladinu oceánů o více než 1 metr za sto let. Takový výsledek už znamená pro přímořské regiony skutečně vážnou hrozbu, píše rozhlas.cz.

Skleníkové plyny jsou přirozené, ale...

Skleníkové plyny jsou schopny absorbovat tepelné záření a toto teplo zpětně vyzářit. Díky tomuto dochází k ohřevu atmosféry a zemského povrchu. Skleníkové plyny jsou přirozenou součástí atmosféry a díky nim je na Zemi teplota, při které jsou organismy schopny žít. Problémem je však nadměrná produkce těchto plynů lidskou činností vedoucí ke globální změně klimatu. Mezi tyto plyny patří CO2, CH4 (methan), freony, N20 (oxid dusný) a přízemní ozon.

Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem skleníkových plynů v České republice je energetika (vyprodukuje 68 % skleníkových plynů). Emise z tohoto odvětví však klesají. Problematická je doprava, ze které emise rostou (vyprodukovala doprava 13 % skleníkových plynů). K dalším významným zdrojům patří skládky odpadů, zemědělství (chov dobytka, pěstování rýže) nebo zpracování ropy a zemního plynu.

Methan je látka vznikající při rozkladu biologických látek, produkují ho velcí přežvýkavci (dobytek) a uvolňuje se také při pěstování rýže. Methan je zároveň hlavní složkou zemního plynu. Proto je jeho koncentrace v atmosféře zvyšována i úniky plynu při těžbě, i při spotřebě (např. u plynových sporáků je to únik před zapálením hořáku). Vlastním spalováním zemního plynu se ale methan přemění na oxid uhličitý. Samotný methan je zhruba 20 krát účinnějším skleníkovým plynem než CO2, ovšem v atmosféře je ho asi stokrát méně, píše meteocentrum.cz.

Koncentrace methanu rostla výrazně během 20.století, v 90.letech ale růst zpomaloval. Od roku 1999 do roku 2006 se množství methanu v atmosféře překvapivě stabilizovalo na úrovni 1,77 ppm. Od roku 2007 však opět dochází k mírnému růstu množství methanu v atmosféře. Další vývoj není zcela jasný, nicméně se odhaduje, že množství methanu bude dál spíše stoupat. Oteplování planety by totiž mělo uvolnit do ovzduší methan uvězněný dosud ve zmrzlé půdě v severských oblastech.

Oxid dusný zaujímá v pořadí důležitosti 3.místo mezi skleníkovými plyny. Do atmosféry se dostává interakcí s pedosférou (půdy), jde z větší části o přirozený proces. K vyšším únikům N2O do atmosféry přispívá opět zemědělství – díky hospodaření na půdách i hnojení. Nejnovější zjištění poukazují na vliv pastvin se skotem, podobně jako u methanu. Plyn je to sice více než 300 krát účinnější než CO2, ale je ho ve vzduchu zhruba 1000 krát méně – takže jeho vliv na klima je o řád krát menší. 

Předpokládáme, že koncentrace tohoto plynu v atmosféře bude dále výrazně stoupat. Koncentrace oxidu dusného roste velice stabilním tempem od začátku jeho měření. V roce 1979 činila 0,300 ppm, v roce 2009 již 0,323 ppm.