Změny počasí mohou zdevastovat Velký bariérový útes. UNESCO bije na poplach

UNESCO v návrhu rozhodnutí vyzvalo Austrálii, aby začátkem příštího roku předložila aktualizované informace o svých snahách chránit bariéru. Zatím však nedoporučilo zařadit tento rozlehlý přírodní útvar na seznam ohrožených lokalit Světového dědictví.

Rozhodnutí bylo zveřejněno v pondělí a v úterý jej australská ministryně životního prostředí a vodního hospodářství Tanya Pliberseková označila za "obrovské vítězství".

"Pracujeme na změně klimatu, zlepšujeme kvalitu místní vody, chráníme mořský život, bojujeme s invazivními druhy a investujeme rekordní prostředky do programů pro bariéru," uvedla Pliberseková.

UNESCO ve svém rozhodnutí, které bude projednávat Výbor pro Světové dědictví v červenci v Naí Dillí, varovalo, že Velký bariérový útes "je stále vážně ohrožen". UNESCO zdůraznilo, že "naléhavá a trvalá opatření mají nejvyšší prioritu".

Osud Velkého bariérového útesu je dlouhodobým zdrojem napětí mezi UNESCO a australskými úřady. Výbor pro Světové dědictví ji pravidelně zařazuje na seznam ohrožených lokalit, což Austrálie dosud úspěšně odvrátila diplomatickým úsilím a lobováním. Závazky vlády premiéra Anthonyho Albaneseho si vysloužily pochvalu od UNESCO.

Návrh rozhodnutí ocenil některá opatření Austrálie, jako například zlepšení kvality vody kolem bariéry a omezení rybolovu žábrovými sítěmi. Nicméně UNESCO vyjádřilo "velké znepokojení" nad dopady čištění půdy na kvalitu vody a vyzvalo Austrálii, aby si stanovila "ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí".

S odvoláním na pokračující masové odumírání korálů UNESCO požádalo o aktualizaci do února příštího roku a odmítlo žádost Austrálie čekat až do roku 2026. Austrálii také vyzvalo, aby co nejdříve zveřejnila podrobnosti o úmrtnosti korálů.

Environmentální skupiny tvrdí, že rozhodnutí UNESCO by mělo být pro australskou vládu "budíčkem". Světový fond na ochranu přírody (WWF) vyzval Austrálii, aby se zavázala snížit emise do roku 2035 alespoň o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 2005 a aby zastavila schvalování nových projektů využívání fosilních paliv. 

Svět ale podle OSN není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.

To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.