ROZHOVOR | Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pro Evropu následky. O tom, co Evropané mohou od nového amerického prezidenta očekávat, pro EuroZprávy.cz promluvil publicista Teodor Marjanovič. „Pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny,“ říká. 

Jak vnímáte výsledek amerických prezidentských voleb?

Vnímám to jako skutečnost, která bude mít zásadně špatný dopad na situaci v Evropě, pokud jde o Ukrajinu. A to proto, že si myslím, že Donald Trump uskuteční všechno to, co sliboval během volební kampaně, a sice že se bude snažit dosáhnout míru s Ruskem, aniž by se ptal Ukrajinců, co si o tom myslí, a výměnou za to nechá Putinovi ta území, která dobyl.

Což Putin samozřejmě přijme, bude rád, že se ta válka na chvíli zastaví, bude spokojený, protože dostane území, a počká si, než Trump odejde z funkce a pak rozjede tu válku dál. Rozhodně ho nějaká mírová dohoda nezastaví do budoucna. A myslím si, že tím pádem padne jeden z pilířů poválečného uspořádání v Evropě, a to ten, že kdokoliv by se snažil násilím změnit hranice, tak mu to neprojde. A to je věc, na které se shodly evropské země po druhé světové válce, že toto je něco, co už se v Evropě nesmí stát.

Sice se něco takového dělo na Balkáně v devadesátých letech, ale to, že by jeden stát, který už uznal ten druhý stát, ho napadl a překreslil hranice silou a podnikl tam etnickou čistku, tak to tu ještě nebylo. Tohle je poprvé od roku 1945, a pokud Trump, který říká, že to chce takhle udělat, se dohodne s Putinem na míru výměnou za ústupek těch území, anebo za to, že nebude Ukrajincům poskytovat zbraně, což by de facto vedlo k tomu, že Ukrajinci nebudou moct v té válce pokračovat, tak to bude pro Evropu opravdu tristní vývoj. To je jedna věc.

Druhá věc je ta, že ten výsledek vnímám jako vítězství toho hnutí MAGA, čili ‚Make America Great Again‘ (udělejme Ameriku znovu skvělou – pozn. red.), kterým vadí morální arogance demokratů, když to řeknu velmi jednoduše, a liberálů obecně. Jde o to, že Trump je opravdu vůdcem hnutí, proto mu všechno prochází, proto žádný skandál, žádné soudní tahanice, žádná sebevětší hloupost, kterou on řekne, tak mu neuškodí, naopak ho posílí. Oni ho prostě zbožňují, je to takový kult osobnosti, který kolem něj vznikl, a proto může být zvolen, i přes to, že před čtyřmi lety uvedl do chodu povstání proti demokracii, když to tak řeknu. Protože tenkrát uvedl do chodu to, že ti jeho stoupenci vtrhli do Kapitolu a začali to tam ničit, což byla opravdu šílená skutečnost.

No, a to hnutí je…my tady v Evropě to nejsme úplně schopni vnímat, protože to jsou lidé, kteří žijí ve velkých městech, jsou spíš mimo centrum mediálního zájmu, jsou to lidé, jimž vadí, že demokraté jim říkají, co si mají myslet, liberálové jim říkají, že je důležité, aby se dávaly peníze na všelijaké programy na podporu minorit, podporu migrantů, podporu genderové vyváženosti a tak dále. Jím samotným ale nikdo nikdy s ničím nepomůže, a to i přesto, že oni dodržují zákony, nic špatného nedělají, snaží se ve svém životě uspět, odvádějí daně. Tato skupina lidí – a je jich v USA hodně – si našla v Trumpovi svého spasitele.

My, myslím si, pořád tady v Evropě zápolíme s tím, abychom na tuto část společnosti začali brát ohled, a hlavně abychom si z nich nedělali legraci. To se nám vždy krutě vymstí a toto je ten příklad, kdy svět i liberální Amerika byly přesvědčeni, že to Kamala Harrisová musí vyhrát.

Co se týče mezinárodních vztahů USA-Německo, byl by pro Německo lepší výsledek Harrisová nebo Trump?

Pro Německo jakožto i pro ostatní evropské země by byla lepším výsledkem Harrisová, a to z jednoho důvodu, že je předvídatelná. Nedělala by psí kusy a na jakékoliv velké věci, které by se týkaly evropského kontinentu, by se nejdřív dohodla s nimi (s evropskými zeměmi – pozn.red.). Čili pokud bude ta schůzka Trump – Putin, jakože se o ní teď začalo mluvit a Trump nabídne výměnou za mír dobytá území, a Trump pak nebude Ukrajince podporovat vojensky, tak to je něco, na čem se Trump dohodne s Putinem, aniž by se předem ptal evropských spojenců.

Toho se Evropa včetně Německa samozřejmě bojí. Harrisová naproti tomu je předvídatelná a váží si spojeneckých závazků a spojenectví s evropskými zeměmi, kdežto u Trumpa můžeme bez velkých problémů tvrdit, že on si toho spojenectví se západními evropskými zeměmi, svobodnými evropskými zeměmi, kam patří i Česko, tak si toho spojenectví moc neváží a nic nebude předem konzultovat.

Jak myslíte, že výsledek ovlivní vztahy mezi USA a Německem?

Myslím si, že to ovlivní tím, že spolu nebudou vést konzultace. Amerika pojede svou zahraniční politiku na vlastní pěst, a že Německo, ať už s novou vládou, nebo stávající, která se teď rozpadla, si bude muset položit otázku, společně se všemi ostatními, protože se to netýká jen Německa, zda jsou schopni podporovat Ukrajinu i poté, co jí Trump přestane vojensky podporovat.

Uvědomte si, že zhruba polovina všech zbraní, které jsou posílány Ukrajině na pomoc, tak jsou z Ameriky. Evropa by musela zdvojnásobit svou vojenskou pomoc, což je v tuhle chvíli nemyslitelné, protože už nyní jsou ty kapacity přetíženy. Takže já si myslím, že Německo bude muset spolu s Francií, Británií a jinými spojenci v rámci Evropy, najít způsob, jak se s tím vypořádat, s tím, že v Americe je Trump, který se s nimi párat nebude. A udělat, pokud možno, vše pro to, aby Ukrajina tu válku přežila, ve které nyní Rusko pomalu ale jistě neustále postupuje, takřka co den, to nová vesnice, která jim padne. Takže v tomto ohledu si myslím, že Evropu čekají velmi těžké dny.

Donald Trump chce zlepšit americkou ekonomiku mimo jiné zavedením cel na zahraniční výrobky. Domníváte se, že se to dotkne i německých firem?

To nevím přesně, které z těch firem by se to mohlo dotknout.

Například Volkswagenu.

Nevím, je to možné, samozřejmě. Pokud vím, tak se vždy mluvilo spíše o oceli, nebo takových výrobcích, ale já v tuto chvíli nevím, na co všechno chce Trump případně uvalovat cla, ale tyto cla, pokud by byla uvalena na evropské výrobky, zejména tedy Německé, protože Německo je největší ekonomika, tak by to mělo na ty vztahy mezi Evropou a Amerikou ještě dodatečně negativní dopad.

Německá ekonomika má již teď problémy kvůli Číně. Myslíte si, že by americká cla mohla být pro německé firmy, například pro Volkswagen, velký problém?

Určitě, cla nejsou příznivou okolností pro nikoho, pro žádného výrobce a už vůbec ne pro Volkswagen, což je jedna z globálně největších automobilek. Ale do jaké míry, na to v tuhle chvíli nedokážu odpovědět. Nevím, jak vysoká cla by Trump chtěl na auta uvalit, ani jestli by se to týkalo konkrétně i Volkswagenu nebo by šlo třeba jen o elektroauta.

V tuto chvíli se cly hodně vyhrožuje v politice i diplomacii, ale každý ekonomický expert bude Trumpovi radit, aby to nedělal, protože Evropa pak obratem uvalí cla na jakékoliv americké výrobky. Takže to není dobré pro americkou ekonomiku.

Domníváte se, že se situace Volkswagenu díky politikám nového amerického prezidenta může ještě zhoršit?

Myslím si, že pro Volkswagen, který nyní čelí obrovským potížím, je to, že se Trump dostal k moci takovou dodatečnou negativní okolností. Ale z jiných důvodů než kvůli Ukrajině, nebo tak, to Volkswagen neřeší. Jemu jde o ta cla, případně nějaké obchodní bariéry.

Takže Německo se nemusí podle vás připravovat na další obchodní válku?

Jak říkám, v tuto chvíli nevím. Nevím, jestli Trump jenom straší. Až se dostane 26. ledna k moci, bude pravděpodobně chránit americkou ekonomiku. Pokud ji chce chránit, nebude příliš uvalovat nějaká cla na evropské zboží, protože Evropa by pak obratem uvalila cla na americké zboží a Evropa je pro to americké zboží obrovským odbytištěm.

Takže obchodní válka je takový termín, jímž se často straší. Otázkou je, jestli to opravdu tak daleko dojde, protože samozřejmě každý americký expert řekne Trumpovi: „Vždyť to přece není v našem americkém zájmu“. Uvidíme, co s tím udělá, v tuhle chvíli si myslím, že ta kaše se nebude jíst tak horká, jak se uvaří.

Trumpův postoj k Severoatlantické alianci není příliš přátelský. Myslíte, že se Německo může bránit ruskému ohrožení (od hybridní války po potencionální útok na NATO) i bez podpory USA?

Trump už řekl, že v případě napadení by nepřišel na pomoc zemím, které nedávají na obranu dvě procenta svého HDP (dávat na obranu 2 % HDP je alianční závazek – pozn. red.). Což samozřejmě narušuje spojeneckou důvěru, je to něco, co žádná jiná země neříká. Ale já osobně si myslím, že Německo a ostatní země se budou chtít co nejvíce osamostatnit, i vojensky, právě proto, že tam je Trump. Právě proto, že ten člověk je nepředvídatelný a neví se, co bude dělat, může změnit názor ze dne na den.

Osobně se domnívám, že vztahy mezi Amerikou a Evropou do určité míry ochladnou, nebudou tak politicky vřelé a ekonomicky i vojensky se budou evropské země snažit osamostatnit.

Otázkou je, co to bude znamenat pro Ukrajinu, o které jsme začali nejdříve mluvit, protože pokud by Ukrajinci začali tu válku výrazně prohrávat, tak Evropa se bude muset rozhodnout, jestli jim přispěchá na pomoc mnohem razantněji než dosud, a případně, jestli tam některé země budou chtít poslat své jednotky, aby Putina zastavily.

To jsou různé scénáře, těžko říct, co se všechno může stát, ale já si osobně myslím, že Evropu čekají těžké dny, protože Amerika neježe nebude předvídatelným spojencem, ale bude se snažit být méně klíčovým spojencem ve všech těch finančních a vojenských věcech. A pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny.

Související

Více souvisejících

Teodor Marjanovič rozhovor Donald Trump Německo

Aktuálně se děje

před 52 minutami

umělá inteligence (AI)

Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky

Vývoj v oblasti umělé inteligence dospěl do fáze, kdy se generální ředitelé významných technologických společností a další vysoce postavení manažeři začínají nechávat klonovat. Stále častěji si vytvářejí své digitální dvojníky, kteří mají za úkol zastupovat je na veřejnosti i v pracovním procesu. Výzkumníci a zakladatelé specializovaných firem testují interaktivní a AI poháněné holografické projekce, jež se prosazují v lékařských ordinacích, školních třídách i v maloobchodě.

před 2 hodinami

Sociální sítě

Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil

Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo východní část Indonésie a vyžádalo si nejméně 47 lidských životů. Otřesy vyvolaly masovou paniku a způsobily zřícení četných budov a obytných domů. Úřady bezprostředně po události vydaly varování před vlnou tsunami, které však bylo později odvoláno. V regionu bylo zaznamenáno více než 230 následných otřesů, z nichž nejsilnější dosáhl hodnoty 6,1 stupně.

před 4 hodinami

raketa FP-7

Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu

Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu

Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA

Moskevský obvodní soud schválil žádost o vzetí do vazby v nepřítomnosti na občana Spojených států Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA Roberta F. Kennedyho, který je v Ruské federaci obviněn z účasti v ozbrojeném konfliktu na straně Ukrajiny jako žoldnéř. Rozhodnutí soudu již nabylo právní moci poté, co jej v odvolacím řízení potvrdil Moskevský městský soud.

před 9 hodinami

Požár v Chorvatsku

Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry

Rozsáhlý lesní požár, který se během noci na pátek přehnal přes pobřežní oblasti Chorvatska, si vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a přibližně čtyři desítky zraněných. Plameny zasáhly vyhledávané turistické lokality i přilehlá sídla v blízkosti Jadranského moře. Místní úřady i záchranné složky označují tuto živelní pohromu za jednu z nejničivějších v historii země.

před 10 hodinami

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo v sobotu v brzkých ranních hodinách indonéský ostrov Flores v provincii Východní Nusa Tenggara. Podle dosavadních informací provinčního guvernéra Emanuela Melkiadese Laky Leny si katastrofa vyžádala nejméně pět lidských životů, přičemž oběti byly zasypány troskami budov během spánku. Na místě zasahují záchranáři, kteří se snaží vyprostit případné přeživší uvízlé v poškozených stavbách.

před 13 hodinami

Prezident Trump

Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že v nejbližší době prohlásí Hormuzský průliv za území Spojených států amerických. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy se jeho administrativa potýká s komplikovaným ukončením válečného konfliktu s Íránem. Zda myslel šéf Bílého domu svá slova zcela vážně a zda představují nový oficiální směr americké zahraniční politiky, však v tuto chvíli zůstává nejasné. 

před 14 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon

Sparťané v úvodním zápase po velice slibném výkonu porazili francouzský Lyon 2:1. Přestože ale kouč Brian Priske vyrukoval do odvety v Lyonu se stejnou základní sestavou, stejně nadějný výkon se tentokrát bohužel pro český fotbal nezopakoval. I kvůli chybě gólmana Jakuba Surovčíka a osudnému faulu Adama Ševínského, jenž byl vyloučen, lyonští přeci jenom dokázali přesilovku beze zbytku využít. Ke gólu Nuamaha z 20. minuty se přidaly ve druhé půli ještě trefy Maitlanda-Nilese a Nortona a díky výhře 3:0 tak Lyon Spartu odsoudil pouze k účasti v ligové fázi Evropské ligy.

včera

včera

včera

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

včera

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

včera

Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů

Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy