Snaha o odstrašení Ruska? Trump chce více taktických jaderných zbraní

Prezident Donald Trump od svého nástupu do úřadu několikrát zmínil, že chce navýšit a zmodernizovat jaderný arzenál Spojených států. V únoru tohoto roku vydalo ministerstvo obrany dokument s názvem „Nuclear Posture Review“, ve kterém se počítá s rozšířením takzvaných „low-yield“ jaderných zbraní. Jde v podstatě o taktické atomové zbraně, které mají mít jen „omezenou“ sílu a dají se proto použít jako součást běžných bojových operací. Tedy aspoň teoreticky.

Podle webové stránky Howstuffworks.com mají dnes Spojené státy ve svém jaderném arzenálu zhruba 500 kusů této kategorie, z nichž je asi 200 dislokováno v Evropě. Většinou se jedná o bomby, které jako nosiče využívají letadla. Podle stránky „Medill news service“ vlastní armáda Spojených států až 1000 těchto zbraní. Joseph Cirincione, prezident neziskové organizace Ploughshares Fund, která usiluje o denuklearizaci světa, říká, že mají takové bomby podobnou sílu, jako ty svržené na Hirošimu (15kt) a Nagasaki (20kt). „Když lidé používají termín“low-yield“ obecně tím myslí něco podobně destruktivního, jako byla Hirošima. Tedy přibližně 10 kilotun explozivní síly,“ dodává Cirincione.

S tím souhlasí i Alexandra Bell z think-tanku Center for Arms Control and Non-Proliferation. „Zbraně označované jako „low-yield“ jsou v podstatě jako ty použité za druhé světové války. Tyhle věci nejsou malé.. znepokojuje mě, že se o nich často mluví, jako by vlastně o nic tak hrozného nešlo.“ Součástí modernizace arzenálu je i plán na znovuzavedení střel odpalovaných z ponorek (SLCM), které prezident Barrack Obama nařídil vyřadit. Podle deníku Washington Post bude v dlouhodobém horizontu celková modernizace jaderných kapacit USA, kterou nicméně schválil již prezident Obama v roce 2010, stát asi 1,2 bilionů dolarů.

Debata ohledně taktických jaderných zbraní se vede především s důrazem na jejich prospěšnost nebo naopak rizikovost. Jejich odpůrci tvrdí, že jejich existence zvyšuje riziko použití a následné eskalace. Důvodem je právě to, že nejsou považovány za natolik ničivé jako strategické jaderné zbraně. Panují oprávněné obavy, že by jejich případné použití mohlo být spouštěčem globální nukleární války. Sharon Weiner, která se věnuje národní bezpečnosti a jaderným zbraním na Americké univerzitě, upozorňuje, že v případě útoku navíc není možné dopředu poznat, zda se jedná o taktickou nebo strategickou zbraň. Proto je riziko eskalace enormní.

Někteří experti však nesouhlasí. Matthew Costlow z National Institute for Public Policy připomíná, že taktické jaderné zbraně byly součástí amerického arzenálu po desetiletí a nikdy nebyly použity. „Samotná skutečnost, že takové kapacity máte, přece ještě neznamená, že je použijete. Je jednoduše nepravdivé a historickými fakty nepodložené, že by taktické nukleární zbraně zvyšovaly riziko jejich použití.“ Vládní dokument Nuclear Posture Review (NPR) zmiňuje, že nové zbraně pomohou „zajistit, aby potenciální protivník nebyl pokoušen využít sám limitovaný jaderný útok. V konečném důsledku tak povedou ke snížení hrozby atomového konfliktu.“

Hlavním argumentem pro rozšíření arzenálu „low-yield“ zbraní je obava z Ruska a jeho kapacit. Podle zastánců tohoto kroku totiž ruská doktrína počítá s nasazením vlastních taktických zbraní v potenciálním, byť tradičním, konfliktu. Analýza v NPR uvádí, že Rusko modernizuje svoji zásobu zhruba 2000 taktických zbraní. Kristin Ven Bruusgaard, která se jaderným zbraním věnuje na Stanfordské univerzitě, ve svém článku pro web National Interest takové vnímání kritizovala. „Rusko nemá doktrínu preventivního jaderného útoku.“ Podle ní však Moskva jasně říká, že pokud by byla ohrožena samotná existence státu, neváhala by jaderné zbraně použít.