Počasí se mění v tichého zabijáka. Co byste měli vědět o vlnách veder a jak se před nimi chránit?

Odhaduje se, že vysoké teploty si ročně vyžádají asi půl milionu obětí. To je více než oběti válek či terorismu, ale méně než počet mrtvých v důsledku dopravy nebo znečištění ovzduší. Většina úmrtí není přímo připisována horku, protože vysoké teploty zhoršují stávající onemocnění, zejména srdce, ledviny a plíce.

Při extrémních teplotách je organismus vystaven enormní zátěži – zejména pokud se tělo nemůže v noci ochladit. Orgány jako srdce a ledviny musí tvrdě pracovat, aby udržely vnitřní teplotu v normě. Vedro rovněž přispívá k větší nehodovosti, špatné kvalitě ovzduší, lesním požárům i výpadkům elektřiny, čímž dále zatěžuje zdravotnický systém.

Největší riziko hrozí lidem, kteří musí být venku – například stavebním dělníkům, zemědělcům nebo lidem bez domova. Nejvíce obětí ale tvoří senioři a lidé s chronickými nemocemi. Ženy jsou statisticky ohroženější než muži. Také lidé s nízkými příjmy, kteří nemají klimatizaci, izolaci či přístup k zeleným plochám, jsou výrazně zranitelnější.

Tělo se ochlazuje pocením, ale když je vzduch vlhký, pot se neodpařuje a zůstává na kůži. Výsledkem je, že se tělo přehřívá mnohem rychleji, než by odpovídalo skutečné teplotě – a to může být fatální.

Změny klimatu, způsobené především spalováním fosilních paliv, zvyšují průměrné teploty a činí extrémní výkyvy běžnějšími. Průměrná globální teplota vzrostla od předindustriální éry asi o 1,3 °C, přičemž nad pevninou je nárůst ještě větší.

Kromě toho vědci zaznamenali, že oslabení tryskového proudění může způsobovat takzvané „tepelné dómy“ – oblasti vysokého tlaku, kde se horko drží celé dny i týdny.

Zatímco zima zabíjí více lidí než horko i v teplých oblastech, modely ukazují, že nárůst úmrtí z horka v budoucnosti převáží nad poklesem úmrtí v důsledku chladu. Studie v 854 evropských městech ukazují, že bez ohledu na scénář emisí lze očekávat celkové zvýšení počtu úmrtí souvisejících s teplotami.

Nejdůležitější je omezit emise skleníkových plynů, chránit lesy a mokřady. Města by měla omezit betonové plochy a auta a místo toho přidat zeleň, vodní plochy a stíněná místa, aby se zmírnil efekt „městského tepelného ostrova“.

Jak se chránit během vlny veder? Nevycházejte ven v nejteplejší části dne, zastiňte okna závěsy nebo žaluziemi, přes den neotvírejte okna, větrejte až večer nebo v noci, pijte hodně vody, noste volné oblečení a kontrolujte seniory a zranitelné osoby ve svém okolí.