Bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min se během své vlády soustředil především na ekonomické reformy a hospodářský rozvoj. Patřil ke stoupencům tvrdého zásahu na Náměstí nebeského klidu v roce 1989, při němž zemřelo několik stovek až tisíců lidí.
Ťiang Ce-min se narodil 17. srpna 1926 v Jang-čou v provincii Ťiang-su. Podle čínské tradice byl po smrti svého strýce, komunistického spisovatele, který zahynul v boji, adoptován jeho ženou, a stal se tak potomkem mučedníka. Vystudoval strojní inženýrství v Šanghaji. Uměl anglicky, rusky, trochu japonsky a rumunsky. K jeho zálibám patřil zpěv a hra na klavír, psaní básní a malování.
Vedení Číny se Ťiang ujal po krvavém potlačení povstání na pekingském náměstí Tchien-an-men v červnu 1989. Zásah sice podporoval, ale přesto si získal značné sympatie, když jako tajemník šanghajského výboru strany nedbal instrukcí z Pekingu a odmítl proti dalším demonstrantům v Šanghaji použít násilí.
Ve vrcholné politice téměř neznámého starostu Šanghaje si tehdy jako svého nástupce vybral architekt čínské ekonomické reformy Teng Siao-pching, ještě nadlouho faktický vládce země. V čele komunistické strany Ťiang v červnu 1989 nahradil sesazeného generálního tajemníka Čao C'-janga.
Zadání velkého reformátora splnil Ťiang Ce-min na výbornou - zajistil zemi ekonomický rozvoj a stabilitu. Za jeho vlády zažila Čína své nejdelší období hospodářského růstu, vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO) a získala právo pořádat olympijské hry v roce 2008. Komunistickou stranu otevřel všem sociálním skupinám včetně soukromých podnikatelů. Stinnou stránkou urychleného vývoje bylo ale například prohloubení propasti mezi chudými a bohatými.
Ťiang Ce-minův postoj k lidským právům byl přinejmenším dvojznačný. Ke studentským protestům v 80. letech se stavěl s pochopením i výtkami. V 90. letech bránil potlačení demonstrace na náměstí Tchien-an-men: "Pokud by čínská vláda neprovedla rozhodná opatření, nemohli bychom dosáhnout stability, kterou zažíváme nyní." Za jeho vlády byly nadále utlačovány náboženské i etnické menšiny, Ťiang zakázal například náboženskou skupinu Fa-lun-kung.
Ačkoliv nastoupil v roce 1989 jako přechodný vládce, udržel se u moci více než desetiletí. Překvapil na čínské poměry liberálním smýšlením, manévrovacími schopnostmi a schopností dohody. Hodně cestoval a v zahraniční politice se mu dařilo. Ačkoliv mu chybělo charisma, okouzloval svou znalostí angličtiny.
Ťiang představoval třetí generaci ve vedení komunistické Číny (po Mao Ce-tungovi a Teng Siao-pchingovi). I jeho zásluhou bylo předání moci po Tengově smrti v roce 1997 klidné, stejně jako jeho vlastní postupný odchod do pozadí. Už v listopadu 2002 a v březnu 2003 předal Ťiang svému nástupci Chu Ťin-tchaovi předsednictví strany a státu. Po vzoru Teng Siao-pchinga si tehdy ponechal vedení obou Ústředních vojenských komisí, a tím vliv na zahraniční a vojenskou politiku. Toho se vzdal definitivně v březnu 2005, a jako první z čínských vůdců tak skutečně odešel do důchodu.
V posledních letech se spekulovalo o jeho zdravotním stavu, v červenci 2011 odvysílala hongkongská média zprávu, že Ťiang zemřel. Podle zdrojů agentury Reuters tehdy Ťiang po srdeční příhodě ležel v pekingské vojenské nemocnici na jednotce intenzivní péče. V říjnu téhož roku se však po dlouhé době objevil na veřejnosti.
(Zdroj: ČTK)
* 17. srpna 1926
† 30. listopadu 2022
Související články:
V 96 letech zemřel čínský exprezident Ťiang Ce-min, stoupenec masakru na náměstí Nebeského klidu
* 17. srpna 1926
† 30. listopadu 2022
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Velikonoční počasí a pranostiky. Experti vysvětlují, proč nejsou spolehlivé
před 53 minutami
Mosty, pak elektrárny. Trump opět pohrozil Íránu ničivou silou americké armády
před 1 hodinou
Není to uzavřené. Pavel nadále chce jet na letní summit NATO
před 2 hodinami
Tak jsem ho vyřešil. Klempíř odvolal předchůdce Baxu ze správní rady Pražského jara
před 3 hodinami
Počasí přinese příští týden výrazné oteplení i citelné ochlazení
včera
Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor
včera
Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou
včera
Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu
včera
USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste
včera
Za útok na Ruský dům hrozí až osm let. Policie obvinila cizince
včera
Metro o Velikonocích ochromí výluka. Náhradou budou autobusy XC
včera
StarDance představila další dva účastníky. Je mezi nimi šoumen ze světa sportu
včera
Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu
včera
Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem
včera
Policie přichystala velikonoční opatření. Jde o prevenci, zdůraznila
včera
Babišova vláda sníží spotřební daň u nafty a zastropuje marže
včera
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
včera
Dva mrtví v Plzni. Policie pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi
včera
Obchody se o Velikonocích uzavřou na den. Zákon mluví jasně
včera
Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa
Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.
Zdroj: David Holub