Svět se od Trumpovy minulé vlády změnil. Proč už se dnes nebouří proti jeho výstřelkům?

V roce 2017 svět zažil silné diplomatické protesty, když Donald Trump rozhodl o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody o klimatu. O osm let později, kdy stejný krok podnikl jako prezident podruhé, reakce byly výrazně tišší. Tento kontrast zdůrazňuje změnu v přístupu klimatických aktivistů a odborníků, kteří nyní zvažují jiné strategie, jak jednat ve světě, kde politický posun doprava mění priority vlád i voličů, píše Politico.

Během vlády Joea Bidena mnozí považovali boj s klimatickými změnami za nedílnou součást správy státu. Avšak návrat Trumpa do Bílého domu ukazuje, že tento konsensus nebyl tak pevný, jak se zdálo. Nyní se klimatická rétorika místo morálních apelů více zaměřuje na argumenty ekonomického zájmu a energetické bezpečnosti. Tento pragmatismus je veden snahou udržet si politický vliv i v prostředí, kde tradiční narativy o globální spolupráci a etické odpovědnosti již nemají takovou váhu.

Trump své rozhodnutí znovu odstoupit od Pařížské dohody oznámil první den svého úřadu, přičemž svůj krok označil za ochranu před „nespravedlivou a jednostrannou dohodou“. Zatímco v roce 2017 tento krok vyvolal silné reakce ze strany světových lídrů, tentokrát byla odpověď opatrnější. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz zůstali zticha, zatímco britský premiér Keir Starmer se vyhnul komentářům. Reakce byly podobně umírněné i od dalších států, což ukazuje, že globální přístup k otázce klimatu se od Trumpova prvního období výrazně změnil.

Podle britského klimatického odborníka Nigela Toppinga není v současnosti politicky výhodné stavět klimatickou politiku na morálních argumentech. Namísto toho se doporučuje klást důraz na ekonomické a konkurenční výhody, které přechod na čistou energii může přinést. Tento posun se projevil i ve snaze hledat společné zájmy s konzervativnějšími vládami. Například technologie na zachycování uhlíku, snižování emisí metanu nebo efektivnější průmyslová výroba by mohly být tématy, na nichž se mohou shodnout různé politické strany.

Důležitou roli v tomto posunu sehrává také geopolitika. Zatímco Pařížská dohoda vznikla na základě představy o globální spolupráci, dnešní svět je charakterizován soupeřením mezi mocnostmi. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, označila současnou situaci za „novou éru tvrdé geostrategické konkurence“. To klade nové výzvy před klimatické lídry, kteří dlouho prosazovali spolupráci jako jedinou cestu k řešení globální krize.

Trumpův návrat však přinesl smíšené reakce. Někteří evropští lídři, jako například německý ministr hospodářství Robert Habeck, vyjádřili obavy z možného oslabení zelené agendy. Na druhé straně jiní, jako Linda Kalcher z bruselského think-tanku Strategic Perspectives, argumentovali, že rozhodnutí USA má nyní menší dopad než dříve. Čína by například mohla z Trumpova odklonu těžit tím, že získá větší podíl na globálním trhu s čistými technologiemi.

Strategie „mluvit jiným jazykem“, jak to označil Li Shuo z Asia Society Policy Institute, se zdá být klíčovou cestou pro klimatické obhájce, jak přežít v měnícím se světě. Inspirací může být přístup indického premiéra Naréndry Módího, který i přes rezervovaný přístup k ekologickým otázkám podporuje ekonomické příležitosti v oblasti solární energie a dalších čistých technologií. Pravidlo je jednoduché: „Nemluvte o klimatu.“

Tato adaptace přístupu ukazuje, že boj za ochranu klimatu v Trumpově světě se stává stále více otázkou pragmatismu, než idealismu.

Související

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

Více souvisejících

Donald Trump Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

včera

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

včera

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy