Smrtící vlna veder na obzoru? Letošní duben byl nejteplejší od roku 1880

Průměrná globální teplota na pevnině a v oceánech byla v dubnu 14,47 stupně Celsia, což je 0,77 stupně nad průměrem dubnů 20. století (13,7 stupně). Jde o 38. duben v řadě, kdy byla průměrná globální teplota stejná nebo vyšší, než byl průměr 20. století.

Hlavním tahounem teplého počasí se stala asijská část Ruska, kde byly měsíční průměry až o více než 5 stupňů nad normálem. Nadprůměrně teplé počasí ovšem vládlo i celé Evropě, severní Africe a oblasti arabského světa. Nadprůměrné teploty byly pozorovány i v oceánech, zejména v Indickém. Na druhou stranu, velmi podprůměrný duben zažila oblast Kanady a částečně i severovýchod USA.

Je ale třeba si uvědomit, že měření globální teploty lze provádět různými metodikami, informuje meteocentrum.cz. Zatímco podle NOAA byl letošní duben nejteplejší, jiná vědecká instituce, neméně známá NASA, spočítala, že duben 2010 byl teplejší o 0,07 °C, a tomu letošnímu tak patří až druhé místo.

Ještě jiné výsledky pak nabízí doktor Roy Spencer, který analyzuje satelitní data. Jeho dataset UAH uvádí letošní duben až na sedmém místě! Poslední všeobecně uznávaná instituce měřící globální teplotu, britský Met Office, zatím dubnové výsledky nemá spočítané.

Podle NOAA se s více než 66procentní pravděpodobností i letos vyskytne pacifický jev El Niňo, jenž by mohl výrazně ovlivnit teploty a srážky na planetě.

Souvislost mezi globální teplotou a množstvím hurikánů není zcela jasně prokázaná, i když je pravda, že rok 2005 (Katrina) byl druhým nejteplejším historie a v nejteplejším roce 1998 se také vyskytl mimořádně silný hurikán Mitch atd.

Také výskyt dalších nebezpečné jevů souvisejících se sílou větru a množstvím spadlých srážek, jako jsou bouřky nebo tornáda či orkány, nemusí nutně jít ruku v ruce s globální teplotou, i když pro to existují jisté předpoklady.

Zato je vcelku jasné, že silnější a ničivější budou vlny veder. Extrémní vedra např. v roce 2003 zachvátila západní Evropu, z poslední doby pak stojí za zmínku horka v Austrálii z ledna 2009 nebo ve východní Evropě v roce 2010. Na druhou stranu se oslabují epizody studeného počasí, které mají na svědomí více lidských životů, než horka.

V této souvislosti je mimochodem velice ošidné vyčíslit množství obětí veder. V době vln horkého počasí se sice počet zemřelých prudce zvyšuje, avšak jedná se převážně o lidi, ktří by stejně zemřeli jinou cestou v blízké době, vysoké teploty náročné na organismus jejich odchod na odpočinek jen o několik dní až týdnů urychlí. Takoví lidé se však počítají jako oběti...