Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

Situace by se mohla dále zhoršit, pokud vlády nepřijmou nezbytná opatření. Americký prezident Donald Trump například oznámil, že plánuje opět vystoupit z Pařížské dohody o klimatu a rozšířit těžbu fosilních paliv. Takové kroky nejenže zpomalují snahy o snížení emisí, ale také zvyšují riziko překročení klimatických bodů zlomu, které povedou k nevratným změnám planety.

Konference OSN o změně klimatu (COP) je jedním z mála globálních fór, kde se mohou zástupci států sejít a řešit dopady globálního oteplování. Nicméně i po téměř třiceti letech těchto summitů zůstává klíčový problém – stále rostoucí spotřeba fosilních paliv – neřešený, upozornil server The Conversation.

Poslední konference, COP29, která se konala v listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku, skončila pouze vágním závazkem mobilizovat do roku 2035 alespoň 300 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím s přizpůsobením se změnám klimatu. Tato částka je přitom méně než čtvrtina z 1,3 bilionu dolarů, které tyto země podle odhadů potřebují každý rok.

Dalším výsledkem COP29 bylo schválení pravidel pro uhlíkové trhy v rámci Pařížské dohody. Tyto mechanismy umožňují firmám a vládám kupovat uhlíkové kredity, aby kompenzovaly své emise například výsadbou lesů nebo podporou obnovitelných zdrojů energie.

Problémem však je, že uhlíkové trhy se dosud neukázaly jako efektivní nástroj ke snižování emisí – spíše slouží k zajištění zisků soukromého kapitálu. Velcí znečišťovatelé tak mohou dál vypouštět emise, místo aby skutečně investovali do jejich redukce. Navíc panují obavy z nedostatečné transparentnosti a kvality těchto opatření. Byly zaznamenány případy dvojitého započítávání emisních úspor a existují pochyby o dlouhodobém uložení zachyceného CO₂. Některé projekty zalesňování navíc zasahují do práv místních komunit.

Navzdory prohlášení na COP28 o „konci éry fosilních paliv“ se na COP29 nepodařilo přijmout žádná konkrétní regulační opatření, která by tento závazek naplnila. Přitom spalování fosilních paliv stojí za 83 % všech emisí CO₂ způsobených lidskou činností a jejich postupné vyřazení je nejúčinnější cestou ke zmírnění globálního oteplování.

Hlavní překážkou je enormní vliv fosilního průmyslu. Za posledních 50 let vydělávaly těžební společnosti na fosilních palivech 2,8 miliardy dolarů denně a nejsou ochotny se tohoto byznysu vzdát. Na COP29 se zúčastnilo více než 1 700 lobbistů spojených s fosilním průmyslem – což bylo více než počet delegátů z deseti nejzranitelnějších států dohromady.

Další problém představovaly země jako Saúdská Arábie, které aktivně blokovaly snahy o omezení těžby fosilních paliv. Ázerbájdžánský prezident dokonce na zahájení summitu označil ropné zdroje své země za „dar od Boha“ a vláda oznámila plány na zvýšení produkce zemního plynu v příštím desetiletí.

A k tomu nyní přibyla i Trumpova snaha o zintenzivnění těžby ropy a plynu ve Spojených státech.

Hledání globálních řešení pro klimatickou krizi musí být postaveno na mezinárodní spolupráci. Historické úspěchy, jako byl Montrealský protokol vedoucí k obnově ozonové vrstvy, dokazují, že pokud se země shodnou na vědecky podložených opatřeních, lze dosáhnout skutečných výsledků.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je nezbytné zcela zastavit nové investice do těžby uhlí, ropy a plynu a předčasně ukončit některé již existující projekty.

Prvním krokem by mělo být odstranění obrovských dotací fosilnímu průmyslu, které v zemích G20 dosahují až 70 miliard dolarů ročně. Bez těchto subvencí by se mnoho těžebních projektů stalo ekonomicky neudržitelnými, což by výrazně urychlilo přechod na obnovitelné zdroje energie.

Zároveň je nutné změnit mezinárodní smlouvy tak, aby chránily veřejné zájmy namísto zahraničních investorů, kteří těží z ochranných doložek ve smlouvách a požadují miliardové kompenzace za předčasné ukončení těžebních projektů.

Decarbonizace také musí probíhat spravedlivě. Bohaté státy s vysokou schopností přechodu na obnovitelné zdroje by měly postupně ukončovat těžbu jako první a zároveň poskytovat finanční i technologickou podporu chudším zemím. Je rovněž nutné okamžitě zastavit projekty, které porušují lidská práva nebo mají závažné ekologické dopady.

Vědecké nástroje, jako je Atlas nevyužitelných fosilních paliv vyvinutý Barcelonskou univerzitou, mohou pomoci určit, které oblasti by měly být prioritně chráněny před těžbou.

Mezinárodní koordinaci při ukončování těžby lze posílit prostřednictvím iniciativ, jako je Smlouva o nešíření fosilních paliv (Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty) nebo aliance Beyond Oil and Gas Alliance.

Fosilní průmysl se sám může podílet na přechodu tím, že využije své investiční možnosti a technologické know-how k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Investice do čisté energie jsou dnes nejen výnosnější než fosilní sektor, ale také vytvářejí kvalitní pracovní místa.

Současné klimatické plány mohou fungovat, ale jen pokud se podaří zabránit vlivu fosilního průmyslu na rozhodování a prosadit skutečně ambiciózní opatření.

Pokud svět nezasáhne teď, varuje generální tajemník OSN António Guterres, vydáváme se na „dálnici do klimatického pekla“. A to nejen s devastujícími dopady na ekosystémy a ekonomiky států, ale nakonec i na samotné těžařské firmy a vlády, které se stále upínají ke krátkodobým ziskům z fosilních paliv. 

Související

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.
Zima, ilustrační fotografie

Zimní počasí bude o víkendu mírné, naznačuje předpověď

Začíná druhý únorový víkend, během kterého má nakonec do Česka proudit teplejší vzduch. Projeví se to na teplotách přes den, zatímco v noci má být nadále pod nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 45 minutami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy