PŮVODNÍ ZPRÁVA | Jak se chránit před extrémním počasím? Meteoroložka dala čtenářům EZ několik důležitých doporučení

Česko od středy trápí série úmorných letních dnů, během nichž budou teploty stoupat velmi blízko ke čtyřicítce. Největší nápor horka meteorologové předpovídají na pátek, kdy rtuť teploměrů může vystoupat až k 37 stupňům Celsia. Půjde o jednu z nejvýraznějších vln veder letošního léta, která může představovat zdravotní riziko pro citlivější skupiny obyvatel.

S nadcházející vlnou tropických teplot doporučuje meteoroložka Dagmar Honsová dodržovat několik zásad, které pomohou předejít zdravotním komplikacím. Podle Honsové je klíčové zajistit si dostatečný přísun nealkoholických tekutin, ideálně čisté vody.

Oblečení by mělo být lehké, světlé a z přírodních materiálů, jako je len nebo bavlna, a doplněné o pokrývku hlavy. Ve volném čase je vhodné vyhledávat stín, zejména v poledních hodinách.

Fyzickou i psychickou zátěž je dobré omezit – sport je podle Honsové lepší provozovat ráno. V horku pomůže i mírné zvýšení příjmu soli, která váže tekutiny v těle, a zařazení potravin bohatých na draslík, jenž reguluje vodní hospodaření.

Pravidelné ochlazování, například vlažnou sprchou, je pro organismus prospěšné, ale příliš studené nápoje a zmrzlina mohou podle Honsové způsobit zdravotní potíže, například angínu. Na noc doporučuje větrat, aby se místnosti přes den nepřehřívaly.

S blížící se vlnou tropických teplot varuje meteoroložka před zdravotními riziky a radí, jak horké dny zvládnout. „Tropické teploty představují pro naše tělo zátěž – ohrožení jsou zejména starší generace, kardiaci, astmatici, chronicky nemocní a malé děti. Pozor na úpal a úžeh,“ upozornila.

Na přímém slunci je podle ní nutná ochrana hlavy, sluneční brýle a opalovací krém. „Na přímém slunečním záření přes poledne bez pokrývky hlavy zahrozí úžeh, bez slunečních brýlí zánět spojivek a bez opalovacího krému se spálíte už po 20 minutách – nad střední Evropou je podprůměrný stav ozonu. Nedělní bouřky budou zatěžovat psychicky labilní jedince,“ dodala Honsová.

Očekávaná vlna veder patří k nejvýraznějším meteorologickým událostem letošního léta a svou intenzitou i délkou se řadí k extrémům, které bývaly ještě před několika desetiletími na našem území spíše raritou.

Teploty atakující hranici čtyřiceti stupňů Celsia v minulosti přicházely jen ojediněle, dnes se však stávají stále častější součástí letního počasí. Takové dny se navíc často pojí s dalšími meteorologickými extrémy – extrémně suchým vzduchem, náhlým výskytem bouřek či prudkými přechody studených front, které mohou přinášet silný vítr, přívalové srážky a lokální záplavy.

Pro zemědělce představuje podobné počasí riziko zrychleného vysychání půdy, což ohrožuje výnosy plodin a zvyšuje potřebu závlah. Energetika čelí zvýšenému odběru elektřiny, zejména kvůli klimatizacím, což může vést k přetížení sítě. Městské prostředí je pak vystaveno fenoménu tzv. tepelného ostrova, kdy se betonové a asfaltové plochy rozpálí na teploty výrazně převyšující okolní venkov, a tím zhoršují životní podmínky obyvatel.

Častější výskyt intenzivních vln horka je jedním z nejviditelnějších projevů globálního oteplování. Počet letních dnů s teplotami nad 30 °C v Česku roste, zatímco období s vyrovnanými a mírnými teplotami se zkracují. Tento trend neovlivňuje jen komfort obyvatel, ale má i přímé zdravotní dopady – od zvýšeného rizika dehydratace a přehřátí organismu až po větší zátěž pro kardiovaskulární a dýchací systém.

Přizpůsobení se extrémům počasí, ať už v podobě městských adaptačních opatření, úprav pracovních režimů nebo osobní prevence, se z luxusu postupně stává nezbytností. Pro mnoho lidí je to také jasný signál, že klimatická změna už není vzdáleným problémem budoucnosti, ale realitou současnosti, která zasahuje každodenní život.