ROZHOVOR | Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pro Evropu následky. O tom, co Evropané mohou od nového amerického prezidenta očekávat, pro EuroZprávy.cz promluvil publicista Teodor Marjanovič. „Pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny,“ říká. 

Jak vnímáte výsledek amerických prezidentských voleb?

Vnímám to jako skutečnost, která bude mít zásadně špatný dopad na situaci v Evropě, pokud jde o Ukrajinu. A to proto, že si myslím, že Donald Trump uskuteční všechno to, co sliboval během volební kampaně, a sice že se bude snažit dosáhnout míru s Ruskem, aniž by se ptal Ukrajinců, co si o tom myslí, a výměnou za to nechá Putinovi ta území, která dobyl.

Což Putin samozřejmě přijme, bude rád, že se ta válka na chvíli zastaví, bude spokojený, protože dostane území, a počká si, než Trump odejde z funkce a pak rozjede tu válku dál. Rozhodně ho nějaká mírová dohoda nezastaví do budoucna. A myslím si, že tím pádem padne jeden z pilířů poválečného uspořádání v Evropě, a to ten, že kdokoliv by se snažil násilím změnit hranice, tak mu to neprojde. A to je věc, na které se shodly evropské země po druhé světové válce, že toto je něco, co už se v Evropě nesmí stát.

Sice se něco takového dělo na Balkáně v devadesátých letech, ale to, že by jeden stát, který už uznal ten druhý stát, ho napadl a překreslil hranice silou a podnikl tam etnickou čistku, tak to tu ještě nebylo. Tohle je poprvé od roku 1945, a pokud Trump, který říká, že to chce takhle udělat, se dohodne s Putinem na míru výměnou za ústupek těch území, anebo za to, že nebude Ukrajincům poskytovat zbraně, což by de facto vedlo k tomu, že Ukrajinci nebudou moct v té válce pokračovat, tak to bude pro Evropu opravdu tristní vývoj. To je jedna věc.

Druhá věc je ta, že ten výsledek vnímám jako vítězství toho hnutí MAGA, čili ‚Make America Great Again‘ (udělejme Ameriku znovu skvělou – pozn. red.), kterým vadí morální arogance demokratů, když to řeknu velmi jednoduše, a liberálů obecně. Jde o to, že Trump je opravdu vůdcem hnutí, proto mu všechno prochází, proto žádný skandál, žádné soudní tahanice, žádná sebevětší hloupost, kterou on řekne, tak mu neuškodí, naopak ho posílí. Oni ho prostě zbožňují, je to takový kult osobnosti, který kolem něj vznikl, a proto může být zvolen, i přes to, že před čtyřmi lety uvedl do chodu povstání proti demokracii, když to tak řeknu. Protože tenkrát uvedl do chodu to, že ti jeho stoupenci vtrhli do Kapitolu a začali to tam ničit, což byla opravdu šílená skutečnost.

No, a to hnutí je…my tady v Evropě to nejsme úplně schopni vnímat, protože to jsou lidé, kteří žijí ve velkých městech, jsou spíš mimo centrum mediálního zájmu, jsou to lidé, jimž vadí, že demokraté jim říkají, co si mají myslet, liberálové jim říkají, že je důležité, aby se dávaly peníze na všelijaké programy na podporu minorit, podporu migrantů, podporu genderové vyváženosti a tak dále. Jím samotným ale nikdo nikdy s ničím nepomůže, a to i přesto, že oni dodržují zákony, nic špatného nedělají, snaží se ve svém životě uspět, odvádějí daně. Tato skupina lidí – a je jich v USA hodně – si našla v Trumpovi svého spasitele.

My, myslím si, pořád tady v Evropě zápolíme s tím, abychom na tuto část společnosti začali brát ohled, a hlavně abychom si z nich nedělali legraci. To se nám vždy krutě vymstí a toto je ten příklad, kdy svět i liberální Amerika byly přesvědčeni, že to Kamala Harrisová musí vyhrát.

Co se týče mezinárodních vztahů USA-Německo, byl by pro Německo lepší výsledek Harrisová nebo Trump?

Pro Německo jakožto i pro ostatní evropské země by byla lepším výsledkem Harrisová, a to z jednoho důvodu, že je předvídatelná. Nedělala by psí kusy a na jakékoliv velké věci, které by se týkaly evropského kontinentu, by se nejdřív dohodla s nimi (s evropskými zeměmi – pozn.red.). Čili pokud bude ta schůzka Trump – Putin, jakože se o ní teď začalo mluvit a Trump nabídne výměnou za mír dobytá území, a Trump pak nebude Ukrajince podporovat vojensky, tak to je něco, na čem se Trump dohodne s Putinem, aniž by se předem ptal evropských spojenců.

Toho se Evropa včetně Německa samozřejmě bojí. Harrisová naproti tomu je předvídatelná a váží si spojeneckých závazků a spojenectví s evropskými zeměmi, kdežto u Trumpa můžeme bez velkých problémů tvrdit, že on si toho spojenectví se západními evropskými zeměmi, svobodnými evropskými zeměmi, kam patří i Česko, tak si toho spojenectví moc neváží a nic nebude předem konzultovat.

Jak myslíte, že výsledek ovlivní vztahy mezi USA a Německem?

Myslím si, že to ovlivní tím, že spolu nebudou vést konzultace. Amerika pojede svou zahraniční politiku na vlastní pěst, a že Německo, ať už s novou vládou, nebo stávající, která se teď rozpadla, si bude muset položit otázku, společně se všemi ostatními, protože se to netýká jen Německa, zda jsou schopni podporovat Ukrajinu i poté, co jí Trump přestane vojensky podporovat.

Uvědomte si, že zhruba polovina všech zbraní, které jsou posílány Ukrajině na pomoc, tak jsou z Ameriky. Evropa by musela zdvojnásobit svou vojenskou pomoc, což je v tuhle chvíli nemyslitelné, protože už nyní jsou ty kapacity přetíženy. Takže já si myslím, že Německo bude muset spolu s Francií, Británií a jinými spojenci v rámci Evropy, najít způsob, jak se s tím vypořádat, s tím, že v Americe je Trump, který se s nimi párat nebude. A udělat, pokud možno, vše pro to, aby Ukrajina tu válku přežila, ve které nyní Rusko pomalu ale jistě neustále postupuje, takřka co den, to nová vesnice, která jim padne. Takže v tomto ohledu si myslím, že Evropu čekají velmi těžké dny.

Donald Trump chce zlepšit americkou ekonomiku mimo jiné zavedením cel na zahraniční výrobky. Domníváte se, že se to dotkne i německých firem?

To nevím přesně, které z těch firem by se to mohlo dotknout.

Například Volkswagenu.

Nevím, je to možné, samozřejmě. Pokud vím, tak se vždy mluvilo spíše o oceli, nebo takových výrobcích, ale já v tuto chvíli nevím, na co všechno chce Trump případně uvalovat cla, ale tyto cla, pokud by byla uvalena na evropské výrobky, zejména tedy Německé, protože Německo je největší ekonomika, tak by to mělo na ty vztahy mezi Evropou a Amerikou ještě dodatečně negativní dopad.

Německá ekonomika má již teď problémy kvůli Číně. Myslíte si, že by americká cla mohla být pro německé firmy, například pro Volkswagen, velký problém?

Určitě, cla nejsou příznivou okolností pro nikoho, pro žádného výrobce a už vůbec ne pro Volkswagen, což je jedna z globálně největších automobilek. Ale do jaké míry, na to v tuhle chvíli nedokážu odpovědět. Nevím, jak vysoká cla by Trump chtěl na auta uvalit, ani jestli by se to týkalo konkrétně i Volkswagenu nebo by šlo třeba jen o elektroauta.

V tuto chvíli se cly hodně vyhrožuje v politice i diplomacii, ale každý ekonomický expert bude Trumpovi radit, aby to nedělal, protože Evropa pak obratem uvalí cla na jakékoliv americké výrobky. Takže to není dobré pro americkou ekonomiku.

Domníváte se, že se situace Volkswagenu díky politikám nového amerického prezidenta může ještě zhoršit?

Myslím si, že pro Volkswagen, který nyní čelí obrovským potížím, je to, že se Trump dostal k moci takovou dodatečnou negativní okolností. Ale z jiných důvodů než kvůli Ukrajině, nebo tak, to Volkswagen neřeší. Jemu jde o ta cla, případně nějaké obchodní bariéry.

Takže Německo se nemusí podle vás připravovat na další obchodní válku?

Jak říkám, v tuto chvíli nevím. Nevím, jestli Trump jenom straší. Až se dostane 26. ledna k moci, bude pravděpodobně chránit americkou ekonomiku. Pokud ji chce chránit, nebude příliš uvalovat nějaká cla na evropské zboží, protože Evropa by pak obratem uvalila cla na americké zboží a Evropa je pro to americké zboží obrovským odbytištěm.

Takže obchodní válka je takový termín, jímž se často straší. Otázkou je, jestli to opravdu tak daleko dojde, protože samozřejmě každý americký expert řekne Trumpovi: „Vždyť to přece není v našem americkém zájmu“. Uvidíme, co s tím udělá, v tuhle chvíli si myslím, že ta kaše se nebude jíst tak horká, jak se uvaří.

Trumpův postoj k Severoatlantické alianci není příliš přátelský. Myslíte, že se Německo může bránit ruskému ohrožení (od hybridní války po potencionální útok na NATO) i bez podpory USA?

Trump už řekl, že v případě napadení by nepřišel na pomoc zemím, které nedávají na obranu dvě procenta svého HDP (dávat na obranu 2 % HDP je alianční závazek – pozn. red.). Což samozřejmě narušuje spojeneckou důvěru, je to něco, co žádná jiná země neříká. Ale já osobně si myslím, že Německo a ostatní země se budou chtít co nejvíce osamostatnit, i vojensky, právě proto, že tam je Trump. Právě proto, že ten člověk je nepředvídatelný a neví se, co bude dělat, může změnit názor ze dne na den.

Osobně se domnívám, že vztahy mezi Amerikou a Evropou do určité míry ochladnou, nebudou tak politicky vřelé a ekonomicky i vojensky se budou evropské země snažit osamostatnit.

Otázkou je, co to bude znamenat pro Ukrajinu, o které jsme začali nejdříve mluvit, protože pokud by Ukrajinci začali tu válku výrazně prohrávat, tak Evropa se bude muset rozhodnout, jestli jim přispěchá na pomoc mnohem razantněji než dosud, a případně, jestli tam některé země budou chtít poslat své jednotky, aby Putina zastavily.

To jsou různé scénáře, těžko říct, co se všechno může stát, ale já si osobně myslím, že Evropu čekají těžké dny, protože Amerika neježe nebude předvídatelným spojencem, ale bude se snažit být méně klíčovým spojencem ve všech těch finančních a vojenských věcech. A pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny.

Související

Více souvisejících

Teodor Marjanovič rozhovor Donald Trump Německo

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

před 1 hodinou

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

včera

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

včera

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

včera

včera

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

včera

včera

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

včera

4. července 2026 22:01

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

4. července 2026 20:47

Petr Pavel

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

4. července 2026 19:33

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

4. července 2026 18:16

4. července 2026 16:59

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy