Během posledních dnů na se veřejným prostorem začaly šířit informace o tom, že by Ukrajina mohla být „měsíce“ od vývoje své vlastní jaderné zbraně. Ukrajinské úřady toto obvinění ale důrazně odmítly.
Podle zprávy vypracované pro ukrajinské ministerstvo obrany by měla být Ukrajina schopna vyvinout základní plutoniovou zbraň, která je podle serveru Times srovnatelná s americkou bombou Fat Man, shozenou v roce 1945 na japonské Nagasaki.
Server Times rovněž uvedl, že Kyjev „nemá čas“ na výstavbu a rozmístění obrovských zařízení na obohacování uranu. Musel by se tak spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z jaderných elektráren v zemi.
Proti těmto tvrzením se ohradil mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychij. „Ukrajina se zavázala dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl podle serveru Independent.
„…nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně. Ukrajina úzce spolupracuje s MAAE a je plně transparentní vůči jejímu monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ napsal Tychij na sociální síti X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsícem popsal, že Ukrajina potřebuje „buď NATO, nebo jaderné zbraně“. „Která z těchto hlavních jaderných mocností utrpěla? Všechny? Ne. Ukrajina,“ prohlásil na říjnovém summitu Evropské rady v Bruselu.
Zelenskyj po zasedání Evropské rady, kde představil ukrajinský plán vítězství, vysvětlil, že Budapešťské memorandum se ukázalo jako neúčinná dohoda, která nedokázala ochránit Ukrajinu poté, co se vzdala svého jaderného arzenálu.
Jeho země se totiž vzdala sovětských jaderných zbraní v důsledku podpisu Budapešťského memoranda v roce 1994. Tyto zbraně vyměnila za bezpečnostní záruky ze strany Ruska, Spojených států a Spojeného království.
Zelenskyj už dříve ubezpečoval, že žádné navrácení ani poskytnutí jaderných zbraní nechce. „Vzdali jsme se jaderných zbraní a nedostali jsme se do NATO. Místo toho jsme se ocitli ve válce a musíme čelit mnoha obětem. Naší jedinou možností je dnes NATO, protože nemáme zbraně, které by mohly zastavit Putina,“ podotkl.
Zelenského dřívější výroky o jaderných zbraních vyvolaly ostrou reakci v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin je označil za „nebezpečnou provokaci“ a varoval, že jakýkoli pokus o získání jaderného arzenálu by se setkal s „odpovídající reakcí“.
Ukrajinský prezident o jaderných zbraních hovořil dokonce i s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to ještě před volbami. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci‘.“
Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu.
Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas vyzval k tomu, aby NATO Ukrajinu co nejdříve pozvalo do aliance. „Pozvánka do NATO je prvním a nezvratným krokem, bodem, ze kterého není návratu,“ řekl Kasčiunas. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčem k odstrašení Ruska od jakýchkoli pokusů ohrozit členy NATO.
Související
Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
válka na Ukrajině , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 1 hodinou
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 1 hodinou
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 2 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 3 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 4 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 5 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
včera
Droga sehrála klíčovou roli. Policie objasnila smrt cizince v klubu
včera
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
včera
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
včera
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
včera
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
včera
Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám
včera
Policie zasahovala u potyčky v ulicích Prahy. V poutech skončilo několik lidí
včera
Rusové píší o českém zákazu pro Fica. Ministerstvo uvedlo věci na pravou míru
včera
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
včera
Na Muzeu se bude z metra vystupovat jinde. Otevřel se nový výstup
včera
Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety
Bylo 30. dubna roku 1916, když se v našich zemích poprvé zavedl letní čas. Princip letního času má však historii mnohem delší. Proč a kdy se o něm začalo uvažovat?
Zdroj: Lucie Žáková