ROZHOVOR | Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pro Evropu následky. O tom, co Evropané mohou od nového amerického prezidenta očekávat, pro EuroZprávy.cz promluvil publicista Teodor Marjanovič. „Pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny,“ říká. 

Deník Shopaholičky

Jak vnímáte výsledek amerických prezidentských voleb?

Vnímám to jako skutečnost, která bude mít zásadně špatný dopad na situaci v Evropě, pokud jde o Ukrajinu. A to proto, že si myslím, že Donald Trump uskuteční všechno to, co sliboval během volební kampaně, a sice že se bude snažit dosáhnout míru s Ruskem, aniž by se ptal Ukrajinců, co si o tom myslí, a výměnou za to nechá Putinovi ta území, která dobyl.

Což Putin samozřejmě přijme, bude rád, že se ta válka na chvíli zastaví, bude spokojený, protože dostane území, a počká si, než Trump odejde z funkce a pak rozjede tu válku dál. Rozhodně ho nějaká mírová dohoda nezastaví do budoucna. A myslím si, že tím pádem padne jeden z pilířů poválečného uspořádání v Evropě, a to ten, že kdokoliv by se snažil násilím změnit hranice, tak mu to neprojde. A to je věc, na které se shodly evropské země po druhé světové válce, že toto je něco, co už se v Evropě nesmí stát.

Sice se něco takového dělo na Balkáně v devadesátých letech, ale to, že by jeden stát, který už uznal ten druhý stát, ho napadl a překreslil hranice silou a podnikl tam etnickou čistku, tak to tu ještě nebylo. Tohle je poprvé od roku 1945, a pokud Trump, který říká, že to chce takhle udělat, se dohodne s Putinem na míru výměnou za ústupek těch území, anebo za to, že nebude Ukrajincům poskytovat zbraně, což by de facto vedlo k tomu, že Ukrajinci nebudou moct v té válce pokračovat, tak to bude pro Evropu opravdu tristní vývoj. To je jedna věc.

Druhá věc je ta, že ten výsledek vnímám jako vítězství toho hnutí MAGA, čili ‚Make America Great Again‘ (udělejme Ameriku znovu skvělou – pozn. red.), kterým vadí morální arogance demokratů, když to řeknu velmi jednoduše, a liberálů obecně. Jde o to, že Trump je opravdu vůdcem hnutí, proto mu všechno prochází, proto žádný skandál, žádné soudní tahanice, žádná sebevětší hloupost, kterou on řekne, tak mu neuškodí, naopak ho posílí. Oni ho prostě zbožňují, je to takový kult osobnosti, který kolem něj vznikl, a proto může být zvolen, i přes to, že před čtyřmi lety uvedl do chodu povstání proti demokracii, když to tak řeknu. Protože tenkrát uvedl do chodu to, že ti jeho stoupenci vtrhli do Kapitolu a začali to tam ničit, což byla opravdu šílená skutečnost.

No, a to hnutí je…my tady v Evropě to nejsme úplně schopni vnímat, protože to jsou lidé, kteří žijí ve velkých městech, jsou spíš mimo centrum mediálního zájmu, jsou to lidé, jimž vadí, že demokraté jim říkají, co si mají myslet, liberálové jim říkají, že je důležité, aby se dávaly peníze na všelijaké programy na podporu minorit, podporu migrantů, podporu genderové vyváženosti a tak dále. Jím samotným ale nikdo nikdy s ničím nepomůže, a to i přesto, že oni dodržují zákony, nic špatného nedělají, snaží se ve svém životě uspět, odvádějí daně. Tato skupina lidí – a je jich v USA hodně – si našla v Trumpovi svého spasitele.

My, myslím si, pořád tady v Evropě zápolíme s tím, abychom na tuto část společnosti začali brát ohled, a hlavně abychom si z nich nedělali legraci. To se nám vždy krutě vymstí a toto je ten příklad, kdy svět i liberální Amerika byly přesvědčeni, že to Kamala Harrisová musí vyhrát.

Co se týče mezinárodních vztahů USA-Německo, byl by pro Německo lepší výsledek Harrisová nebo Trump?

Pro Německo jakožto i pro ostatní evropské země by byla lepším výsledkem Harrisová, a to z jednoho důvodu, že je předvídatelná. Nedělala by psí kusy a na jakékoliv velké věci, které by se týkaly evropského kontinentu, by se nejdřív dohodla s nimi (s evropskými zeměmi – pozn.red.). Čili pokud bude ta schůzka Trump – Putin, jakože se o ní teď začalo mluvit a Trump nabídne výměnou za mír dobytá území, a Trump pak nebude Ukrajince podporovat vojensky, tak to je něco, na čem se Trump dohodne s Putinem, aniž by se předem ptal evropských spojenců.

Toho se Evropa včetně Německa samozřejmě bojí. Harrisová naproti tomu je předvídatelná a váží si spojeneckých závazků a spojenectví s evropskými zeměmi, kdežto u Trumpa můžeme bez velkých problémů tvrdit, že on si toho spojenectví se západními evropskými zeměmi, svobodnými evropskými zeměmi, kam patří i Česko, tak si toho spojenectví moc neváží a nic nebude předem konzultovat.

Jak myslíte, že výsledek ovlivní vztahy mezi USA a Německem?

Myslím si, že to ovlivní tím, že spolu nebudou vést konzultace. Amerika pojede svou zahraniční politiku na vlastní pěst, a že Německo, ať už s novou vládou, nebo stávající, která se teď rozpadla, si bude muset položit otázku, společně se všemi ostatními, protože se to netýká jen Německa, zda jsou schopni podporovat Ukrajinu i poté, co jí Trump přestane vojensky podporovat.

Uvědomte si, že zhruba polovina všech zbraní, které jsou posílány Ukrajině na pomoc, tak jsou z Ameriky. Evropa by musela zdvojnásobit svou vojenskou pomoc, což je v tuhle chvíli nemyslitelné, protože už nyní jsou ty kapacity přetíženy. Takže já si myslím, že Německo bude muset spolu s Francií, Británií a jinými spojenci v rámci Evropy, najít způsob, jak se s tím vypořádat, s tím, že v Americe je Trump, který se s nimi párat nebude. A udělat, pokud možno, vše pro to, aby Ukrajina tu válku přežila, ve které nyní Rusko pomalu ale jistě neustále postupuje, takřka co den, to nová vesnice, která jim padne. Takže v tomto ohledu si myslím, že Evropu čekají velmi těžké dny.

Donald Trump chce zlepšit americkou ekonomiku mimo jiné zavedením cel na zahraniční výrobky. Domníváte se, že se to dotkne i německých firem?

To nevím přesně, které z těch firem by se to mohlo dotknout.

Například Volkswagenu.

Nevím, je to možné, samozřejmě. Pokud vím, tak se vždy mluvilo spíše o oceli, nebo takových výrobcích, ale já v tuto chvíli nevím, na co všechno chce Trump případně uvalovat cla, ale tyto cla, pokud by byla uvalena na evropské výrobky, zejména tedy Německé, protože Německo je největší ekonomika, tak by to mělo na ty vztahy mezi Evropou a Amerikou ještě dodatečně negativní dopad.

Německá ekonomika má již teď problémy kvůli Číně. Myslíte si, že by americká cla mohla být pro německé firmy, například pro Volkswagen, velký problém?

Určitě, cla nejsou příznivou okolností pro nikoho, pro žádného výrobce a už vůbec ne pro Volkswagen, což je jedna z globálně největších automobilek. Ale do jaké míry, na to v tuhle chvíli nedokážu odpovědět. Nevím, jak vysoká cla by Trump chtěl na auta uvalit, ani jestli by se to týkalo konkrétně i Volkswagenu nebo by šlo třeba jen o elektroauta.

V tuto chvíli se cly hodně vyhrožuje v politice i diplomacii, ale každý ekonomický expert bude Trumpovi radit, aby to nedělal, protože Evropa pak obratem uvalí cla na jakékoliv americké výrobky. Takže to není dobré pro americkou ekonomiku.

Domníváte se, že se situace Volkswagenu díky politikám nového amerického prezidenta může ještě zhoršit?

Myslím si, že pro Volkswagen, který nyní čelí obrovským potížím, je to, že se Trump dostal k moci takovou dodatečnou negativní okolností. Ale z jiných důvodů než kvůli Ukrajině, nebo tak, to Volkswagen neřeší. Jemu jde o ta cla, případně nějaké obchodní bariéry.

Takže Německo se nemusí podle vás připravovat na další obchodní válku?

Jak říkám, v tuto chvíli nevím. Nevím, jestli Trump jenom straší. Až se dostane 26. ledna k moci, bude pravděpodobně chránit americkou ekonomiku. Pokud ji chce chránit, nebude příliš uvalovat nějaká cla na evropské zboží, protože Evropa by pak obratem uvalila cla na americké zboží a Evropa je pro to americké zboží obrovským odbytištěm.

Takže obchodní válka je takový termín, jímž se často straší. Otázkou je, jestli to opravdu tak daleko dojde, protože samozřejmě každý americký expert řekne Trumpovi: „Vždyť to přece není v našem americkém zájmu“. Uvidíme, co s tím udělá, v tuhle chvíli si myslím, že ta kaše se nebude jíst tak horká, jak se uvaří.

Trumpův postoj k Severoatlantické alianci není příliš přátelský. Myslíte, že se Německo může bránit ruskému ohrožení (od hybridní války po potencionální útok na NATO) i bez podpory USA?

Trump už řekl, že v případě napadení by nepřišel na pomoc zemím, které nedávají na obranu dvě procenta svého HDP (dávat na obranu 2 % HDP je alianční závazek – pozn. red.). Což samozřejmě narušuje spojeneckou důvěru, je to něco, co žádná jiná země neříká. Ale já osobně si myslím, že Německo a ostatní země se budou chtít co nejvíce osamostatnit, i vojensky, právě proto, že tam je Trump. Právě proto, že ten člověk je nepředvídatelný a neví se, co bude dělat, může změnit názor ze dne na den.

Osobně se domnívám, že vztahy mezi Amerikou a Evropou do určité míry ochladnou, nebudou tak politicky vřelé a ekonomicky i vojensky se budou evropské země snažit osamostatnit.

Otázkou je, co to bude znamenat pro Ukrajinu, o které jsme začali nejdříve mluvit, protože pokud by Ukrajinci začali tu válku výrazně prohrávat, tak Evropa se bude muset rozhodnout, jestli jim přispěchá na pomoc mnohem razantněji než dosud, a případně, jestli tam některé země budou chtít poslat své jednotky, aby Putina zastavily.

To jsou různé scénáře, těžko říct, co se všechno může stát, ale já si osobně myslím, že Evropu čekají těžké dny, protože Amerika neježe nebude předvídatelným spojencem, ale bude se snažit být méně klíčovým spojencem ve všech těch finančních a vojenských věcech. A pro evropské země to bude velký oříšek, protože na toto de facto nejsou připraveny.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Teodor Marjanovič rozhovor Donald Trump Německo

Aktuálně se děje

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

3. prosince 2025 21:07

3. prosince 2025 19:54

Metro zastavila vážná nehoda. Mladá žena spadla pod soupravu

Vážný incident se v úterý stal na lince A pražského metra. Ve stanici Hradčanská spadla pod soupravu mladá žena, která utrpěla vážná zranění. Zřejmě šlo o pokus o sebevraždu. Událost ovlivnila provoz na zmíněné lince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy