V roce 2023 byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
Klimatické změny vedly k nárůstu vln veder, sucha a požárů po celém světě, přičemž "globální teplota" se posunula o 1,48 stupně Celsia nad předindustriální referenční hodnotu. Samantha Burgessová, zástupkyně vedoucího C3S, zdůraznila, že všechny dny v roce 2023 byly teplejší než v předindustriálním období, což je první takový případ.
Záznamy o počasí jsou dostupné od roku 1850, ale další údaje z letokruhů stromů, ledových jader a sedimentů ukazují, že teploty v roce 2023 byly vyšší než v jakémkoli období předchozích 100 000 let. Téměř polovina roku překročila hranici 1,5 stupně Celsia, což zvyšuje pravděpodobnost, že se klimatické vlivy samovolně stanou katastrofickými.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.
Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
Rekordní teploty v listopadu 2023, překračující předindustriální referenční hodnotu o více než dva stupně Celsia, podtrhují naléhavost potřeby akce ve snaze zabránit dalším nepříznivým dopadům.
V roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota hodnoty 14,98 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,17 stupně oproti předchozímu rekordnímu roku 2016, informovali meteorologové z unijní služby Copernicus.
Rok 2023 byl celkově o 0,6 stupně teplejší než průměr v období od roku 1991 do 2020. V průběhu roku 2023 byly teploty každého měsíce od června do prosince vyšší než v jakémkoli předchozím roce.
Červenec a srpen loňského roku byly dokonce dvěma nejteplejšími měsíci v historii měření. I v prosinci byly teploty rekordní, přičemž průměrná teplota dosáhla 13,51 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,85 stupně oproti průměru let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně oproti průměru let 1850 až 1900.
Globální průměrné teploty mořské hladiny byly od dubna do prosince mimořádně vysoké, což meteorologové spojují s vlnami mořských veder, které postihly různé oblasti, včetně Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a severního Atlantiku.
V Evropě byly teploty nadprůměrné, ačkoli rok 2023 byl druhým nejteplejším, s odchylkou teploty o 1,02 stupně Celsia od průměru let 1991 až 2020. Toto znamená, že byl o 0,17 stupně chladnější než rekordní rok 2020. Zima od prosince 2022 do února 2023 byla druhou nejteplejší v historii, a průměrná teplota evropského léta (červen až srpen) byla 19,63 stupně Celsia, což ji řadí na páté místo v historii měření.
Vliv vysokých teplot lze pozorovat i v rozloze antarktického mořského ledu, která dosáhla rekordně nízkých hodnot v příslušných ročních obdobích. Po celém světě bylo zaznamenáno mnoho extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.
Podle mnohých vědců se může v nadcházejících letech oteplovat ještě více, a proto jsou ke splnění cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia zapotřebí ještě razantnější opatření. Vyplývá to podle BBC z výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energetiku (MAE). Snižování emisí v takovém rozsahu, aby mohl být splněn cíl pařížské klimatické dohody, je podle MAE "stále možné, ale velmi náročné" .
"Za současného stavu bude poptávka po fosilních palivech příliš vysoká na to, aby se podařilo dosáhnout cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia," upozornila MAE .
Pokud se to nepodaří, hrozí podle autorů zprávy nejen nárůst extrémních projevů počasí, ale také ohrožení bezpečnosti energetického systému, který byl vytvořen pro chladnější svět s menším počtem meteorologických extrémů.
MAE podotkla, že bez zásadních změn, které by musely přijmout země po celém světě, by se průměrná globální teplota mohla v tomto století zvýšit přibližně o 2,4 stupně Celsia, v porovnání s hodnotami z předindustriálního období.
Do roku 2030 by se celosvětový podíl obnovitelných zdrojů energie mohl zvýšit ze současných 30 procent na přibližně 50. MAE předpokládá i desetinásobné zvýšení počtu elektrických aut na silnicích či výrazný nárůst globálních kapacit fotovoltaických elektráren, které by mohly vyrábět více elektřiny než v současnosti produkuje celý energetický systém USA.
Svět ale podle OSN není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.
Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.
Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.
Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.
"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.
To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.
Související
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové
Počasí , Klimatické změny , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 25 minutami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 59 minutami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 1 hodinou
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 1 hodinou
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 2 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 2 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 2 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 3 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 3 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 3 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 3 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 4 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
před 5 hodinami
Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní
před 5 hodinami
Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?
před 5 hodinami
Rusko odpálilo mezikontinentální balistickou raketu. Poprvé v historii
před 7 hodinami
Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují odborníci
před 7 hodinami
Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?
před 9 hodinami
Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové
včera
Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou
včera
Muži hrozilo za zapálení baru v Liberci doživotí. Trest je nakonec nižší
Krajský soud v Liberci ve středu odsoudil pachatele úmyslně založeného požáru, k němuž v lednu došlo v baru v centru města. Čtyřiatřicetiletý muž dostal osmnáctiletý trest odnětí svobody, přičemž mu hrozilo až doživotí. Proti rozsudku se na místě odvolal.
Zdroj: Jan Hrabě