ROZHOVOR | Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pro Evropu následky. O tom, co Evropané mohou od nového amerického prezidenta očekávat, pro EuroZprávy.cz promluvil publicista Teodor Marjanovič. „Pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny,“ říká. 

Jak vnímáte výsledek amerických prezidentských voleb?

Vnímám to jako skutečnost, která bude mít zásadně špatný dopad na situaci v Evropě, pokud jde o Ukrajinu. A to proto, že si myslím, že Donald Trump uskuteční všechno to, co sliboval během volební kampaně, a sice že se bude snažit dosáhnout míru s Ruskem, aniž by se ptal Ukrajinců, co si o tom myslí, a výměnou za to nechá Putinovi ta území, která dobyl.

Což Putin samozřejmě přijme, bude rád, že se ta válka na chvíli zastaví, bude spokojený, protože dostane území, a počká si, než Trump odejde z funkce a pak rozjede tu válku dál. Rozhodně ho nějaká mírová dohoda nezastaví do budoucna. A myslím si, že tím pádem padne jeden z pilířů poválečného uspořádání v Evropě, a to ten, že kdokoliv by se snažil násilím změnit hranice, tak mu to neprojde. A to je věc, na které se shodly evropské země po druhé světové válce, že toto je něco, co už se v Evropě nesmí stát.

Sice se něco takového dělo na Balkáně v devadesátých letech, ale to, že by jeden stát, který už uznal ten druhý stát, ho napadl a překreslil hranice silou a podnikl tam etnickou čistku, tak to tu ještě nebylo. Tohle je poprvé od roku 1945, a pokud Trump, který říká, že to chce takhle udělat, se dohodne s Putinem na míru výměnou za ústupek těch území, anebo za to, že nebude Ukrajincům poskytovat zbraně, což by de facto vedlo k tomu, že Ukrajinci nebudou moct v té válce pokračovat, tak to bude pro Evropu opravdu tristní vývoj. To je jedna věc.

Druhá věc je ta, že ten výsledek vnímám jako vítězství toho hnutí MAGA, čili ‚Make America Great Again‘ (udělejme Ameriku znovu skvělou – pozn. red.), kterým vadí morální arogance demokratů, když to řeknu velmi jednoduše, a liberálů obecně. Jde o to, že Trump je opravdu vůdcem hnutí, proto mu všechno prochází, proto žádný skandál, žádné soudní tahanice, žádná sebevětší hloupost, kterou on řekne, tak mu neuškodí, naopak ho posílí. Oni ho prostě zbožňují, je to takový kult osobnosti, který kolem něj vznikl, a proto může být zvolen, i přes to, že před čtyřmi lety uvedl do chodu povstání proti demokracii, když to tak řeknu. Protože tenkrát uvedl do chodu to, že ti jeho stoupenci vtrhli do Kapitolu a začali to tam ničit, což byla opravdu šílená skutečnost.

No, a to hnutí je…my tady v Evropě to nejsme úplně schopni vnímat, protože to jsou lidé, kteří žijí ve velkých městech, jsou spíš mimo centrum mediálního zájmu, jsou to lidé, jimž vadí, že demokraté jim říkají, co si mají myslet, liberálové jim říkají, že je důležité, aby se dávaly peníze na všelijaké programy na podporu minorit, podporu migrantů, podporu genderové vyváženosti a tak dále. Jím samotným ale nikdo nikdy s ničím nepomůže, a to i přesto, že oni dodržují zákony, nic špatného nedělají, snaží se ve svém životě uspět, odvádějí daně. Tato skupina lidí – a je jich v USA hodně – si našla v Trumpovi svého spasitele.

My, myslím si, pořád tady v Evropě zápolíme s tím, abychom na tuto část společnosti začali brát ohled, a hlavně abychom si z nich nedělali legraci. To se nám vždy krutě vymstí a toto je ten příklad, kdy svět i liberální Amerika byly přesvědčeni, že to Kamala Harrisová musí vyhrát.

Co se týče mezinárodních vztahů USA-Německo, byl by pro Německo lepší výsledek Harrisová nebo Trump?

Pro Německo jakožto i pro ostatní evropské země by byla lepším výsledkem Harrisová, a to z jednoho důvodu, že je předvídatelná. Nedělala by psí kusy a na jakékoliv velké věci, které by se týkaly evropského kontinentu, by se nejdřív dohodla s nimi (s evropskými zeměmi – pozn.red.). Čili pokud bude ta schůzka Trump – Putin, jakože se o ní teď začalo mluvit a Trump nabídne výměnou za mír dobytá území, a Trump pak nebude Ukrajince podporovat vojensky, tak to je něco, na čem se Trump dohodne s Putinem, aniž by se předem ptal evropských spojenců.

Toho se Evropa včetně Německa samozřejmě bojí. Harrisová naproti tomu je předvídatelná a váží si spojeneckých závazků a spojenectví s evropskými zeměmi, kdežto u Trumpa můžeme bez velkých problémů tvrdit, že on si toho spojenectví se západními evropskými zeměmi, svobodnými evropskými zeměmi, kam patří i Česko, tak si toho spojenectví moc neváží a nic nebude předem konzultovat.

Jak myslíte, že výsledek ovlivní vztahy mezi USA a Německem?

Myslím si, že to ovlivní tím, že spolu nebudou vést konzultace. Amerika pojede svou zahraniční politiku na vlastní pěst, a že Německo, ať už s novou vládou, nebo stávající, která se teď rozpadla, si bude muset položit otázku, společně se všemi ostatními, protože se to netýká jen Německa, zda jsou schopni podporovat Ukrajinu i poté, co jí Trump přestane vojensky podporovat.

Uvědomte si, že zhruba polovina všech zbraní, které jsou posílány Ukrajině na pomoc, tak jsou z Ameriky. Evropa by musela zdvojnásobit svou vojenskou pomoc, což je v tuhle chvíli nemyslitelné, protože už nyní jsou ty kapacity přetíženy. Takže já si myslím, že Německo bude muset spolu s Francií, Británií a jinými spojenci v rámci Evropy, najít způsob, jak se s tím vypořádat, s tím, že v Americe je Trump, který se s nimi párat nebude. A udělat, pokud možno, vše pro to, aby Ukrajina tu válku přežila, ve které nyní Rusko pomalu ale jistě neustále postupuje, takřka co den, to nová vesnice, která jim padne. Takže v tomto ohledu si myslím, že Evropu čekají velmi těžké dny.

Donald Trump chce zlepšit americkou ekonomiku mimo jiné zavedením cel na zahraniční výrobky. Domníváte se, že se to dotkne i německých firem?

To nevím přesně, které z těch firem by se to mohlo dotknout.

Například Volkswagenu.

Nevím, je to možné, samozřejmě. Pokud vím, tak se vždy mluvilo spíše o oceli, nebo takových výrobcích, ale já v tuto chvíli nevím, na co všechno chce Trump případně uvalovat cla, ale tyto cla, pokud by byla uvalena na evropské výrobky, zejména tedy Německé, protože Německo je největší ekonomika, tak by to mělo na ty vztahy mezi Evropou a Amerikou ještě dodatečně negativní dopad.

Německá ekonomika má již teď problémy kvůli Číně. Myslíte si, že by americká cla mohla být pro německé firmy, například pro Volkswagen, velký problém?

Určitě, cla nejsou příznivou okolností pro nikoho, pro žádného výrobce a už vůbec ne pro Volkswagen, což je jedna z globálně největších automobilek. Ale do jaké míry, na to v tuhle chvíli nedokážu odpovědět. Nevím, jak vysoká cla by Trump chtěl na auta uvalit, ani jestli by se to týkalo konkrétně i Volkswagenu nebo by šlo třeba jen o elektroauta.

V tuto chvíli se cly hodně vyhrožuje v politice i diplomacii, ale každý ekonomický expert bude Trumpovi radit, aby to nedělal, protože Evropa pak obratem uvalí cla na jakékoliv americké výrobky. Takže to není dobré pro americkou ekonomiku.

Domníváte se, že se situace Volkswagenu díky politikám nového amerického prezidenta může ještě zhoršit?

Myslím si, že pro Volkswagen, který nyní čelí obrovským potížím, je to, že se Trump dostal k moci takovou dodatečnou negativní okolností. Ale z jiných důvodů než kvůli Ukrajině, nebo tak, to Volkswagen neřeší. Jemu jde o ta cla, případně nějaké obchodní bariéry.

Takže Německo se nemusí podle vás připravovat na další obchodní válku?

Jak říkám, v tuto chvíli nevím. Nevím, jestli Trump jenom straší. Až se dostane 26. ledna k moci, bude pravděpodobně chránit americkou ekonomiku. Pokud ji chce chránit, nebude příliš uvalovat nějaká cla na evropské zboží, protože Evropa by pak obratem uvalila cla na americké zboží a Evropa je pro to americké zboží obrovským odbytištěm.

Takže obchodní válka je takový termín, jímž se často straší. Otázkou je, jestli to opravdu tak daleko dojde, protože samozřejmě každý americký expert řekne Trumpovi: „Vždyť to přece není v našem americkém zájmu“. Uvidíme, co s tím udělá, v tuhle chvíli si myslím, že ta kaše se nebude jíst tak horká, jak se uvaří.

Trumpův postoj k Severoatlantické alianci není příliš přátelský. Myslíte, že se Německo může bránit ruskému ohrožení (od hybridní války po potencionální útok na NATO) i bez podpory USA?

Trump už řekl, že v případě napadení by nepřišel na pomoc zemím, které nedávají na obranu dvě procenta svého HDP (dávat na obranu 2 % HDP je alianční závazek – pozn. red.). Což samozřejmě narušuje spojeneckou důvěru, je to něco, co žádná jiná země neříká. Ale já osobně si myslím, že Německo a ostatní země se budou chtít co nejvíce osamostatnit, i vojensky, právě proto, že tam je Trump. Právě proto, že ten člověk je nepředvídatelný a neví se, co bude dělat, může změnit názor ze dne na den.

Osobně se domnívám, že vztahy mezi Amerikou a Evropou do určité míry ochladnou, nebudou tak politicky vřelé a ekonomicky i vojensky se budou evropské země snažit osamostatnit.

Otázkou je, co to bude znamenat pro Ukrajinu, o které jsme začali nejdříve mluvit, protože pokud by Ukrajinci začali tu válku výrazně prohrávat, tak Evropa se bude muset rozhodnout, jestli jim přispěchá na pomoc mnohem razantněji než dosud, a případně, jestli tam některé země budou chtít poslat své jednotky, aby Putina zastavily.

To jsou různé scénáře, těžko říct, co se všechno může stát, ale já si osobně myslím, že Evropu čekají těžké dny, protože Amerika neježe nebude předvídatelným spojencem, ale bude se snažit být méně klíčovým spojencem ve všech těch finančních a vojenských věcech. A pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny.

Teodor Marjanovič rozhovor Donald Trump Německo

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy