NÁZOR - Amerického prezidenta Donalda Trumpa zřejmě dostatečně nenaplňují pozemské problémy - nebo chce jen znovu změnit téma -, a proto se nedávno obránit k vesmíru a přikázal Pentagonu vytvořit šestou odnož americké armády, vesmírné síly, poukazuje editorial serveru New York Times. Renomovaný deník připomíná, že návrhu z minulého měsíce se okamžitě chopili sociální sítě a komici.
Agresivní ambice
Televizní pořad The Daily Show například vyzpovídal Trumpovy příznivce, kteří vyzdvihovali přínos vesmírných sil a uváděli zmatečné důvody, proč je USA potřebují - například k boji s teroristy za pomoci vesmírných dronů, zmiňuje New York Times. Dodává, že to jim lze sotva dávat za vinu, protože Trump jako obvykle poskytl jen málo detailů, mimo jiné o tom, co má mít nová složka ozbrojených sil za úkol.
"Rozmístí vojáky na orbitu? Jaký bude mít vztah k širší národní (hvězdné?) bezpečnostní strategii?" táže se editorial. Připouští, že je dobře, když prezident věnuje pozornost zranitelnosti a obraně amerických zájmů, ale obává se, že Trumpovy agresivní ambice - řeči o "dominanci ve vesmíru" a vesmíru coby "poli vedení války" - mohou vyvolat vesmírný závod ve zbrojení a učinit vesmírnou válku pravděpodobnější.
Situaci podle vlivného serveru zhoršuje Kongres, který nařídil Pentagonu zahájit práce na protiraketové obraně umístěné ve vesmíru, kterou experti označují za provokativní, technicky nerealizovatelnou a enormně drahou. Ještě nedávno přitom politici a vědci, když už ne hollywoodští filmaři, pojímali vesmír jako místo pro vědu, nikoliv pro mezigalaktické bitvy, zdůrazňuje prestižní deník. Připomíná, že v roce 1967 USA, SSSR, Británie a další země ratifikovaly smlouvu označující vesmír za místo pro mírové využití.
Od té doby je vesmír stále více dobývá, což ohrožuje tisíce satelitů umožňujících Pentagonu lokalizovat nepřátele, ověřovat smlouvy regulující zbrojení a včas varovat, pokud by nepřítel zaútočil na USA mezikontinentálními raketami, poukazuje New York Times. Vysvětluje, že z vesmíru jsou naváděny letadlové lodě v Perském zálivu, drony v Jemenu a bojové letouny v Sýrii.
"Mnoho zemí má na orbitu cenná zařízení, ale Amerika dlouho ve vesmíru dominovala a je nejvíce ohrožena, pokud se nepřítel rozhodne tyto satelity vyřadit," pokračuje renomovaný server. Zdůrazňuje, že to by ovlivnilo vše, od kontroly jaderných zbraní po předpověď počasí a telefony, přičemž představitelé USA přiznávají, že na takový boj není jejich země dostatečně připravena.
Je třeba přemýšlet zeširoka
Za studené války USA a SSSR prováděly omezené testy protisatelitních zbraní a nyní se tyto útočné prostředky snaží získat Čína a částečně též Rusko, píše newyorský deník. Za zlom označuje rok 2007, kdy Čína provedla první úspěšný test takové zbraně a letos v únoru americké tajné služby varovaly, že Rusko a Čína dokážou ničit americké satelity do dvou let.
Kritici tvrdí, že americké letectvo tomu nevěnuje patřičnou pozornost, protože ho více zajímají piloti a letadla a vesmírné aktivity Pentagonu jsou roztříštěny mezi 60 agenturami, a tak je třeba jistá konsolidace, která eliminuje neefektivitu a zaměří se na skutečné výzvy, připouští editorial. Doplňuje, že Kongres ve skutečnosti nařídil Pentagonu tuto otázku prostudovat a Trump svým oznámením předběhl výsledky uvedeného šetření, které mají být zveřejněny příští měsíc.
"Než aby skočil k nové rozsáhlé vojenské organizaci, by měl Trump zvážit začátek v podobě precizního pochopení toho, co je třeba k zlepšení vesmírné obrany," nabádá New York Times. Ptá se, zda Pentagon musí jen odvádět lepší práci při nákupu satelitů a slaďování činnosti armádních odnoží, nebo stavět odolnější družice a zda je vesmír skutečně budoucností uplatňování americké moci a místem k válčení, které si žádá nové zbraně a síly.
I tak Trumpova iniciativa postrádá jeden důležitý prvek, a to diplomacii, která může možnost vesmírných válek snížit, deklaruje vlivný server. Připomíná, že Čína a Rusko navrhly závaznou smlouvu zakazující nasazení zbraní ve vesmíru, byť ji mnoho expertů považuje za neověřitelnou a naivní, jelikož obě země agresivně vyvíjejí nové prostředky. Bylo by tedy lepší, pokud by Čína a Rusko spolupracovaly s USA a EU na vytvoření norem zodpovědného chování ve vesmíru, včetně zákazu protisatelitních zbraní, dodává editorial. Konstatuje, že Obamova administrativa nechala Evropany navrhnout taková pravidla, ale toto užitečné úsilí přišlo vniveč.
Pokud USA chtějí dosáhnout konstruktivních výsledků, musejí vést mnohostranná jednání, ač je Trump znám svou nechutí k takovému postupu, tvrdí prestižní deník. Naznačuje, že rozhovory na nižší úrovni, například skrze skupinu v OSN či ministerstva obchodu pověřená jednáním o vesmírném odpadu, by mohly Washingtonu, Moskvě a Pekingu poskytnout příležitost k takové debatě.
Trump a mnoho expertů zřejmě předpokládá, že válka ve vesmíru je pravděpodobná, ne-li nevyhnutelná, avšak Čína a Rusko navzdory jejich agresivnímu chování rovněž závisejí na přístupu do vesmíru a měly by mít zájem vyhnout se takovému konfliktu, soudí New York Times. "Ať se s návrhem na vesmírné síly stane cokoliv, Trump by měl přemýšlet více zeširoka - o tom, jak Spojené státy mohou schovat vesmír pro světové dobro, bez konfliktů a otevřený pro všechny k výzkumu vesmíru inklinujícími země," uzavírá editorial.
Související
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Trump vyzval k vytvoření koalice, která bude chránit lodě v Hormuzském průlivu
USA (Spojené státy americké) , vesmir , Americká armáda (U.S. ARMY) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub