S globálním oteplováním je amen? Vypukla ostrá polemika

Washington - Ještě než stačily roztát zpola zamrzlé Niagarské vodopády, začala za oceánem polemika, o čem nebývale chladné dny vypovídají. Bílý dům se rázně ohradil proti výrokům z konzervativního tábora, že je extrémní zima argumentem proti existenci globálního oteplování, uvedl rozhlas.cz.

„Takovým tvrzením nevěřte. Skutečnost je taková, že žádná jednotlivá epizoda ve vývoji počasí nemůže dokázat nebo popřít globální klimatickou změnu," reagoval ve videoposelství k národu vědecký poradce prezidenta Obamy John Holdren.

Podle něj navíc dosavadní poznatky naznačují, že se takové chladné vlny mohou vracet dokonce častěji právě kvůli globálnímu oteplování, které je živené skleníkovými plyny.

„Polární oblasti se oteplují zhruba dvakrát rychleji než pásma blíže rovníku. To znamená, že se teplotní rozdíly mezi těmito dvěma pásmy zmenšují. A právě tyhle rozdíly pohánějí polární vír, což je obří masa chladného vzduchu vířícího nad Arktidou. Jak se snižuje teplotní rozdíl mezi klimatickými oblastmi, polární vír slábne, ale na druhou stranu je intenzivnější výměna vzduchových mas mezi Arktidou a jižnějšími regiony," vysvětluje Holdren.

Klima není počasí

Přestože i četnost extrémních projevů počasí se může měnit souběžně a v důsledku změn klimatických, samy o sobě tyto události o ničem nevypovídají. Ani tisíciletá povodeň, ani vedro které nepamatujeme, ani sníh na španělské pláži; žádná z těchto událostí není sama o sobě vypovídající o jakékoliv změně klimatu. Musíme je sledovat dlouhodobě, abychom zjistili, zda takových případů přibývá či ubývá, nebo se vyskytují se stejnou četností, jako kdysi. Debata o klimatických změnách všude ve světě se rozhoří vždy ve chvíli, kdy se objeví jakékoliv neobvyklé počasí. Není náhoda, že významné posuny ve vnímání celé problematiky se udály právě na pozadí extrémního počasí.

Pro posuzování klimatu je třeba sledovat více indikátorů. Je nasnadě, že tím hlavním bude teplota vzduchu. Tento indikátor však, jakkoliv vypadá jednoduše a jasně, není schopen postihnou komplexně všechny probíhající změny a navíc je měření teploty zatíženo řadou problémů (zejména v minulosti), takže se velká váha připisuje i dalším pozorovaným ukazatelům.

Jednak jsou to pozorování dalších meteorologických prvků, např. srážek, sněhové pokrývky nebo větru, ty ukazují na další aspekty proměny klimatu. K posuzování vývoje klimatu však velkou mírou posuzujeme nepřímé ukazatele: změnu v rozloze zalednění moře a jeho teplotu, rozlohu ledovců, hladinu světového oceánu nebo změnám ve vegetačním pokryvu krajiny.

Výskyt nebezpečné jevů souvisejících se sílou větru a množstvím spadlých srážek, jako jsou bouřky nebo tornáda či orkány, nemusí nutně jít ruku v ruce s globální teplotou, i když pro to existují jisté předpoklady.

Tropické choroby v Evropě?

Zato je vcelku jasné, že silnější a ničivější budou vlny veder. Extrémní vedra např. v roce 2003 zachvátila západní Evropu, z poslední doby pak stojí za zmínku horka v Austrálii z ledna 2009 nebo ve východní Evropě v roce 2010. Na druhou stranu se oslabují epizody studeného počasí, které mají na svědomí více lidských životů, než horka.

V této souvislosti je mimochodem velice ošidné vyčíslit množství obětí veder. V době vln horkého počasí se sice počet zemřelých prudce zvyšuje, avšak jedná se převážně o lidi, ktří by stejně zemřeli jinou cestou v blízké době, vysoké teploty náročné na organismus jejich odchod na odpočinek jen o několik dní až týdnů urychlí. Takoví lidé se však počítají jako oběti, informuje meteocentrum.cz.

Za jedno z rizik spojených oteplováním klimatu na Zemi se považuje hrozba rozšíření tropických nemocí do dalších částí světa, především díky rozšíření komárů přenašečů. Hlavním problémem by se měla stát malárie, která je v současném době nejčastější příčinou mortality ve světě, zejména kvůli masivnímu umírání na tuto chorobu v Africe. Úvaha, že při oteplení klimatu bude i mírnému pásu hrozit podobná úmrtnost na malárii, jakou má nyní tropická Afrika, se objevuje poměrně často, je ale poněkud zcestná.

Na malárii sice zatím neexistuje spolehlivé očkování, ale je patrně jen otázkou času, kdy se ho podaří vyvinout. Při včasné diagnóze je však malárie už nyní poměrně úspěšně léčitelná. Problém je jen cena léčby, která pro obyvatele vyspělých ekonomik není nijak závratná, ale lidé v chudých zemích ji nejsou schopni zaplatit.

Související

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

Více souvisejících

globální oteplování Počasí

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy