Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje

Rok 2013 je rokem, kdy čínský prezident Si Ťin-pching začal prosazovat iniciativu nové Hedvábné stezky, jejímž cílem je zvýšit vliv Pekingu v zahraničí prostřednictvím financování a výstavby infrastrukturních projektů v Asii, Evropě a Africe.

Studie zhodnotila více než 13.400 projektů za 843 miliard USD, které se za posledních 20 let uskutečnily ve 165 zemích světa.

Čínské grantové a úvěrové aktivity jsou ale podle studie zahalené tajemstvím. Rozvojové projekty jsou také většinou financovány dluhem, než že by byly pomocí, a většina čínských zahraničních půjček se poskytuje za méně velkorysých podmínek než půjčky od tradičních věřitelů.

Zpráva přichází v době, kdy se skupina sedmi velkých průmyslových zemí G7 snaží iniciativě nové Hedvábné stezky čelit spuštěním vlastní verze infrastrukturních projektů pro rozvojový svět. Čínská iniciativa byla často kritizovaná kvůli nedostatečné transparentnosti, špatnému přístupu k životnímu prostředí, pracovním standardům a zatížení rozvojových zemí dluhy.

"Už nějakou dobu je známo, že Čína a Spojené státy jsou konkurenty ve výdajích v zahraničí. Nevědělo se ale, že od zavedení iniciativy nové Hedvábné stezky už Čína ve skutečnosti není soupeřem Spojených států, ale že nyní ve výdajích překonává Spojené státy i další mocnosti, a to v poměru dva ku jedné nebo více," řekl výkonný ředitel AidData Bradley Parks.

Mezi roky 2000 a 2012 průměrný roční závazek Pekingu k financování rozvojových projektů činil 32 miliard USD, v případě Washingtonu to bylo téměř 34 miliard USD. Za pět let od roku 2013 ale částka určená k financování zahraničních rozvojových projektů stoupla na 85,4 miliardy USD ročně, zatímco v případě USA činila 37 miliard USD a Japonska 25 miliard USD.

Oficiální rozvojová pomoc však v letech 2000 až 2017 činila v případě Číny jen 12 procent celkových poskytnutých prostředků. V případě USA to bylo 73 procent prostředků. Za oficiální rozvojovou pomoc se považují peníze poskytnuté ve formě grantů a zvýhodněných půjček.

Typická půjčka od Číny má úrok 4,2 procenta a dobu splatnosti kratší než deset let. Půjčky od zemí jako Německo, Francie a Japonsko mají úrok přes jedno procento a dobu splatnosti 28 let, upozornil Parks.

Zpráva také varuje před prudkým růstem "skrytého dluhu", který mají země s nízkými a středními příjmy vůči Číně. To odkazuje na dluh, který se nevykazuje ve státním rozpočtu, ale v budoucnu by se mohl stát závazkem, který bude splácet vláda. Tyto dluhy se hromadí, protože Čína dříve půjčovala hlavně vládám, nyní jsou ale čínské půjčky určené převážně státním podnikům, státním bankám, institucím v soukromém sektoru a dalším subjektům.

"Záludné na tom je, že všechny tyto dluhy se z velké části neobjevují v rozvahách vlád rozvojových zemí, ale většina z nich využívá určitého druhu ochrany proti nesplácení ze strany hostitelské vlády," upozornil Parks. Pokud soukromá společnost zkrachuje, pak se z jejího dluhu velmi rychle stane dluh státu.

Studie také zjistila, že 35 procent čínských infrastrukturních projektů se setkalo s velkými problémy při realizaci. Za ty považuje korupční skandály, porušování pracovních předpisů, ohrožení životního prostředí a protesty veřejnosti, upozornila agentura Kjódó.