S globálním oteplováním je amen? Vypukla ostrá polemika

Washington - Ještě než stačily roztát zpola zamrzlé Niagarské vodopády, začala za oceánem polemika, o čem nebývale chladné dny vypovídají. Bílý dům se rázně ohradil proti výrokům z konzervativního tábora, že je extrémní zima argumentem proti existenci globálního oteplování, uvedl rozhlas.cz.

„Takovým tvrzením nevěřte. Skutečnost je taková, že žádná jednotlivá epizoda ve vývoji počasí nemůže dokázat nebo popřít globální klimatickou změnu," reagoval ve videoposelství k národu vědecký poradce prezidenta Obamy John Holdren.

Podle něj navíc dosavadní poznatky naznačují, že se takové chladné vlny mohou vracet dokonce častěji právě kvůli globálnímu oteplování, které je živené skleníkovými plyny.

„Polární oblasti se oteplují zhruba dvakrát rychleji než pásma blíže rovníku. To znamená, že se teplotní rozdíly mezi těmito dvěma pásmy zmenšují. A právě tyhle rozdíly pohánějí polární vír, což je obří masa chladného vzduchu vířícího nad Arktidou. Jak se snižuje teplotní rozdíl mezi klimatickými oblastmi, polární vír slábne, ale na druhou stranu je intenzivnější výměna vzduchových mas mezi Arktidou a jižnějšími regiony," vysvětluje Holdren.

Klima není počasí

Přestože i četnost extrémních projevů počasí se může měnit souběžně a v důsledku změn klimatických, samy o sobě tyto události o ničem nevypovídají. Ani tisíciletá povodeň, ani vedro které nepamatujeme, ani sníh na španělské pláži; žádná z těchto událostí není sama o sobě vypovídající o jakékoliv změně klimatu. Musíme je sledovat dlouhodobě, abychom zjistili, zda takových případů přibývá či ubývá, nebo se vyskytují se stejnou četností, jako kdysi. Debata o klimatických změnách všude ve světě se rozhoří vždy ve chvíli, kdy se objeví jakékoliv neobvyklé počasí. Není náhoda, že významné posuny ve vnímání celé problematiky se udály právě na pozadí extrémního počasí.

Pro posuzování klimatu je třeba sledovat více indikátorů. Je nasnadě, že tím hlavním bude teplota vzduchu. Tento indikátor však, jakkoliv vypadá jednoduše a jasně, není schopen postihnou komplexně všechny probíhající změny a navíc je měření teploty zatíženo řadou problémů (zejména v minulosti), takže se velká váha připisuje i dalším pozorovaným ukazatelům.

Jednak jsou to pozorování dalších meteorologických prvků, např. srážek, sněhové pokrývky nebo větru, ty ukazují na další aspekty proměny klimatu. K posuzování vývoje klimatu však velkou mírou posuzujeme nepřímé ukazatele: změnu v rozloze zalednění moře a jeho teplotu, rozlohu ledovců, hladinu světového oceánu nebo změnám ve vegetačním pokryvu krajiny.

Výskyt nebezpečné jevů souvisejících se sílou větru a množstvím spadlých srážek, jako jsou bouřky nebo tornáda či orkány, nemusí nutně jít ruku v ruce s globální teplotou, i když pro to existují jisté předpoklady.

Tropické choroby v Evropě?

Zato je vcelku jasné, že silnější a ničivější budou vlny veder. Extrémní vedra např. v roce 2003 zachvátila západní Evropu, z poslední doby pak stojí za zmínku horka v Austrálii z ledna 2009 nebo ve východní Evropě v roce 2010. Na druhou stranu se oslabují epizody studeného počasí, které mají na svědomí více lidských životů, než horka.

V této souvislosti je mimochodem velice ošidné vyčíslit množství obětí veder. V době vln horkého počasí se sice počet zemřelých prudce zvyšuje, avšak jedná se převážně o lidi, ktří by stejně zemřeli jinou cestou v blízké době, vysoké teploty náročné na organismus jejich odchod na odpočinek jen o několik dní až týdnů urychlí. Takoví lidé se však počítají jako oběti, informuje meteocentrum.cz.

Za jedno z rizik spojených oteplováním klimatu na Zemi se považuje hrozba rozšíření tropických nemocí do dalších částí světa, především díky rozšíření komárů přenašečů. Hlavním problémem by se měla stát malárie, která je v současném době nejčastější příčinou mortality ve světě, zejména kvůli masivnímu umírání na tuto chorobu v Africe. Úvaha, že při oteplení klimatu bude i mírnému pásu hrozit podobná úmrtnost na malárii, jakou má nyní tropická Afrika, se objevuje poměrně často, je ale poněkud zcestná.

Na malárii sice zatím neexistuje spolehlivé očkování, ale je patrně jen otázkou času, kdy se ho podaří vyvinout. Při včasné diagnóze je však malárie už nyní poměrně úspěšně léčitelná. Problém je jen cena léčby, která pro obyvatele vyspělých ekonomik není nijak závratná, ale lidé v chudých zemích ji nejsou schopni zaplatit.

Související

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Ilustrační foto

Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii

Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.

Více souvisejících

globální oteplování ,  Počasí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 2 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 10 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla

Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy