Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Může za to politická zbabělost, varuje šéfka zelené transformace EU

Ribera upozornila, že účinky klimatické krize jsou již zcela zjevné, ale politická odvaha čelit realitě chybí. Zmínila například víkendovou teplotu 46 °C ve španělské Huelvě nebo 36 °C v Bruselu. „To nejsou běžné teploty. Mají zásadní dopad na ekosystémy, ekonomiku i zdraví,“ uvedla.

Podle Ribery nadále chybí přechod od alarmujících titulků o extrémním počasí k praktickým přípravám a opatřením. Uvedla, že mnohá města i infrastruktura nejsou připraveny na zhoršující se klimatické podmínky. Kromě toho zmínila přetrvávající odmítání klimatické vědy ze strany některých politických stran, které tvrdí, že opatření proti změnám klimatu jsou příliš drahá.

„Je to nesmysl. Bude to mnohem dražší, pokud nic neuděláme,“ varovala Ribera, která je rovněž bývalou španělskou ministryní životního prostředí. Podle ní je neúnosné, aby politici současně označovali klimatické změny za existenční hrozbu, a zároveň odmítali konat.

Kromě extrémního horka připomněla i další klimatické extrémy, například ničivé záplavy z loňského října ve Valencii, které si vyžádaly 229 životů. „Nejde o izolované události. Ale stále jsme ve fázi, kdy se k nim přistupuje jako k náhodným výkyvům – a to je velmi znepokojivé,“ dodala.

Podle Ribery politici často ustupují z obav, že by důrazná opatření mohla odradit voliče. Takový přístup je ale podle ní škodlivý nejen pro klima, ale i pro samotnou demokracii. „Je chybou si myslet, že potíže musíme skrývat, nebo že je vyřeší trh. Potřebujeme politickou odvahu a poctivost,“ řekla.

V Evropě zároveň sílí vliv krajní pravice, která často vnímá klimatickou agendu jako součást tzv. kulturních válek. Ve Španělsku se například strana Vox snaží zrušit zákon o klimatické změně a energetické transformaci. Maďarský premiér Viktor Orbán označuje klimatické plány EU za „utopickou fantazii“.

Přesto Ribera věří, že politický konsenzus je možný. Jako příklad uvedla dohodu mezi španělskou vládou a andaluskými úřady, která zajistila 1,4 miliardy eur na ochranu mokřadů v Doñaně – jednoho z klíčových evropských ekosystémů.

Spolu s Riberou navštívila Doñanu i eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswall. Ta zdůraznila strategický význam vody v souvislosti se změnou klimatu. Podle ní musí Evropa změnit přístup a začít s vodou zacházet jako se vzácným a omezeným zdrojem, který je klíčový nejen pro zemědělství a energetiku, ale i pro digitální průmysl.

„Bez vody nebude nic fungovat – ani potraviny, ani data, ani bezpečnost. Brát vodu jako samozřejmost je luxus, který si už nemůžeme dovolit,“ řekla Roswall.

Evropská komise nedávno představila novou strategii pro obnovu vodního cyklu, která má vést k udržitelné, odolné a konkurenceschopné vodní ekonomice v rámci EU. Investice do přírody a infrastruktury spojené s vodou označila Roswall za otázku bezpečnosti.

Změny klimatu zasahují Evropu velmi nerovnoměrně a nejtíživěji dopadají na jih, zejména na Španělsko. To je jednou z nejjižněji položených zemí kontinentu, který se otepluje nejrychleji na světě. Rekordní teploty v Huelvě se blížily absolutnímu teplotnímu maximu Španělska – 47,4 °C, naměřenému v roce 2021 v městečku Montoro.

Podle španělské meteorologické agentury Aemet byl červen 2025 nejteplejším v historii měření. Průměrná teplota dosáhla 23,6 °C, což je o 0,8 °C více než předchozí rekord z roku 2017 a o 3,5 °C více než průměr za období 1991–2020.

Zpráva Ribery a Roswall je jasná: pokud Evropa neprojeví dostatek odvahy a nezačne jednat rozhodně, klimatická krize bude dále sílit – a její dopady budou stát nejen peníze, ale i lidské životy.