
V roce 2017 svět zažil silné diplomatické protesty, když Donald Trump rozhodl o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody o klimatu. O osm let později, kdy stejný krok podnikl jako prezident podruhé, reakce byly výrazně tišší. Tento kontrast zdůrazňuje změnu v přístupu klimatických aktivistů a odborníků, kteří nyní zvažují jiné strategie, jak jednat ve světě, kde politický posun doprava mění priority vlád i voličů, píše Politico.
Během vlády Joea Bidena mnozí považovali boj s klimatickými změnami za nedílnou součást správy státu. Avšak návrat Trumpa do Bílého domu ukazuje, že tento konsensus nebyl tak pevný, jak se zdálo. Nyní se klimatická rétorika místo morálních apelů více zaměřuje na argumenty ekonomického zájmu a energetické bezpečnosti. Tento pragmatismus je veden snahou udržet si politický vliv i v prostředí, kde tradiční narativy o globální spolupráci a etické odpovědnosti již nemají takovou váhu.
Trump své rozhodnutí znovu odstoupit od Pařížské dohody oznámil první den svého úřadu, přičemž svůj krok označil za ochranu před „nespravedlivou a jednostrannou dohodou“. Zatímco v roce 2017 tento krok vyvolal silné reakce ze strany světových lídrů, tentokrát byla odpověď opatrnější. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz zůstali zticha, zatímco britský premiér Keir Starmer se vyhnul komentářům. Reakce byly podobně umírněné i od dalších států, což ukazuje, že globální přístup k otázce klimatu se od Trumpova prvního období výrazně změnil.
Podle britského klimatického odborníka Nigela Toppinga není v současnosti politicky výhodné stavět klimatickou politiku na morálních argumentech. Namísto toho se doporučuje klást důraz na ekonomické a konkurenční výhody, které přechod na čistou energii může přinést. Tento posun se projevil i ve snaze hledat společné zájmy s konzervativnějšími vládami. Například technologie na zachycování uhlíku, snižování emisí metanu nebo efektivnější průmyslová výroba by mohly být tématy, na nichž se mohou shodnout různé politické strany.
Důležitou roli v tomto posunu sehrává také geopolitika. Zatímco Pařížská dohoda vznikla na základě představy o globální spolupráci, dnešní svět je charakterizován soupeřením mezi mocnostmi. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, označila současnou situaci za „novou éru tvrdé geostrategické konkurence“. To klade nové výzvy před klimatické lídry, kteří dlouho prosazovali spolupráci jako jedinou cestu k řešení globální krize.
Trumpův návrat však přinesl smíšené reakce. Někteří evropští lídři, jako například německý ministr hospodářství Robert Habeck, vyjádřili obavy z možného oslabení zelené agendy. Na druhé straně jiní, jako Linda Kalcher z bruselského think-tanku Strategic Perspectives, argumentovali, že rozhodnutí USA má nyní menší dopad než dříve. Čína by například mohla z Trumpova odklonu těžit tím, že získá větší podíl na globálním trhu s čistými technologiemi.
Strategie „mluvit jiným jazykem“, jak to označil Li Shuo z Asia Society Policy Institute, se zdá být klíčovou cestou pro klimatické obhájce, jak přežít v měnícím se světě. Inspirací může být přístup indického premiéra Naréndry Módího, který i přes rezervovaný přístup k ekologickým otázkám podporuje ekonomické příležitosti v oblasti solární energie a dalších čistých technologií. Pravidlo je jednoduché: „Nemluvte o klimatu.“
Tato adaptace přístupu ukazuje, že boj za ochranu klimatu v Trumpově světě se stává stále více otázkou pragmatismu, než idealismu.
Související

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Trump: Rusko nemá zájem o další invazi. Páky na něj mám, ale nepoužiju je
Donald Trump , Klimatické změny
Aktuálně se děje
včera

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy
včera

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli
včera

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35
včera

Trump: Rusko nemá zájem o další invazi. Páky na něj mám, ale nepoužiju je
včera

Mírová jednání? Pro ukrajinské vojáky je to paralelní vesmír
včera

Putin: Ukrajina chce příměří využít k povolání vojáků a získání zbraní
včera

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde
včera

Witkoff bude v Kremlu přijat večer. Už nás nenachytají, řekl Lukašenko po schůzce s Putinem
včera

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde
včera

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili
včera

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci
Aktualizováno včera

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou
včera

Putin přikázal bojovat, Patrušev varuje před hrozbou z Pobaltí. Rusové slovo „mír“ absolutně ignorují
včera

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO
včera

Američané dorazili do Moskvy jednat o příměří, Kreml je přehlíží. Putin místo Witkoffa jedná s Lukašenkem
včera

Zelenskyj: Rusko dokazuje, že chce válku prodlužovat
včera

Zimní počasí je zpět. Místy napadne 10 centimetrů sněhu, hrozí i jiné problémy
včera

Za snahou o příměří nestojí jen Ukrajina a USA. Potají se angažuje i třetí země
včera

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci
včera
Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem
Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.
Zdroj: Libor Novák