EU chystá nový klimatický cíl: Od roku 2036 bude vše jinak

Komise má ve středu představit dlouho očekávaný klimatický cíl pro rok 2040. Ten počítá se snížením emisí skleníkových plynů o 90 % oproti úrovni z roku 1990. Novinkou je však plán využít až tři procentní body tohoto cíle pomocí mezinárodních uhlíkových kreditů. Ty by umožnily EU financovat ekologické projekty v rozvojových zemích a započítat si jejich přínosy do vlastního snižování emisí.

Uvedený mechanismus má být spuštěn nejdříve v roce 2036 a bude se řídit pravidly Pařížské dohody, konkrétně článkem 6, který upravuje mezinárodní obchod s emisními úsporami. V návrhu se uvádí, že využití těchto kreditů bude omezeno na „nejvýše 3 % čistých emisí EU z roku 1990“.

Návrh okamžitě vyvolal kritiku. Vědečtí poradci EU upozorňují, že i částečné spoléhání na zahraniční kredity by mohlo zpomalit snižování emisí uvnitř Unie. Podle stávajících pravidel totiž musí být klimatické cíle pro roky 2030 a 2050 dosaženy výhradně domácími opatřeními.

Zároveň návrh výslovně zakazuje, aby mezinárodní kredity měly jakýkoli vliv na unijní systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Ten má zůstat nástrojem pro motivaci firem k emisním úsporám skrze cenové signály. „Tyto mezinárodní kredity by neměly být součástí plnění povinností v rámci emisního trhu EU,“ uvádí návrh.

Uhlíkové kredity jsou jen jedním z osmnácti tzv. prvků — tedy ústupků a příslibů — které má návrh obsahovat, aby získal podporu skeptických členských států. Mezi další patří například otevření emisního trhu pro trvalé odstraňování CO₂ z atmosféry, a to i prostřednictvím technologií, které zatím nejsou nasazeny ve velkém měřítku.

Komise zároveň slibuje, že bude brát v úvahu „vědecká doporučení, sociální dopady, náklady a konkurenceschopnost“ při nastavování rámce klimatické politiky pro období po roce 2030.

Nový cíl pro rok 2040 však naráží na odpor části vlád. Francie, Polsko a Maďarsko například minulý týden vyzvaly ke zdržení rozhodnutí. Některé státy poslaly do Bruselu rozsáhlé seznamy podmínek, za kterých by byly ochotny nový cíl podpořit.

Komise však v návrhu trvá na tom, že „90% cíl představuje cestu s největšími celkovými přínosy, pokud jde o konkurenceschopnost, odolnost, nezávislost, spravedlivou transformaci a splnění závazků EU podle Pařížské dohody“.

O návrhu budou v následujících týdnech jednat členské státy i Evropský parlament. Očekává se, že vyjednávání budou náročná, zejména kvůli obavám o ekonomické dopady a rozdílným prioritám jednotlivých zemí. Jisté však je, že možnost nakupovat emise v zahraničí otevírá v evropské klimatické politice novou a kontroverzní kapitolu.