Klimatické změny

Souboj s extrémním počasím s Trumpem v čele USA nevyhrajeme, varuje šéfka klimatické politiky EU

Vliv na extrémní počasí má i alkohol. Vědci zjistili, který je pro planetu nejbezpečnější

Když přemýšlíme o udržitelnosti, často se zaměřujeme na jídlo, dopravu nebo energii. Alkohol však v této debatě zůstává většinou opomíjený. Jaký je skutečný dopad výroby, balení a spotřeby alkoholu na životní prostředí? A existuje způsob, jak si dopřát svůj oblíbený drink s menším dopadem na planetu?

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

Počasí v roce 2025? Meteorologové už vědí, jaké bude

Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.

Extrémní počasí jsme nezastavili. 2024 bude nejteplejším rokem v historii, oteplení překročí hranici 1,5 stupně

Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.  

Počasí: Svět se otepluje mnohem rychleji, než se čekalo. Vědci konečně zjistili proč

Svět se otepluje rychleji, než se očekávalo, a vědci nyní tvrdí, že už znají důvod. Uplynulý rok byl nejteplejším v historii, oceány se doslova "vařily", ledovce tály alarmující rychlostí a vědci horečně zkoumali, co přesně tento mimořádný nárůst teplot způsobilo. 

Historické přelíčení začalo. Mezinárodní soudní dvůr rozhoduje o extrémním počasí

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) zahájil historické slyšení o klimatických změnách, které má přinést právní jasno o povinnostech států v boji proti klimatické krizi a podpoře zranitelných zemí postižených jejími devastujícími dopady.

Svět se 10 let snažil zastavit změny počasí. Letos selhal

Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.

Co se stane, když se změny počasí střetnou s násilím? 17 států čelí zásadnímu problému

Změna klimatu je sama o sobě devastující silou, která způsobuje záplavy, sucho a zvyšuje teploty po celém světě. Pro země již destabilizované konflikty však tato krize prohlubuje humanitární potřeby a zhoršuje nebezpečné situace. Tato realita dopadá na komunity, které se nacházejí na rozhraní klimatické zranitelnosti a pokračujících konfliktů.

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Ekonomové ztrhali dohodu z COP29. Na boj s extrémním počasím rozhodně nestačí

Summit COP29, konaný v Baku, byl na poslední chvíli zachráněn, když bohaté země přislíbily zvýšení klimatického financování na 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Na papíře to znamená trojnásobek oproti původnímu cíli 100 miliard dolarů ročně z roku 2020. Nicméně absence zohlednění inflace v dohodě vyvolala ostrou kritiku ekonomů a zástupců rozvojových zemí, kteří označují tuto částku za nedostatečnou a zavádějící. 

Snaha o boj s počasím selhala. COP29 skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady

Poslední summit OSN o klimatu, známý jako COP29, který se letos konal v ázerbájdžánském Baku, měl být dalším krokem v globálním boji proti změně klimatu. Namísto toho skončil ostrými obviněními, hořkostí a pocitem zrady, což vyvolalo otázky, zda má tento proces stále smysl. Uvedl to server CNN.

Takhle změny počasí nezastavíme. Experti po COP29 nešetří kritikou

Dohoda o financování klimatu, které bylo dosaženo na COP29, je experty široce kritizována za to, že nedokáže poskytnout dostatečnou podporu rozvojovým zemím v jejich boji proti devastujícím dopadům změny klimatu. Dohoda stanoví, že bude poskytnuto alespoň 300 miliard dolarů ročně, což je třikrát více než závazek 100 miliard, který byl stanoven v roce 2009.

Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země

Globální závod v oblasti klimatu má, zdá se, svého vítěze. Podle serveru Politico je jím Čína. Dominance této země v technologiích čisté energie jí umožnila upevnit svůj vliv na rozvojové země, a to na úkor Spojených států a Evropské unie, jejichž úsilí působí ve srovnání s čínskými aktivitami slabě.

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Počasí letos překoná obávaný rekord. Je ještě naděje na změnu?

Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.