Klimatické změny

Počasí žene desítky milionů lidí na pokraj hladomoru, varují světové organizace

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Může za to politická zbabělost, varuje šéfka zelené transformace EU

Evropská unie čelí dramatickým dopadům klimatické krize, ale její reakce jsou podle eurokomisařky Teresy Ribery nadále nedostatečné. V rozhovoru pro deník The Guardian označila šéfka zelené transformace EU politickou zbabělost za hlavní překážku v boji proti klimatickým změnám. I přes drtivou vlnu veder, která v posledních dnech zasáhla kontinent, nedochází podle ní k dostatečně ráznému jednání.

Extrémní počasí v nadcházejících dnech zabije tisíce lidí, varují vědci

Evropa čelí vlně extrémního horka, která si podle odborníků v následujících dnech může vyžádat až 4 500 lidských životů. Teploty překračují 40 stupňů Celsia a přepisují klimatické rekordy v několika státech, zatímco odborníci bijí na poplach a volají po rychlém přijetí adaptačních opatření.

Evropu spaluje extrémní počasí. Nemocnice jsou plné lidí, státy omezují práce a zavírají školy

Střední a jižní Evropa zažívají mimořádně intenzivní vlnu veder, která již několik dní sužuje Itálii, Francii i Španělsko. Teploty na jihu kontinentu překračují hranici 40 stupňů Celsia a přinášejí zvýšenou zátěž pro zdravotnický systém, nárůst požárů a řadu preventivních opatření ze strany úřadů.

EU chystá nový klimatický cíl: Od roku 2036 bude vše jinak

Evropská komise plánuje výrazný posun v klimatické politice: od roku 2036 umožní členským státům, aby část svého úsilí o snižování emisí "outsourcovaly" do chudších zemí. Vyplývá to z návrhu, k němuž získal přístup server Politico. Tento krok však budí kritiku – a to i od vědeckých poradců samotné EU.

Počasí se mění v tichého zabijáka. Co byste měli vědět o vlnách veder a jak se před nimi chránit?

S narůstajícími teplotami na planetě se z vln veder stává čím dál nebezpečnější fenomén. Lékaři je často označují jako „tiché zabijáky“, protože mají vážné dopady na lidské zdraví, přestože zřídkakdy bývají uvedeny jako přímá příčina smrti. Co přesně vlny veder způsobují a jak se proti nim bránit?

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

Jak porazit extrémní počasí? Macron řekl, kdo je náš největší spojenec

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že tolik potřebná mezinárodní dohoda na ochranu oceánů – tzv. Smlouva o volném moři – má dostatek států, které ji formálně ratifikují. Dohoda by tak mohla brzy vstoupit v platnost a stát se významným nástrojem v boji za záchranu mořského života.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout

Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Proč neumíme zastavit extrémní počasí? Firmy přišly na způsob, jak se dostat z obliga

Evropské veřejné právní firmy výrazně přispívají k prodlužování éry znečištění tím, že lobují za velké ropné společnosti, ukazuje nová analýza. Podle dat zveřejněných neziskovou organizací The Good Lobby pracuje většina hlavních hráčů v tomto sektoru alespoň pro jednoho klienta z oblasti fosilních paliv.

Osamělý boj papeže Františka s extrémním počasím: Nebál se o planetu, ale o přežití lidstva

V týdnech před svou smrtí znovu Papež František zopakoval své deset let staré poselství: svět potřebuje duchovní obrat, nikoli pouze technologické či ekonomické recepty. S odvahou a vytrvalostí vystupoval proti jak "trumpovskému" chamtivému kapitalismu, tak i vůči racionálnímu ekonomismu levice. Ve svém pohledu na klimatickou změnu viděl hluboký morální a duchovní kolaps lidstva.

Ničivé vlny veder i konec kapitalismu. Expertka popsala, co může způsobit extrémní počasí

Německá vědkyně Friederike Otto, odborná asistentka na Imperial College v Londýně a spoluzakladatelka iniciativy World Weather Attribution, ve své nové knize Climate Injustice tvrdí, že klimatická krize je důsledkem globální nerovnosti a nespravedlnosti – a že bez řešení těchto problémů klimatickou změnu nezastavíme.

Komu poděkovat za extrémní počasí? Experti odhalili největší znečišťovatelé ovzduší

Nejnovější analýza odhalila, že polovina celosvětových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv produkovaných pouhými 36 společnostmi. Výzkumníci tvrdí, že tato data posilují argumenty pro to, aby byly firmy odpovědné za svůj podíl na klimatické krizi.

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci

Nový výzkum ukazuje, že ekonomické modely dosud systematicky podceňovaly dopady globálního oteplování na hospodářství. Podle této studie by nárůst průměrné teploty Země o 4 °C způsobil, že by se průměrný člověk stal o 40 % chudším – což je téměř čtyřikrát více než některé dřívější odhady.

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Jak moc se mění počasí na Zemi? Největší studie svého druhu přinesla znepokojivé odhalení

Vědecká analýza největšího rozsahu, jaká byla dosud provedena, ukazuje, že světové ledovce tají rychleji než kdykoli předtím, což je důsledek klimatických změn. Horský ledovce, které jsou vlastně zamrzlými řekami ledu, slouží jako zdroj sladké vody pro miliony lidí po celém světě. Pokud by se všechny ledovce roztály, zvedla by se hladina moří o 32 cm.