Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

Podle vědců se popírání klimatické změny vyvinulo do sofistikovaných kampaní zaměřených nejen na samotné zpochybňování vědy, ale také na diskreditaci řešení, například falešné tvrzení, že obnovitelné zdroje energie byly příčinou nedávného rozsáhlého výpadku proudu ve Španělsku. Klíčovou roli při šíření těchto lží hrají online boti a trollové, kteří manipulují veřejnou debatu a zesilují nepravdivé narativy.

„Bez správných informací nemůžeme správně hlasovat ani očekávat, že politici přenesou jasné důkazy do efektivních opatření,“ uvedl Dr. Klaus Jensen z Kodaňské univerzity, který zprávu spoluvypracoval. „Máme asi pět let na to, abychom snížili emise o polovinu, a do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality. Bez pravdivých informací to nedokážeme. Hrozí, že klimatická krize se změní v katastrofu, pokud nezvládneme problém integrity klimatických informací.“

V minulém týdnu speciální zpravodajka OSN pro lidská práva a klimatickou změnu Elisa Morgera vyzvala k tomu, aby byly dezinformace a zelený marketing (greenwashing) fosilního průmyslu kriminalizovány. Země, včetně Brazílie jako hostitele nadcházejícího klimatického summitu Cop30, plánují prosazovat mezinárodní iniciativu proti klimatickým lžím. Mezinárodní společenství tak usiluje o posílení boje proti šíření nepravdivých informací v rámci globální iniciativy pro informační integritu o klimatické změně.

Podle zprávy Ipie fosilní průmysl používá tzv. „dvojí klam“: nejprve popírá existenci klimatické krize a svou odpovědnost za ni, čímž brání účinným opatřením, a současně se snaží pomocí greenwashingu vytvořit iluzi environmentální udržitelnosti. Zpráva rovněž upozorňuje, že podobné dezinformační kampaně vedou také společnosti z dalších sektorů – včetně amerických elektráren, živočišné výroby, letectví, turistiky či fast foodu.

Bývalý prezident Donald Trump, který klimatickou vědu označil za „velký podvod“ a „blbost“, je identifikován jako klíčový vlivný šířitel dezinformací. Jeho nepravdivé výroky a zkreslené informace byly masivně šířeny dalšími uživateli a také automatickými účty (boty). Zpráva rovněž konstatuje, že ruské tajné služby využívají trollí farmy k rozšiřování dezinformací o klimatu.

Jensen upozorňuje, že problém není jen na sociálních médiích: „Aliance průmyslu a konzervativních think tanků cílí dezinformace přímo na klíčové rozhodovatele. To je velmi znepokojivé a připomíná to konspiraci.“

V Evropě se podle zprávy aktivně proti klimatické vědě staví pravicově populistické strany, například německá AfD, španělská Vox nebo francouzský Národní sbor (Rassemblement National). Konzervativní média často upřednostňují a zesilují popírání klimatu, skeptické a konspirační teorie.

Mezi opatření proti klimatickým dezinformacím patří regulace obsahu na sociálních sítích, jako je například evropský Digitální balíček služeb (Digital Services Act), a požadavky na průhledné vykazování emisí od fosilních firem. Některé soudní procesy proti šířitelům klimatických lží už probíhají. Dlouhodobě pak pomůže lepší vzdělání, které umožní lidem rozpoznat nepravdivé informace.

Vědci však zdůrazňují, že současný výzkum se zaměřuje hlavně na anglicky mluvící země a západní svět, přičemž třeba Afrika je v těchto studiích výrazně podzastoupena. Výzkum v této oblasti je tak stále potřeba rozšiřovat.

Tato zpráva je varováním, že bez zastavení šíření klimatických lží a dezinformací může být snaha o zmírnění klimatické krize zcela zmařena – a místo krizového řešení nás čeká katastrofa globálních rozměrů. 

Související

Více souvisejících

Počasí hoax Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy