Nejděsivější pokus na světě byl podvod? Tajemství hrůzného Stanfordského experimentu odhaleno

Sacramento - Co se stane, když zavřete skupinu lidí do místnosti nebo budovy? Na to už odpovědělo mnoho hororových filmů. Vědci ale podobný pokus provedli také, jenže s přesně určenými rolemi. Z poloviny dobrovolníků z řad studentů udělali vězně, z té druhé dozorce. Poté je na dva týdny zavřeli do falešné věznice, kde měli vykonávat svoje role. Pokus ale zašel tak daleko, že musel být ukončen už po několika dnech. A díky šokujícím výsledkům se stal nejznámějším experimentem na světě.

Za experimentem stojí americký psycholog Philip Zimbardo, který v roce 1971 umístil 24 dobrovolníků do falešné věznice vytvořené na psychologickém oddělení Stanfordské univerzity.

Dobrovolníky rozdělil na dvě skupiny, vězně a dozorce. Jak už jejich role napovídají, vězni se měli chovat jako skuteční vězni a být omezováni na svobodě dozorci, kteří na ně měli dohlížet.

Zcela záměrně byli vybráni psychicky vyrovnaní a zdraví jedinci. Experiment měl zjistit, zda agresivita a brutalita spíše závisí na psychických predispozicích, nebo je způsobena okolnostmi, jako například povoláním.

Experiment ale velmi rychle ukázal děsivou stránku lidské mysli. Zatímco vězni začali v uzavřeném prostředí šílet, dozorci se vyžívali v brutalitě. Pokus musel být po šesti dnech předčasně ukončen kvůli neočekávané krutosti dozorců a psychickému stavu všech účastníků.

Dozorci se stále častěji uchylovali ke krutějšímu trestání vězňů, ti naopak vyvolali vzpouru. Způsob, jakým se v tak krátké době změnilo chování především dozorců, byl šokující jak pro ně, tak pro Zimbarda samotného. Ukázalo se totiž, že zdravý člověk vystavený extrémním podmínkám se může radikálně změnit.

Experiment tehdy šokoval vědeckou i laickou veřejnost po celém světě a v průběhu let o něm bylo natočeno několik filmů a vydána řada knih. Nesmazatelně se zapsal do historie jako jeden z nejslavnějších a nejhrůznějších experimentů všech dob.

We listen to the tape today and it was shocking—going well beyond what was already in the shocking blog.The audio tape included the Warden telling a reluctant guard exactly how to act! This was unlike anything I’ve ever heard of in a psychology experiment.6/n pic.twitter.com/T7SxyePl7G

— Jay Van Bavel (@jayvanbavel) 12. června 2018

Jak se ale nyní ukázalo, vše mohlo být jinak. Vězni i dozorci velmi dobře věděli, že se jedná o experiment, který za dva týdny skončí, a za účast v něm byli studenti zaplaceni. Co už se ale na veřejnost nedostalo je informace o tom, že studenti své role opravdu pouze hráli.

Vyplývá to z nedávno zveřejněného videa, které zachycuje jednoho z "vězňů" při mentálním zhroucení, jak křičí, že hoří. Tento účastník se ale psychologům přiznal, že o žádný záchvat nešlo. Prostě to jen hrál, protože si myslel, že to tak psychologové chtějí.

"Kdokoliv, kdo se zabývá klinickou psychologií, by viděl, že jsem to celé jen předstíral. Pokud se na to podíváte, uvidíte, že nejsem dobrý herec. Myslím si, že jsem odvedl kus práce, ale jsem až přehnaně hysterický namísto toho, abych byl spíše psychotický," poznamenal dobrovolník.

This tape makes tree things clear: -Zimbardo’s claim of mindless role conformity *did not* happen-the experimenters leaned heavily on identity appeals-they attempted identity leadership to elicit brutality from the guards9/n pic.twitter.com/OpnpCEvB45

— Jay Van Bavel (@jayvanbavel) 12. června 2018

Neurovědec Jay Van Bavel, který se experimentu věnuje na svém twitteru, ale přišel na další nesrovnalosti. Tvrdí, že zvukové nahrávky získané během experimentu odhalují, že skupina dozorců byla k brutálnímu chování vůči skupině vězňů vyzvána.

Tvrdí, že se Zimbardo skutečně snažil naplnit předpokládané výsledky experimentu, a proto je nafingoval. Podle něj tak dosáhl toho, že miliony lidí uvěřily falešnému pokusu, a celý nejslavnější experiment na světě je pouhým podvodem.

Související

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.
OSN

Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci

Největší konference OSN o biologické rozmanitosti v historii, která se konala v kolumbijském městě Cali, skončila v sobotu bez dosažení dohody o klíčovém bodu programu – plánu na zvýšení financování ochrany druhů. Vědci podle BBC v reakci na summit tvrdí, že došlo k alarmujícímu nedostatku pokroku v záchraně přírody. Politici podle nich nejsou dostatečně ambiciózní, aby přírodu zachránili.

Více souvisejících

Vědci Stanfordský vězeňský experiment

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

před 5 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

před 6 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

před 12 hodinami

včera

Lukáš Vácha

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

včera

Ondřej Smetana

Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). 

Aktualizováno včera

včera

Organizace spojených národů

COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN

Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.

včera

Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu

Sociální média procházejí zásadní proměnou, přičemž stále více uživatelů opouští platformu X, dříve známou jako Twitter, kterou vlastní Elon Musk. Mnozí nacházejí nové útočiště na konkurenční platformě Bluesky, založené v roce 2019 Jackem Dorseyem, původním zakladatelem Twitteru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy