Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál

Papež Lev XIV. byl zvolen 133 kardinály během konkláve ve Vatikánu a jeho nástup na Petrov stolec nastal po pohřbu papeže Františka. Právě pohřeb předchozí hlavy církve se Trump pokusil zastínit svou mírovou iniciativou, kterou podle kritiků využil k vlastnímu zviditelnění. K tomu přidal i bizarní AI koláž, na níž se stylizoval do role papeže – gesto, které církevní činitelé odsoudili jako nevhodné a urážlivé.

Zvolení Američana nebylo podle anonymních kardinálů jednoduchým rozhodnutím, píše server Politico. Mnozí byli zpočátku zdrženliví vůči myšlence svěřit papežství zástupci globální supervelmoci. Nakonec ale převládl pohled, že právě Prevost – Američan s peruánským občanstvím a zkušenostmi z misijní činnosti – může být hlasem, který nabídne alternativu k nacionalistickému a izolacionistickému tónu prezidenta Trumpa.

Lev XIV. se tak stává přímým pokračovatelem „františkovského“ kurzu – otevřeného vůči uprchlíkům, chudým a marginalizovaným skupinám. Jeho podpora migrace, důraz na lidská práva a citlivost vůči chudobě ho staví do přímého kontrastu s tvrdou linií Bílého domu, která se i v roce 2025 nese v duchu masových deportací a antiimigrační rétoriky.

Nový papež navíc neváhal již při svém prvním vystoupení veřejně použít španělštinu a italštinu, nikoliv angličtinu – gesto, které historik Alberto Melloni označil za „promyšlenou krutost“ vůči prezidentovi, který mluví hlavně k anglofonní Americe a ostře vystupuje proti hispánské komunitě.

Znalost poměrů v Latinské Americe i v USA dává Lvu XIV. jedinečnou perspektivu. Kardinál Walter Kasper, který se volebního konkláve neúčastnil kvůli věku, potvrdil, že migrace byla zásadním tématem debat před volbou a nový papež v něm viditelně zastává stanovisko, které Trump a jeho stoupenci odmítají.

Volba však nebyla motivována výhradně postojem vůči Trumpovi. Důležitou roli sehrála i hluboká vnitřní krize uvnitř americké církve. Ta je dnes rozdělena mezi progresivní proud, věrný odkazu Františka, a tvrdě konzervativní „MAGA katolíky“, kteří papežství posledních let otevřeně zpochybňují. Napětí bylo natolik vážné, že Vatikán již dříve exkomunikoval bývalého nuncia Carla Mariu Viganòa právě za schizmatické postoje.

Zvolení papeže z USA, který ale není spojen s tvrdou pravicí, je snahou o zmírnění tohoto rozkolu. Lev XIV. již naznačil, že bude otevřený vůči tradicionalistům – plánuje se přestěhovat do Apoštolského paláce, sídla papežů, které František opustil ve prospěch skromnějšího Domu svaté Marty. Tento krok je podle vatikánských insiderů signálem „pravici“, že nový papež není jejím nepřítelem.

Kardinál Jean-Claude Hollerich z Lucemburska připustil, že Lev XIV. by mohl „přehodnotit“ některá Františkova rozhodnutí, jako bylo povolení žehnání párům stejného pohlaví, aniž by je přímo rušil. Očekává se, že se bude snažit o vyvážený přístup a jednotu.

Přesto první reakce z radikálního konzervativního křídla USA naznačují, že žádné smíření nebude jednoduché. Trumpova spojenkyně a kontroverzní aktivistka Laura Loomer papeže okamžitě označila za „marxistu“ a „proimigračního levicového fanatika“. Steve Bannon, bývalý Trumpův stratég a ultrakonzervativní katolík, výběr označil za „hlasování globalistů proti Trumpovi“.

Na druhé straně, jak zdůraznil kardinál Hollerich: „Nezvolili jsme protitrumpovského papeže. Zvolili jsme Ježíšova učedníka.“ Přesto právě skutečnost, že jde o Američana, přináší důsledky, které budou svět sledovat s napětím.

Papež Lev XIV. tak stojí před výzvou nejen vést katolickou církev v turbulentní době, ale také obnovit její jednotu – a možná i sehrát nezanedbatelnou roli ve formování morální opozice vůči nejmocnějšímu muži na světě.