Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Situace by se mohla dále zhoršit, pokud vlády nepřijmou nezbytná opatření. Americký prezident Donald Trump například oznámil, že plánuje opět vystoupit z Pařížské dohody o klimatu a rozšířit těžbu fosilních paliv. Takové kroky nejenže zpomalují snahy o snížení emisí, ale také zvyšují riziko překročení klimatických bodů zlomu, které povedou k nevratným změnám planety.
Konference OSN o změně klimatu (COP) je jedním z mála globálních fór, kde se mohou zástupci států sejít a řešit dopady globálního oteplování. Nicméně i po téměř třiceti letech těchto summitů zůstává klíčový problém – stále rostoucí spotřeba fosilních paliv – neřešený, upozornil server The Conversation.
Poslední konference, COP29, která se konala v listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku, skončila pouze vágním závazkem mobilizovat do roku 2035 alespoň 300 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím s přizpůsobením se změnám klimatu. Tato částka je přitom méně než čtvrtina z 1,3 bilionu dolarů, které tyto země podle odhadů potřebují každý rok.
Dalším výsledkem COP29 bylo schválení pravidel pro uhlíkové trhy v rámci Pařížské dohody. Tyto mechanismy umožňují firmám a vládám kupovat uhlíkové kredity, aby kompenzovaly své emise například výsadbou lesů nebo podporou obnovitelných zdrojů energie.
Problémem však je, že uhlíkové trhy se dosud neukázaly jako efektivní nástroj ke snižování emisí – spíše slouží k zajištění zisků soukromého kapitálu. Velcí znečišťovatelé tak mohou dál vypouštět emise, místo aby skutečně investovali do jejich redukce. Navíc panují obavy z nedostatečné transparentnosti a kvality těchto opatření. Byly zaznamenány případy dvojitého započítávání emisních úspor a existují pochyby o dlouhodobém uložení zachyceného CO₂. Některé projekty zalesňování navíc zasahují do práv místních komunit.
Navzdory prohlášení na COP28 o „konci éry fosilních paliv“ se na COP29 nepodařilo přijmout žádná konkrétní regulační opatření, která by tento závazek naplnila. Přitom spalování fosilních paliv stojí za 83 % všech emisí CO₂ způsobených lidskou činností a jejich postupné vyřazení je nejúčinnější cestou ke zmírnění globálního oteplování.
Hlavní překážkou je enormní vliv fosilního průmyslu. Za posledních 50 let vydělávaly těžební společnosti na fosilních palivech 2,8 miliardy dolarů denně a nejsou ochotny se tohoto byznysu vzdát. Na COP29 se zúčastnilo více než 1 700 lobbistů spojených s fosilním průmyslem – což bylo více než počet delegátů z deseti nejzranitelnějších států dohromady.
Další problém představovaly země jako Saúdská Arábie, které aktivně blokovaly snahy o omezení těžby fosilních paliv. Ázerbájdžánský prezident dokonce na zahájení summitu označil ropné zdroje své země za „dar od Boha“ a vláda oznámila plány na zvýšení produkce zemního plynu v příštím desetiletí.
A k tomu nyní přibyla i Trumpova snaha o zintenzivnění těžby ropy a plynu ve Spojených státech.
Hledání globálních řešení pro klimatickou krizi musí být postaveno na mezinárodní spolupráci. Historické úspěchy, jako byl Montrealský protokol vedoucí k obnově ozonové vrstvy, dokazují, že pokud se země shodnou na vědecky podložených opatřeních, lze dosáhnout skutečných výsledků.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je nezbytné zcela zastavit nové investice do těžby uhlí, ropy a plynu a předčasně ukončit některé již existující projekty.
Prvním krokem by mělo být odstranění obrovských dotací fosilnímu průmyslu, které v zemích G20 dosahují až 70 miliard dolarů ročně. Bez těchto subvencí by se mnoho těžebních projektů stalo ekonomicky neudržitelnými, což by výrazně urychlilo přechod na obnovitelné zdroje energie.
Zároveň je nutné změnit mezinárodní smlouvy tak, aby chránily veřejné zájmy namísto zahraničních investorů, kteří těží z ochranných doložek ve smlouvách a požadují miliardové kompenzace za předčasné ukončení těžebních projektů.
Decarbonizace také musí probíhat spravedlivě. Bohaté státy s vysokou schopností přechodu na obnovitelné zdroje by měly postupně ukončovat těžbu jako první a zároveň poskytovat finanční i technologickou podporu chudším zemím. Je rovněž nutné okamžitě zastavit projekty, které porušují lidská práva nebo mají závažné ekologické dopady.
Vědecké nástroje, jako je Atlas nevyužitelných fosilních paliv vyvinutý Barcelonskou univerzitou, mohou pomoci určit, které oblasti by měly být prioritně chráněny před těžbou.
Mezinárodní koordinaci při ukončování těžby lze posílit prostřednictvím iniciativ, jako je Smlouva o nešíření fosilních paliv (Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty) nebo aliance Beyond Oil and Gas Alliance.
Fosilní průmysl se sám může podílet na přechodu tím, že využije své investiční možnosti a technologické know-how k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Investice do čisté energie jsou dnes nejen výnosnější než fosilní sektor, ale také vytvářejí kvalitní pracovní místa.
Současné klimatické plány mohou fungovat, ale jen pokud se podaří zabránit vlivu fosilního průmyslu na rozhodování a prosadit skutečně ambiciózní opatření.
Pokud svět nezasáhne teď, varuje generální tajemník OSN António Guterres, vydáváme se na „dálnici do klimatického pekla“. A to nejen s devastujícími dopady na ekosystémy a ekonomiky států, ale nakonec i na samotné těžařské firmy a vlády, které se stále upínají ke krátkodobým ziskům z fosilních paliv.
Související

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Zimní počasí bude o víkendu mírné, naznačuje předpověď
Aktuálně se děje
před 29 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 45 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 2 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák