Jak moc se mění počasí na Zemi? Největší studie svého druhu přinesla znepokojivé odhalení

Od začátku tohoto století ledovce přišly o více než 6 500 miliard tun ledu, což představuje zhruba 5 % jejich objemu. Rychlost tání se však stále zrychluje. Za poslední desetiletí byly ztráty ledu více než o třetinu vyšší než v období 2000–2011, uvedl server BBC.

Tato studie, která byla publikována v časopise Nature, spojila více než 230 regionálních odhadů z 35 výzkumných týmů po celém světě, což vědcům poskytlo větší jistotu ohledně rychlosti tání ledovců a jejich budoucího vývoje.

Ledovce jsou vynikajícími indikátory klimatických změn. V stabilním klimatu zůstávají přibližně stejně velké, přičemž množství sněhu, které se na něm usadí, vyrovnává množství ledu, které roztaje. Ale za posledních 20 let se ledovce zmenšují téměř všude, protože teploty stoupají v důsledku lidských činností, zejména spalování fosilních paliv.

Mezi roky 2000 a 2023 ledovce mimo hlavní ledové pokrývky Grónska a Antarktidy ztratily průměrně asi 270 miliard tun ledu ročně. Michael Zemp, ředitel Světové služby pro monitorování ledovců a hlavní autor studie, použil přirovnání, které pomůže lépe pochopit tuto ztrátu: 270 miliard tun ledu odpovídá spotřebě vody celé globální populace za 30 let, pokud by každý člověk vypil 3 litry vody denně.

V některých regionech, jako je střední Evropa, je změna ještě výraznější – za něco málo přes 20 let ztratily ledovce v této oblasti 39 % svého ledu.

Studie se zaměřuje především na zajištění spolehlivosti odhadů z různých přístupů, jako jsou terénní měření a různé typy satelitních dat. Díky těmto různým přístupům jsou vědci schopni s větší jistotou určit, jak rychle ledovce taje a jaký bude jejich vývoj v budoucnosti.

Změna ledovců je důležitá nejen pro místní změny v krajině a ekosystémech, ale má také globální dopady. Mnoho milionů lidí závisí na sezónní vodě z ledovců, které fungují jako obrovské nádrže, jež pomáhají zmírnit sucho. Když ledovce zmizí, zmizí i tento zdroj vody. Navíc i malé změny v hladině moří mohou výrazně zhoršit riziko povodní. Podle profesora Andyho Shepherda, vedoucího katedry geografie a životního prostředí na Northumbria University, každý centimetr vzestupu hladiny moře vystavuje další 2 miliony lidí ročnímu riziku povodní na světě.

Pokud nebudou dosaženy cíle Pařížské dohody o klimatu, podle studie by ledovce mohly ztratit téměř polovinu svého objemu, což by mělo katastrofální důsledky pro globální vodní a klimatický systém.