Během posledních dnů na se veřejným prostorem začaly šířit informace o tom, že by Ukrajina mohla být „měsíce“ od vývoje své vlastní jaderné zbraně. Ukrajinské úřady toto obvinění ale důrazně odmítly.
Podle zprávy vypracované pro ukrajinské ministerstvo obrany by měla být Ukrajina schopna vyvinout základní plutoniovou zbraň, která je podle serveru Times srovnatelná s americkou bombou Fat Man, shozenou v roce 1945 na japonské Nagasaki.
Server Times rovněž uvedl, že Kyjev „nemá čas“ na výstavbu a rozmístění obrovských zařízení na obohacování uranu. Musel by se tak spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z jaderných elektráren v zemi.
Proti těmto tvrzením se ohradil mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychij. „Ukrajina se zavázala dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl podle serveru Independent.
„…nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně. Ukrajina úzce spolupracuje s MAAE a je plně transparentní vůči jejímu monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ napsal Tychij na sociální síti X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsícem popsal, že Ukrajina potřebuje „buď NATO, nebo jaderné zbraně“. „Která z těchto hlavních jaderných mocností utrpěla? Všechny? Ne. Ukrajina,“ prohlásil na říjnovém summitu Evropské rady v Bruselu.
Zelenskyj po zasedání Evropské rady, kde představil ukrajinský plán vítězství, vysvětlil, že Budapešťské memorandum se ukázalo jako neúčinná dohoda, která nedokázala ochránit Ukrajinu poté, co se vzdala svého jaderného arzenálu.
Jeho země se totiž vzdala sovětských jaderných zbraní v důsledku podpisu Budapešťského memoranda v roce 1994. Tyto zbraně vyměnila za bezpečnostní záruky ze strany Ruska, Spojených států a Spojeného království.
Zelenskyj už dříve ubezpečoval, že žádné navrácení ani poskytnutí jaderných zbraní nechce. „Vzdali jsme se jaderných zbraní a nedostali jsme se do NATO. Místo toho jsme se ocitli ve válce a musíme čelit mnoha obětem. Naší jedinou možností je dnes NATO, protože nemáme zbraně, které by mohly zastavit Putina,“ podotkl.
Zelenského dřívější výroky o jaderných zbraních vyvolaly ostrou reakci v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin je označil za „nebezpečnou provokaci“ a varoval, že jakýkoli pokus o získání jaderného arzenálu by se setkal s „odpovídající reakcí“.
Ukrajinský prezident o jaderných zbraních hovořil dokonce i s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to ještě před volbami. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci‘.“
Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu.
Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas vyzval k tomu, aby NATO Ukrajinu co nejdříve pozvalo do aliance. „Pozvánka do NATO je prvním a nezvratným krokem, bodem, ze kterého není návratu,“ řekl Kasčiunas. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčem k odstrašení Ruska od jakýchkoli pokusů ohrozit členy NATO.
Související

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Nová čísla: Rok 2024 se stal pro Rusko nejkrvavějším, přišlo o desetitisíce vojáků
válka na Ukrajině , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
před 57 minutami

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
před 1 hodinou

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
před 2 hodinami

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
před 3 hodinami

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
před 3 hodinami

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii
před 4 hodinami

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
před 5 hodinami

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby
před 5 hodinami

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
před 6 hodinami

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude
před 7 hodinami

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál
před 8 hodinami

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou
před 9 hodinami

Výhled počasí do konce května. Na předčasný start léta to nevypadá
včera

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě
včera

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce
včera

Teplejší počasí si dává delší pauzu. Česko se musí připravit na něco jiného
včera

Fico odráží rok po atentátu spekulace ohledně zdraví. S pomocí fotky
včera

Policie řeší pokus o vraždu v Klatovech. Šlo o osobní spory mezi cizinci
včera

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále
včera
Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace
Dne 5. května 1945 vypuklo na území protektorátu Čechy a Morava květnové povstání českého lidu, známé jako Pražské povstání. Tato ozbrojená vzpoura proti německé okupační moci představovala zlomový bod ve finální fázi druhé světové války ve střední Evropě a zřejmě urychlila postup spojeneckých armád směrem k hlavnímu městu o celý den.
Zdroj: Jakub Jurek