Poslední měsíce byly hrozné, ale to nejhorší teprve přijde, obává se profesor

NÁZOR - Epidemie se dosud zpravidla netýkaly obyvatel Západu, což covid-19 změnil, konstatuje epidemiolog David Hunter v komentáři pro server National Interest. Profesor z Oxfordské univerzity připomíná, že nyní jsme ovšem více než dva měsíce zahlceni zprávami o denním nárůstu obětí z Itálie, Španělska, Francie či Spojených států.

Hlavní oběť epidemií

Čína tvrdí, že se jí téměř podařilo zastavit místní přenos nemoci, diskutuje se o trasování v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu a možnosti, že Austrálie a Nový Zéland možná vytvoří společnou zónu bez koronaviru, kde bude možné opět cestovat, uvádí odborník. Dodává, že v tomto světle se mnozí diví, proč nepřicházejí zprávy o globálním jihu, který je zpravidla hlavní obětí epidemií.

Úvodní naděje, že teplejší počasí může zmírnit šíření koronaviru, vzaly do značné míry za své a situace v Singapuru naopak ukazuje, že s vyššími teplotami došlo i k zvýšení počtu nakažených, upozorňuje epidemiolog. Podotýká, že SARS-CoV-2 je novým virem, tudíž faktorem není ani existující imunita v určitých regionech.

"Existují dva důvody proč nečteme víc o epidemii na globálním jihu. Zaprvé, nastává tam opožděně. A zadruhé, nevěnujeme jí pozornost," píše profesor. Stačí se podle něj podívat na časovou mapu šíření koronaviru a zjistíme, že nejprve byla zasažena Čína, následovali její sousedé, poté Írán, západní Evropa, Velká Británie a nakonec Spojené státy, přičemž počty mrtvých tuto trasu kopírují s dvou až šestitýdenním zpožděním.

Tato mapa se téměř přesně překrývá s mapou globální letecké dopravy, zdůrazňuje Hunter. Vysvětluje, že vědci zabývající se výzkumem infekčních nemocí již několik desetiletí vědí, že šíření chřipky se dá predikovat dle leteckých linek a i v případě covid-19 byly jako první zasaženy země, které udržují frekventované letecké spojení s Čínou, a z nich se nákaza následně šířila tam, kam směřuje většina navazujících letů.

Zdá se například, že epidemie na západním pobřeží USA přišla přímo z Číny, zatímco v New Yorku se objevují především varianty viru, které jsou mírně odlišné a kolují v Itálii, poukazuje epidemiolog. Dodává, že na mapě mezinárodní letecké dopravy je zjevná malá hustota letů do Afriky a zatímco v Indii funguje mnoho vnitrostátních leteckých linek, jen relativně málo spojů létá do Číny.

"Tudíž vysoce nakažlivý virus, který nepotřebuje tropického 'původce', jako například komára, pravděpodobně bude následovat cestu, kterou sledujeme," vysvětluje Hunter. Dodává, že virus může na globální jih dorazit později, ale vše nasvědčuje tomu, že se tak již stalo, chová se stejně a příslušné země čeká epidemie jen o pár týdnů později.

Pár týdnů za Západem

Zprávy z Ekvádoru, Brazílie, Chile, Indie, Indonésie a Jižní Afriky naznačují, že epidemie zde již propukla a její tempo je pomalejší v těch zemích, které vyhlásily karanténu a opatření k omezení mezilidských kontaktů, deklaruje profesor. Upozorňuje, že mnoho zemí globálního jihu má navíc omezené testovací kapacity, tudíž se zde nemoc může šířit nepozorovaně, než se objeví první větší vlna obětí.

Stejně jako na Západě dochází i v některých zemích globálního jihu k zakrývání, ale fakta lze snadno najít i na internetu, tvrdí epidemiolog. Dodává, že lidé na Západě slyší méně o dění v indickém Čennai či jihoafrickém Západním Kapsku, jelikož se snaží dostat z vlastních problémů.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ačkoliv těch posledních několik měsíců bylo hrozných, zdravotní dopady v méně rozvinutých zemích budou ještě horší," obává se Hunter. Konstatuje, že zatímco západní země trápí malý počet plicních ventilací, nejméně deset afrických zemí nemá vůbec žádné a mnoho afrických nemocnicí se potýká spíše s nedostatkem mýdla, než aby řešilo nedostatek kyslíku, který zachránil život například britskému premiérovi Borisi Johnsonovi.

V Indii umírá 80 % lidí doma, často bez lékařské péče, a ačkoliv mladší demografická struktura může znamenat menší počet mrtvých na milion obyvatel, obětí bude mnoho a jejich číslo bude nepochybně podhodnocené, deklaruje odborník. Přiznává, že západní země sužované hrozící nezaměstnaností a zahlcením zdravotnických systémů se zaměřují na domácí dění a jejich občané považují za šokující, že polní nemocnice, které dosud znali z televizního zpravodajství o epidemii eboly v Africe, se nyní objevily v centru jejich měst.

Přesto je podle profesora záhodno myslet i na obyvatele zemí, kde neexistuje skoro žádné zdravotnictví, které jsou odkázány na mezinárodní pomoc a které tuší, že pomoc tentokrát ze Západu nepřijde, protože ten sám zuřivě shromažďuje ochranné pomůcky a nemůže se podělit o zdravotnický personál.

"Pandemie nám přinesla mnoho tragédií," připouští Hunter. Dodává však, že ještě hlubší tragédie nastane, pokud v důsledku této "zkušenosti století" budeme přehlížet další vlnu utrpení v méně rozvinutých zemích.   

Související

Ebola, ilustrační fotografie

NÁZOR: Ebola vs. covid. Experti vysvětlují, proč se svět nepoučil z roku 2015

Postup boje s covidem-19 je limitovaný z velké části kvůli tomu, že jen 2 % lidí v rozvojovém světě byly proti nemoci očkovány, konstatují profesor epidemiologie David Heymann, profesor vnitřního lékařství Ashish Jha a představitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Edward Kelley. V komentáři pro server Los Angeles Times naznačují, že velká část cesty ke zvládnutí aktuální pandemii je stále před námi.

Více souvisejících

rozvojové země Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 35 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy