ROZHOVOR | Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pro Evropu následky. O tom, co Evropané mohou od nového amerického prezidenta očekávat, pro EuroZprávy.cz promluvil publicista Teodor Marjanovič. „Pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny,“ říká. 

Jak vnímáte výsledek amerických prezidentských voleb?

Vnímám to jako skutečnost, která bude mít zásadně špatný dopad na situaci v Evropě, pokud jde o Ukrajinu. A to proto, že si myslím, že Donald Trump uskuteční všechno to, co sliboval během volební kampaně, a sice že se bude snažit dosáhnout míru s Ruskem, aniž by se ptal Ukrajinců, co si o tom myslí, a výměnou za to nechá Putinovi ta území, která dobyl.

Což Putin samozřejmě přijme, bude rád, že se ta válka na chvíli zastaví, bude spokojený, protože dostane území, a počká si, než Trump odejde z funkce a pak rozjede tu válku dál. Rozhodně ho nějaká mírová dohoda nezastaví do budoucna. A myslím si, že tím pádem padne jeden z pilířů poválečného uspořádání v Evropě, a to ten, že kdokoliv by se snažil násilím změnit hranice, tak mu to neprojde. A to je věc, na které se shodly evropské země po druhé světové válce, že toto je něco, co už se v Evropě nesmí stát.

Sice se něco takového dělo na Balkáně v devadesátých letech, ale to, že by jeden stát, který už uznal ten druhý stát, ho napadl a překreslil hranice silou a podnikl tam etnickou čistku, tak to tu ještě nebylo. Tohle je poprvé od roku 1945, a pokud Trump, který říká, že to chce takhle udělat, se dohodne s Putinem na míru výměnou za ústupek těch území, anebo za to, že nebude Ukrajincům poskytovat zbraně, což by de facto vedlo k tomu, že Ukrajinci nebudou moct v té válce pokračovat, tak to bude pro Evropu opravdu tristní vývoj. To je jedna věc.

Druhá věc je ta, že ten výsledek vnímám jako vítězství toho hnutí MAGA, čili ‚Make America Great Again‘ (udělejme Ameriku znovu skvělou – pozn. red.), kterým vadí morální arogance demokratů, když to řeknu velmi jednoduše, a liberálů obecně. Jde o to, že Trump je opravdu vůdcem hnutí, proto mu všechno prochází, proto žádný skandál, žádné soudní tahanice, žádná sebevětší hloupost, kterou on řekne, tak mu neuškodí, naopak ho posílí. Oni ho prostě zbožňují, je to takový kult osobnosti, který kolem něj vznikl, a proto může být zvolen, i přes to, že před čtyřmi lety uvedl do chodu povstání proti demokracii, když to tak řeknu. Protože tenkrát uvedl do chodu to, že ti jeho stoupenci vtrhli do Kapitolu a začali to tam ničit, což byla opravdu šílená skutečnost.

No, a to hnutí je…my tady v Evropě to nejsme úplně schopni vnímat, protože to jsou lidé, kteří žijí ve velkých městech, jsou spíš mimo centrum mediálního zájmu, jsou to lidé, jimž vadí, že demokraté jim říkají, co si mají myslet, liberálové jim říkají, že je důležité, aby se dávaly peníze na všelijaké programy na podporu minorit, podporu migrantů, podporu genderové vyváženosti a tak dále. Jím samotným ale nikdo nikdy s ničím nepomůže, a to i přesto, že oni dodržují zákony, nic špatného nedělají, snaží se ve svém životě uspět, odvádějí daně. Tato skupina lidí – a je jich v USA hodně – si našla v Trumpovi svého spasitele.

My, myslím si, pořád tady v Evropě zápolíme s tím, abychom na tuto část společnosti začali brát ohled, a hlavně abychom si z nich nedělali legraci. To se nám vždy krutě vymstí a toto je ten příklad, kdy svět i liberální Amerika byly přesvědčeni, že to Kamala Harrisová musí vyhrát.

Co se týče mezinárodních vztahů USA-Německo, byl by pro Německo lepší výsledek Harrisová nebo Trump?

Pro Německo jakožto i pro ostatní evropské země by byla lepším výsledkem Harrisová, a to z jednoho důvodu, že je předvídatelná. Nedělala by psí kusy a na jakékoliv velké věci, které by se týkaly evropského kontinentu, by se nejdřív dohodla s nimi (s evropskými zeměmi – pozn.red.). Čili pokud bude ta schůzka Trump – Putin, jakože se o ní teď začalo mluvit a Trump nabídne výměnou za mír dobytá území, a Trump pak nebude Ukrajince podporovat vojensky, tak to je něco, na čem se Trump dohodne s Putinem, aniž by se předem ptal evropských spojenců.

Toho se Evropa včetně Německa samozřejmě bojí. Harrisová naproti tomu je předvídatelná a váží si spojeneckých závazků a spojenectví s evropskými zeměmi, kdežto u Trumpa můžeme bez velkých problémů tvrdit, že on si toho spojenectví se západními evropskými zeměmi, svobodnými evropskými zeměmi, kam patří i Česko, tak si toho spojenectví moc neváží a nic nebude předem konzultovat.

Jak myslíte, že výsledek ovlivní vztahy mezi USA a Německem?

Myslím si, že to ovlivní tím, že spolu nebudou vést konzultace. Amerika pojede svou zahraniční politiku na vlastní pěst, a že Německo, ať už s novou vládou, nebo stávající, která se teď rozpadla, si bude muset položit otázku, společně se všemi ostatními, protože se to netýká jen Německa, zda jsou schopni podporovat Ukrajinu i poté, co jí Trump přestane vojensky podporovat.

Uvědomte si, že zhruba polovina všech zbraní, které jsou posílány Ukrajině na pomoc, tak jsou z Ameriky. Evropa by musela zdvojnásobit svou vojenskou pomoc, což je v tuhle chvíli nemyslitelné, protože už nyní jsou ty kapacity přetíženy. Takže já si myslím, že Německo bude muset spolu s Francií, Británií a jinými spojenci v rámci Evropy, najít způsob, jak se s tím vypořádat, s tím, že v Americe je Trump, který se s nimi párat nebude. A udělat, pokud možno, vše pro to, aby Ukrajina tu válku přežila, ve které nyní Rusko pomalu ale jistě neustále postupuje, takřka co den, to nová vesnice, která jim padne. Takže v tomto ohledu si myslím, že Evropu čekají velmi těžké dny.

Donald Trump chce zlepšit americkou ekonomiku mimo jiné zavedením cel na zahraniční výrobky. Domníváte se, že se to dotkne i německých firem?

To nevím přesně, které z těch firem by se to mohlo dotknout.

Například Volkswagenu.

Nevím, je to možné, samozřejmě. Pokud vím, tak se vždy mluvilo spíše o oceli, nebo takových výrobcích, ale já v tuto chvíli nevím, na co všechno chce Trump případně uvalovat cla, ale tyto cla, pokud by byla uvalena na evropské výrobky, zejména tedy Německé, protože Německo je největší ekonomika, tak by to mělo na ty vztahy mezi Evropou a Amerikou ještě dodatečně negativní dopad.

Německá ekonomika má již teď problémy kvůli Číně. Myslíte si, že by americká cla mohla být pro německé firmy, například pro Volkswagen, velký problém?

Určitě, cla nejsou příznivou okolností pro nikoho, pro žádného výrobce a už vůbec ne pro Volkswagen, což je jedna z globálně největších automobilek. Ale do jaké míry, na to v tuhle chvíli nedokážu odpovědět. Nevím, jak vysoká cla by Trump chtěl na auta uvalit, ani jestli by se to týkalo konkrétně i Volkswagenu nebo by šlo třeba jen o elektroauta.

V tuto chvíli se cly hodně vyhrožuje v politice i diplomacii, ale každý ekonomický expert bude Trumpovi radit, aby to nedělal, protože Evropa pak obratem uvalí cla na jakékoliv americké výrobky. Takže to není dobré pro americkou ekonomiku.

Domníváte se, že se situace Volkswagenu díky politikám nového amerického prezidenta může ještě zhoršit?

Myslím si, že pro Volkswagen, který nyní čelí obrovským potížím, je to, že se Trump dostal k moci takovou dodatečnou negativní okolností. Ale z jiných důvodů než kvůli Ukrajině, nebo tak, to Volkswagen neřeší. Jemu jde o ta cla, případně nějaké obchodní bariéry.

Takže Německo se nemusí podle vás připravovat na další obchodní válku?

Jak říkám, v tuto chvíli nevím. Nevím, jestli Trump jenom straší. Až se dostane 26. ledna k moci, bude pravděpodobně chránit americkou ekonomiku. Pokud ji chce chránit, nebude příliš uvalovat nějaká cla na evropské zboží, protože Evropa by pak obratem uvalila cla na americké zboží a Evropa je pro to americké zboží obrovským odbytištěm.

Takže obchodní válka je takový termín, jímž se často straší. Otázkou je, jestli to opravdu tak daleko dojde, protože samozřejmě každý americký expert řekne Trumpovi: „Vždyť to přece není v našem americkém zájmu“. Uvidíme, co s tím udělá, v tuhle chvíli si myslím, že ta kaše se nebude jíst tak horká, jak se uvaří.

Trumpův postoj k Severoatlantické alianci není příliš přátelský. Myslíte, že se Německo může bránit ruskému ohrožení (od hybridní války po potencionální útok na NATO) i bez podpory USA?

Trump už řekl, že v případě napadení by nepřišel na pomoc zemím, které nedávají na obranu dvě procenta svého HDP (dávat na obranu 2 % HDP je alianční závazek – pozn. red.). Což samozřejmě narušuje spojeneckou důvěru, je to něco, co žádná jiná země neříká. Ale já osobně si myslím, že Německo a ostatní země se budou chtít co nejvíce osamostatnit, i vojensky, právě proto, že tam je Trump. Právě proto, že ten člověk je nepředvídatelný a neví se, co bude dělat, může změnit názor ze dne na den.

Osobně se domnívám, že vztahy mezi Amerikou a Evropou do určité míry ochladnou, nebudou tak politicky vřelé a ekonomicky i vojensky se budou evropské země snažit osamostatnit.

Otázkou je, co to bude znamenat pro Ukrajinu, o které jsme začali nejdříve mluvit, protože pokud by Ukrajinci začali tu válku výrazně prohrávat, tak Evropa se bude muset rozhodnout, jestli jim přispěchá na pomoc mnohem razantněji než dosud, a případně, jestli tam některé země budou chtít poslat své jednotky, aby Putina zastavily.

To jsou různé scénáře, těžko říct, co se všechno může stát, ale já si osobně myslím, že Evropu čekají těžké dny, protože Amerika neježe nebude předvídatelným spojencem, ale bude se snažit být méně klíčovým spojencem ve všech těch finančních a vojenských věcech. A pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny.

Související

Více souvisejících

Teodor Marjanovič rozhovor Donald Trump Německo

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

před 1 hodinou

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

před 1 hodinou

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

před 1 hodinou

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 8 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 9 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

včera

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy