Karantény mohou koronavirus zastavit, shodují se vědci. Má to ale háček

Karantény mohou být účinným opatřením proti šíření nového typu koronaviru, pokud se omezením cestování, zákazy veřejných akcí a uzavírkami škol budou lidé zodpovědně řídit. Podle zpravodajského serveru CNN se na tom shoduje řada expertů. Otázkou je, jak rozsáhlá opatření mají v současné době vlády jednotlivých zemí přijímat. Podobně se na facebooku vyjadřuje i český vědec Jan Kulveit, který považuje za mylná tvrzení, že vyhlášení karantény je ze strany politiků pouze populistické gesto.

Podle Kulveita je nyní klíčové zajistit, aby již infikovaní lidé nakazili co nejméně dalších osob. Pokud jeden nemocný nakazí v průměru více než jednoho dalšího člověka, vyhrává koronavirus. Pokud je toto číslo menší než jedna, vyhráváme my, říká expert, který působí v Ústavu pro budoucnost lidstva (Future of Humanity Institute) na britské Oxfordské univerzitě. Zásadním krokem je také zpomalit import nemoci do země. "Dobrá otázka je, jak to udělat nejlevněji a s nejmenšími škodami pro normální život," konstatuje Kulveit.

Česká vláda v úterý kvůli šíření nového typu koronaviru rozhodla o zákazu akcí nad sto účastníků a do odvolání uzavřela všechny typy škol s výjimkou mateřských. Český vědec vnímá tato opatření jako správná.

Ke snížení počtu přenosů je podle něj nyní nutné co nejrychleji najít lidi nakažené nemocí COVID-19 a minimalizovat tím dobu, kdy tito lidé infikují ostatní. Důležité je také omezení vzájemných kontaktů mezi lidmi. "Čím těsnější kontakt, tím hůř. V příštích týdnech proto budeme muset trochu upravit, co děláme, a u spousty aktivit se ptát - skutečně je tak důležité tam jít? Stát může něco zakázat a předejít situacím, kdy by si lidé nemohli moci vybrat (školy). Velkou roli mají i zaměstnavatelé," píše český expert.

"Ke snížení rizika kontaktů přispívá mytí rukou. Roušky nejsou dostupné, více by se ale dalo propagovat mytí povrchů, na které umytýma rukama saháme, a omezení kontaktu rukou s nosem, ústy a očima," dodává Kulveit.

Za účinné považuje karantény i mikrobiolog Simon Clarke z britské Readingské univerzity, jehož názory cituje CNN. "Pokud bude dodržována přísná karanténa, je možné virus zastavit a zabránit jeho úniku z dané oblasti," říká Clarke. Připouští nicméně, že pro úřady je složité přinutit lidi, aby necestovali.

"O tom, že nelze zabránit lidem v cestování, svědčí tisícileté zkušenosti. Kvůli lodní přepravě zboží po světě se dostal do Británie dýmějový mor, a stejně tak povolení leteckých cest po světě umožňuje šíření současných nemocí," dodává.

My two cents on recent measures adopted by #Italy in response to #coronavirus #COVID2019 and their consistency with Italian constitutional and European law. Question is: will people in Italy obey the law to contain the outbreak? In @lukemcgee article for @cnni. @fidh_en @UFTDU https://t.co/qPQa02jA04

— Elena Crespi (@ecrespi_fidh) March 10, 2020

Aby byla preventivní opatření účinná a lidé se jimi řídili, musí být přiměřená a časově omezená v souladu se závažností situace. "Efektivita každé karantény závisí vždy na ochotě lidí ji dodržovat," říká podle CNN Elena Crespiová z Mezinárodní federace lidských práv.

Související

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.
Arktida

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo

Ekosystémy v Arktidě, jednom z nejnehostinnějších míst planety, procházejí podle nové vědecké studie nečekanými proměnami, které odborníci považují za varovný signál rychle postupujících klimatických změn. Výzkum, na kterém se podílelo 54 vědců a který sledoval více než 2 000 rostlinných společenství na 45 místech napříč kanadskou Arktidou, Aljaškou a Skandinávií, ukazuje, že se tundra mění rychle a nepředvídatelně.

Více souvisejících

Vědci zdraví populismus Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

včera

včera

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

včera

včera

včera

včera

včera

Brambory za sebou mají bohatou historii

Brambory mají svůj mezinárodní den. Co z nich vařili naši předci?

Věděli jste, že obyčejné brambory mají svůj mezinárodní den? Ten připadá každoročně na 30. května. Brambory v našich zemích tvořily od 18. století základní součást jídelníčku všech společenských vrstev a dokonce mnohokrát zabránily hladomorům či epidemiím. Brambory se nejedly pouze jako příloha, ale vařily se z nich i speciální pokrmy. 

včera

včera

včera

včera

31. května 2025 21:55

31. května 2025 21:02

Bude mít fotbalová Sparta brzy nového trenéra? Spekuluje se o Belgičanu Clementovi

Již v nejbližších dnech se fanoušci fotbalové pražské Sparty mohou dozvědět jméno nového hlavního trenéra. Opět by se mělo jednat o zahraniční jméno, nemělo by se však v tomto případě jednat o dánskou cestu. Podle nejnovějších zákulisních informací, citovaných serverem Ruik.cz, je na cestě do české metropole belgický stratég Philipp Clement, jenž v minulosti prošel Monakem, Clubem Bruggy nebo Genkem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy