Mexiko - Do boje proti zdi na americko-mexické hranici, kterou chce postavit prezident USA Donald Trump, vyrazili také indiáni z kmene Tohono O'odham. Ten se rozpadne, jestliže ho rozdělí bariéra.
Indiáni tancem a zpěvem vzývají svůj totem, orla, aby jim pomohl v boji proti Trumpově zdi. "Je to naše území. Nechceme na něm žádnou zeď!" říká Alicia (80), zástupkyně nejvyšší rady kmene, mezi vlajkami Mexika a Spojených států vztyčenými v této části pouště na znamení protestu.
Kmen Tohono O'odham má asi 3000 příslušníků, které Spojené státy uznávají jako autonomní národ, a jejich území se rozkládá od Arizony po mexický stát Sonora.
Hranici vytyčuje jakýsi plot ze zrezivělého kovu, který tu byl postaven v roce 1848 po válce Spojených států s Mexikem. Obě strany pak daly kmenu Tohono O'odham zvláštní povolení, aby se mohl volně pohybovat po obou stranách hranice, a to skrz devět bran umístěných na 120 kilometrech hranice, která prochází jejich územím.
Tyto brány však byly postupně pozavírány z bezpečnostních důvodů a dnes zbyla jen jedna, San Miguel, kterou se dá projet autem. Zpola nomádský kmen žije hlavně na americké půdě a jejich "metropolí" je město Sells v Arizoně. V jejich původním jazyce slovo "hranice" neexistuje.
Alicia vzpomíná na své dětství: "Když jsme sbírali pitayu (plod kaktusu) a kaktusové květy, chodili jsme na druhou stranu hranice. Tam jsme z kaktusových květů dělali med, který jsme pak prodávali," říká. Kmen se také živil lovem jelenů.
Ještě před deseti lety vozil autobus děti žijící na mexické straně do školy v Sellsu. Dnes však již jen málo Tohonů hranici překračuje. Jezdí jen za lékařskou péčí, na pohřeb nebo na "pochod válečníků" po posvátných stezkách.
"Zeď je porušením mezinárodních lidských práv," říká starý Tohon Mike Wilson, který sloužil při zvláštních operacích americké armády a dnes bojuje za lidská práva. Ujišťuje, že věc požene až před OSN za podpory dalších kmenů, které tvoří Národní kongres amerických Indiánů.
Kmen Tohono O'odham je však rozdělen: bojuje sice proti zdi, ale někteří jeho vůdci se obávají, že přijdou o americké subvence, jichž využívají "Samozřejmě, že nejsme jednotní, vidíte tu jen málo příslušníků kmene. Nemůžeme se vzdát subvencí, protože jsme velmi chudí," říká Mike Wilson.
Související
Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko
Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí
Mexiko , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , indiáni
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 55 minutami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 1 hodinou
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 2 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 3 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 4 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 4 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 5 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 6 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 7 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
včera
Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu
včera
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.
Zdroj: Libor Novák