Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač

Evropské státy, v čele s Francií, Británií, Německem, Polskem a samozřejmě samotnou Ukrajinou, podle analytika CNN Nicka Patona Walshe vsadily na to, že se nyní pokusí převzít otěže mírového procesu – a zároveň přitlačit na Bílý dům, aby se v konfliktu jasněji postavil po jejich boku.

Návrh příměří, který se měl původně zrodit už při dřívější bilaterální schůzce v Saúdské Arábii, nyní přichází v rozhodující chvíli. Ruské útoky sílí s příchodem léta a Ukrajině tak zbývá pouhých několik desítek hodin, aby připravila své jednotky na potenciální měsíční přerušení bojů. To ale bude pravděpodobně plné napětí a nejistoty.

Evropští lídři tak do značné míry reagují na veřejně projevenou frustraci Trumpovy administrativy, která nejen kritizovala Moskvu, ale začíná ztrácet trpělivost i s Kyjevem. Hrozilo, že Spojené státy se z mírových snah stáhnou a přestanou Ukrajinu podporovat – což by mohlo mít devastující následky pro evropskou bezpečnost.

Macron, Starmer, Merz, Tusk i Zelenskyj proto vytvořili jednotnou frontu a donutili Washington, aby se opět aktivně zapojil. Macron dokonce prohlásil, že pokud příměří padne kvůli ruské sabotáži, musí následovat „masivní sankce“.

Jenže právě to, že návrh nelze Moskvou ani jednoznačně odmítnout, ani beze ztráty tváře přijmout, činí situaci tak napjatou. Peskov už naznačil, že „Rusko má vlastní stanovisko“, a experti očekávají, že Kreml odpoví komplikovaným „rozmazáním“ – například souhlasem s příměřím, ale zároveň obviní Ukrajinu z jeho porušení. Nebo bude tvrdit, že může útočit jen v příhraničních oblastech, jako je Kurská nebo Bělgorodská oblast.

Hrozí tak scénář, v němž Rusko příměří poruší, ale bude obviňovat Ukrajinu. Bílý dům se pak ocitne pod tlakem, zda má reagovat důrazně, nebo riskovat další rozkol se spojenci.

Kromě toho vyvstává celá řada praktických otázek. Má Ukrajina nařídit svým vojákům, aby neodpovídali na útoky v sebeobraně? Jsou Spojené státy schopny monitorovat stovky kilometrů fronty dostatečně přesně, aby dokázaly zmapovat porušení příměří? A lze se vůbec vyhnout ruské dezinformační kampani, která bude nevyhnutelně doprovázet jakoukoli dohodu?

Podle CNN čelí Ukrajina riziku, že během příměří ztratí území, protože její odpovědi na útoky budou slabší. Bílý dům se pak může znovu odvrátit, jako už několikrát během Trumpovy prezidentské trajektorie. Evropa, která dnes vystupuje v jednotě, se v příštích týdnech může začít tříštit – zvlášť pokud americká podpora začne kolísat.

Ale cena nečinnosti by mohla být ještě vyšší. Pokud by Trump „odepsal“ Ukrajinu jako příliš složitý problém, dal by tím Putinovi volnou ruku pro další ofenzivu a Zelenskyj by čelil další katastrofické zimě bez podpory.

Navzdory nejistotám však zůstává jádro evropského plánu jasné: vynutit od Putina odpověď, která ukáže, zda o mír skutečně stojí. A pokud ne, připravit mezinárodní společenství, především Trumpa, na nevyhnutelné – že bez většího tlaku zůstane válka nezastavitelná.

Evropští lídři zřejmě nečekají, že by Moskva mír opravdu chtěla. Třicetidenní příměří má podle nich posloužit hlavně jako důkaz, že Putin jedná ve zlém úmyslu. Pak bude nutné přesvědčit Trumpa, že Kreml lže – a zatáhnout Bílý dům definitivně na stranu Kyjeva.