Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

Sestupné plavidlo, které mělo původně přistát na Venuši, kroužilo kolem naší planety po dobu několika desetiletí, než bylo jeho zničení nevyhnutelné. Dnešní návrat do atmosféry znamenal konec dlouhého příběhu této vesmírné mise, která byla, ačkoli neúspěšná ve svém původním cíli, součástí významného období sovětského kosmonautického výzkumu.

Předpovědi a analýzy ukázaly, že sestupné plavidlo by mělo přistát mezi 52° severní a 52° jižní šířky. Odhadované časy a detaily přistání se během dne několikrát aktualizovaly, jak se blížil okamžik návratu. V počátku se předpokládalo, že plavidlo prolétne nad Německem, ale radary jej nezaznamenaly ve stanovený čas, což vedlo k závěru, že návrat již probíhá.

Následně, kolem 09:24 moskevského času (08:24 SELČ), bylo oznámeno, že sestupné plavidlo vstoupilo do hustých vrstev atmosféry přibližně 560 kilometrů západně od Andamanského ostrova, a dopadlo do Indického oceánu, západně od Jakarty. Tato informace byla potvrzena ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos, která uvedla, že sonda byla zničena.

Kosmos-482 se stala známou nejen díky své dlouhé existenci na orbitě, ale i kvůli problematice kosmického odpadu. Zbytek sestupného plavidla se pravděpodobně rozpadl během návratu do atmosféry, což potvrdily i evropské monitorovací služby EU SST (Space Surveillance and Tracking). Tyto organizace se zaměřují na sledování a analýzu kosmického odpadu, a právě tento pád byl důkazem toho, jak mohou staré vesmírné objekty přetrvávat v atmosféře, než dojde k jejich zničení.

V souvislosti s tímto pádem se opět otevírá diskuse o správě kosmického odpadu a o potřebě zavedení přísnějších regulací pro ochranu nejen vesmírného prostoru, ale i lidí a infrastruktury na Zemi. Odpovědnost za staré, nefunkční satelity a přistávací moduly je stále aktuálním tématem pro vesmírné agentury.

Kosmos-482 byl součástí sovětské vesmírné mise Venera, která byla zaměřena na výzkum Venuše. Ačkoli samotná kapsle nikdy nedosáhla svého cíle, její dlouhý pobyt na orbitě je připomínkou ambiciózních sovětských vesmírných projektů z doby studené války. Kosmos-482 se stal symbolem snahy o prozkoumání cizích planet, ačkoli jeho závěr přišel daleko po původním záměru.

Dnešní pád plavidla ukazuje na to, jak zbytek starých vesmírných misí stále ovlivňuje naši planetu, a to nejen v historickém, ale i v praktickém smyslu. V tomto kontextu je nesmírně důležité sledovat vývoj vesmírné politiky a pokračovat v diskuzích o tom, jak nejlépe zvládat a minimalizovat dopady kosmického odpadu. 

Související

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.

Více souvisejících

vesmir Satelity

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

před 1 hodinou

Palestina

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Dva miliony lidí čelí hladomoru

Situace v Pásmu Gazy zůstává i po 11 týdnech blokády naprosto katastrofální. Více než dva miliony lidí čelí bezprostřednímu hladomoru, zatímco mezinárodní humanitární pomoc stále jen obtížně proniká skrze izraelské hranice. Na zemi, kde lidé marně čekají na jakoukoliv potravinu, se valí přísliby, které se zatím mění jen v bezmoc a frustraci.

před 1 hodinou

Stavba trasy D pražského metra Prohlédněte si galerii

Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí

Ve dnech 17. –⁠ 19. května se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě prvního úseku nové linky metra D. Návštěvníci mohli projít část podzemní trasy v délce 1,6 km, která vede v hloubce přibližně 30 metrů. Nekomentovaná prohlídka, trvající zhruba 60 až 90 minut, přilákala přibližně 22 000 lidí. 

před 1 hodinou

Golden Dome

Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome

Americký prezident Donald Trump představil konkrétní detaily svého nového, mimořádně ambiciózního projektu národní obrany: vesmírného protiraketového štítu nazvaného „Zlatá kupole“ (Golden Dome), který má ochránit celé území Spojených států před globálními raketovými útoky. Prezident během vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že systém bude dokončen do konce jeho druhého funkčního období – tedy během tří let – a že výstavbu povede generál vesmírných sil Michael A. Guetlein. Odhadované náklady činí přibližně 175 miliard dolarů.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem

Opoziční Progresívne Slovensko ostře kritizovalo šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára za jeho výroky k jednáním o ukončení války na Ukrajině. Blanár mimo jiné uvedl, že je nutné zabývat se příčinami konfliktu, a svými dalšími komentáři se nebezpečně přiblížil klíčovým narativům ruské propagandy.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy