Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.
Papež Lev XIV. byl zvolen 133 kardinály během konkláve ve Vatikánu a jeho nástup na Petrov stolec nastal po pohřbu papeže Františka. Právě pohřeb předchozí hlavy církve se Trump pokusil zastínit svou mírovou iniciativou, kterou podle kritiků využil k vlastnímu zviditelnění. K tomu přidal i bizarní AI koláž, na níž se stylizoval do role papeže – gesto, které církevní činitelé odsoudili jako nevhodné a urážlivé.
Zvolení Američana nebylo podle anonymních kardinálů jednoduchým rozhodnutím, píše server Politico. Mnozí byli zpočátku zdrženliví vůči myšlence svěřit papežství zástupci globální supervelmoci. Nakonec ale převládl pohled, že právě Prevost – Američan s peruánským občanstvím a zkušenostmi z misijní činnosti – může být hlasem, který nabídne alternativu k nacionalistickému a izolacionistickému tónu prezidenta Trumpa.
Lev XIV. se tak stává přímým pokračovatelem „františkovského“ kurzu – otevřeného vůči uprchlíkům, chudým a marginalizovaným skupinám. Jeho podpora migrace, důraz na lidská práva a citlivost vůči chudobě ho staví do přímého kontrastu s tvrdou linií Bílého domu, která se i v roce 2025 nese v duchu masových deportací a antiimigrační rétoriky.
Nový papež navíc neváhal již při svém prvním vystoupení veřejně použít španělštinu a italštinu, nikoliv angličtinu – gesto, které historik Alberto Melloni označil za „promyšlenou krutost“ vůči prezidentovi, který mluví hlavně k anglofonní Americe a ostře vystupuje proti hispánské komunitě.
Znalost poměrů v Latinské Americe i v USA dává Lvu XIV. jedinečnou perspektivu. Kardinál Walter Kasper, který se volebního konkláve neúčastnil kvůli věku, potvrdil, že migrace byla zásadním tématem debat před volbou a nový papež v něm viditelně zastává stanovisko, které Trump a jeho stoupenci odmítají.
Volba však nebyla motivována výhradně postojem vůči Trumpovi. Důležitou roli sehrála i hluboká vnitřní krize uvnitř americké církve. Ta je dnes rozdělena mezi progresivní proud, věrný odkazu Františka, a tvrdě konzervativní „MAGA katolíky“, kteří papežství posledních let otevřeně zpochybňují. Napětí bylo natolik vážné, že Vatikán již dříve exkomunikoval bývalého nuncia Carla Mariu Viganòa právě za schizmatické postoje.
Zvolení papeže z USA, který ale není spojen s tvrdou pravicí, je snahou o zmírnění tohoto rozkolu. Lev XIV. již naznačil, že bude otevřený vůči tradicionalistům – plánuje se přestěhovat do Apoštolského paláce, sídla papežů, které František opustil ve prospěch skromnějšího Domu svaté Marty. Tento krok je podle vatikánských insiderů signálem „pravici“, že nový papež není jejím nepřítelem.
Kardinál Jean-Claude Hollerich z Lucemburska připustil, že Lev XIV. by mohl „přehodnotit“ některá Františkova rozhodnutí, jako bylo povolení žehnání párům stejného pohlaví, aniž by je přímo rušil. Očekává se, že se bude snažit o vyvážený přístup a jednotu.
Přesto první reakce z radikálního konzervativního křídla USA naznačují, že žádné smíření nebude jednoduché. Trumpova spojenkyně a kontroverzní aktivistka Laura Loomer papeže okamžitě označila za „marxistu“ a „proimigračního levicového fanatika“. Steve Bannon, bývalý Trumpův stratég a ultrakonzervativní katolík, výběr označil za „hlasování globalistů proti Trumpovi“.
Na druhé straně, jak zdůraznil kardinál Hollerich: „Nezvolili jsme protitrumpovského papeže. Zvolili jsme Ježíšova učedníka.“ Přesto právě skutečnost, že jde o Američana, přináší důsledky, které budou svět sledovat s napětím.
Papež Lev XIV. tak stojí před výzvou nejen vést katolickou církev v turbulentní době, ale také obnovit její jednotu – a možná i sehrát nezanedbatelnou roli ve formování morální opozice vůči nejmocnějšímu muži na světě.
Související
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
před 1 hodinou
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
před 2 hodinami
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
před 3 hodinami
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
před 4 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
před 5 hodinami
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
před 6 hodinami
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
před 6 hodinami
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
před 7 hodinami
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
před 8 hodinami
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
před 9 hodinami
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
včera
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
včera
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
včera
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
včera
Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala
včera
Španělé se gólem v závěru postarali o poslední Ronaldův zápas na MS. Američané končí
včera
Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků
včera
Babiš si podal ruku s Trumpem. Kritika Česka kvůli výdajům se nekonala
včera
Trump z Ankary varoval Írán. Znovu vás tvrdě zasáhneme, vzkázal
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil, že americká armáda v následujících hodinách znovu zaútočí na cíle v Íránu. Navázal tak na předchozí dnešní vyjádření, v němž naznačil, že alespoň v jeho očích skončilo příměří na Blízkém východě.
Zdroj: Lucie Podzimková