Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody
Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.
Svět se od Trumpovy minulé vlády změnil. Proč už se dnes nebouří proti jeho výstřelkům?
V roce 2017 svět zažil silné diplomatické protesty, když Donald Trump rozhodl o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody o klimatu. O osm let později, kdy stejný krok podnikl jako prezident podruhé, reakce byly výrazně tišší. Tento kontrast zdůrazňuje změnu v přístupu klimatických aktivistů a odborníků, kteří nyní zvažují jiné strategie, jak jednat ve světě, kde politický posun doprava mění priority vlád i voličů, píše Politico.
Válka, nebo počasí? Lídři řekli, co je podle nich největší problém roku 2025
Rok 2025 přináší podle světových lídrů zásadní výzvy, přičemž eskalující ozbrojené konflikty jsou označovány za nejurgentnější hrozbu, zatímco klimatická krize představuje dlouhodobý problém s největším dopadem.
Počasí překonalo obávaný milník. Mnohem dříve, než vědci čekali
Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Počasí v roce 2024 bylo nejteplejší v historii, potvrdili vědci
Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Očekávalo se důležité oznámení o boji s počasím. Biden ho zrušil
Prezident Joe Biden měl tento týden v plánu učinit významné oznámení, které by upevnilo jeho klimatické dědictví – a možná na chvíli odvedlo pozornost od zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Avšak klimatické podmínky jeho plány překazily, uvedl server Politico.
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů.
Kde se zaseknul boj s extrémním počasím? Zastavit se ho podařilo jedné jediné zemi
V roce, kdy globální úsilí o řešení některých z nejvážnějších krizí planety — od změny klimatu po znečištění plasty — skončilo neúspěchem nebo hořkým zklamáním, se stále opakovaně objevuje jedno jméno: Saúdská Arábie.
Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa
Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.
Změny počasí, výhra Trumpa, války i revoluce v Sýrii. Co přinesl rok 2024?
V roce 2024 se opakovalo mnoho globálních trendů. Končící rok byl poznamenán válkami, volbami a klimatickými změnami. Zároveň však ukázal, jak těžko si svět poradí s těmito výzvami.
Počasí je "cestou do záhuby". Svět prožívá dekádu smrtícího horka, sledujeme klimatický rozpad v reálném čase
Svět se ocitá uprostřed „dekády smrtícího horka“, přičemž rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami, jak uvádí Organizace spojených národů. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku.
Počasí v roce 2025 nebude tak extrémní, jako letos. Do historie se přesto zapíše, tvrdí meteorologové
Podle prognózy britské meteorologické služby Met Office bude rok 2025 jedním z tří nejteplejších let v historii měření globální průměrné teploty. Předpokládá se, že za ním budou pouze roky 2024 a 2023, přičemž právě rok 2024 má být rekordně nejteplejším rokem vůbec.
Boj s počasím není ztracený: Sedm klimatických úspěchů roku 2024, o kterých jste netušili
Rok 2024 byl opět náročný pro klima i přírodu. Přestože globální teploty rostly a extrémní počasí zasáhlo bohaté i chudé země, podařilo se také dosáhnout několika významných průlomů, které přinášejí naději. BBC sestavila seznam sedmi úspěchů, které mohly zůstat nepovšimnuty.
Souboj s extrémním počasím s Trumpem v čele USA nevyhrajeme, varuje šéfka klimatické politiky EU
Trumpův návrat do úřadu prezidenta USA může podle názoru Teresy Ribery, místopředsedkyně Evropské komise, významně poškodit globální klimatické úsilí a otevřít dveře konkurentům, jako je Čína, k převzetí klíčových odvětví zelené ekonomiky. Ribera v rozhovoru pro Politico varovala, že Spojené státy pod Trumpovým vedením pravděpodobně opustí strategii podpory čistých technologií, což může Evropu a další hráče donutit jednat samostatně.
Vliv na extrémní počasí má i alkohol. Vědci zjistili, který je pro planetu nejbezpečnější
Když přemýšlíme o udržitelnosti, často se zaměřujeme na jídlo, dopravu nebo energii. Alkohol však v této debatě zůstává většinou opomíjený. Jaký je skutečný dopad výroby, balení a spotřeby alkoholu na životní prostředí? A existuje způsob, jak si dopřát svůj oblíbený drink s menším dopadem na planetu?
Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst
Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách.
Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.
Počasí v roce 2025? Meteorologové už vědí, jaké bude
Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
Podzim, jak ho známe, se projeví už v závěru pracovního týdne a také o nadcházejícím víkendu. Meteorologové očekávají déšť a výrazně nižší teploty oproti babímu létu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
Dramatický zásah absolvovali v úterý večer moravskoslezští záchranáři. V jedné obci na Opavsku se vážně popálil muž, když se polil vroucím olejem. Na místě zasahoval i vrtulník, který pacienta dopravil na specializované nemocniční oddělení.
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý zahájil celosvětovou konferenci Interpolu k drogám. Třídenní konference se zaměřuje na mezinárodní spolupráci v boji proti drogové trestné činnosti a na aktuální vývoj nelegálního drogového trhu.
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
Americký prezident Donald Trump chce mluvit s ruským protějškem Vladimirem Putinem o podezření, že se v Rusku šíří mor. Informovala o tom BBC. Obavy z nebezpečné nemoci souvisejí s nejasným úmrtím mladé pracovnice laboratoře na Sibiři.
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí.
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem.
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
Babí léto víceméně skončí už dnes, ale i ve čtvrtek má být na řadě míst ještě dost teplo. Zejména v Čechách se očekává hodně oblačnosti, po delší době zaprší a také zesílí vítr. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
Francouzské úřady dočasně pozastavily používání zásahových granátů při usměrňování studentských protestů, které v současnosti zasáhly celou zemi. K tomuto rozhodnutí přistoupilo ministerstvo vnitra po vážném incidentu, při kterém patnáctiletý mladík přišel o ruku.
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou.
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo.
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.
Zdroj: Libor Novák