Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval

Během posledních dnů na se veřejným prostorem začaly šířit informace o tom, že by Ukrajina mohla být „měsíce“ od vývoje své vlastní jaderné zbraně. Ukrajinské úřady toto obvinění ale důrazně odmítly.

Podle zprávy vypracované pro ukrajinské ministerstvo obrany by měla být Ukrajina schopna vyvinout základní plutoniovou zbraň, která je podle serveru Times srovnatelná s americkou bombou Fat Man, shozenou v roce 1945 na japonské Nagasaki.

Server Times rovněž uvedl, že Kyjev „nemá čas“ na výstavbu a rozmístění obrovských zařízení na obohacování uranu. Musel by se tak spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z jaderných elektráren v zemi.

Proti těmto tvrzením se ohradil mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychij. „Ukrajina se zavázala dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl podle serveru Independent.

„…nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně. Ukrajina úzce spolupracuje s MAAE a je plně transparentní vůči jejímu monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ napsal Tychij na sociální síti X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsícem popsal, že Ukrajina potřebuje „buď NATO, nebo jaderné zbraně“. „Která z těchto hlavních jaderných mocností utrpěla? Všechny? Ne. Ukrajina,“ prohlásil na říjnovém summitu Evropské rady v Bruselu.

Zelenskyj po zasedání Evropské rady, kde představil ukrajinský plán vítězství, vysvětlil, že Budapešťské memorandum se ukázalo jako neúčinná dohoda, která nedokázala ochránit Ukrajinu poté, co se vzdala svého jaderného arzenálu.

Jeho země se totiž vzdala sovětských jaderných zbraní v důsledku podpisu Budapešťského memoranda v roce 1994. Tyto zbraně vyměnila za bezpečnostní záruky ze strany Ruska, Spojených států a Spojeného království.

Zelenskyj už dříve ubezpečoval, že žádné navrácení ani poskytnutí jaderných zbraní nechce. „Vzdali jsme se jaderných zbraní a nedostali jsme se do NATO. Místo toho jsme se ocitli ve válce a musíme čelit mnoha obětem. Naší jedinou možností je dnes NATO, protože nemáme zbraně, které by mohly zastavit Putina,“ podotkl.

Zelenského dřívější výroky o jaderných zbraních vyvolaly ostrou reakci v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin je označil za „nebezpečnou provokaci“ a varoval, že jakýkoli pokus o získání jaderného arzenálu by se setkal s „odpovídající reakcí“.

Ukrajinský prezident o jaderných zbraních hovořil dokonce i s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to ještě před volbami. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci‘.“

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu.

Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas vyzval k tomu, aby NATO Ukrajinu co nejdříve pozvalo do aliance. „Pozvánka do NATO je prvním a nezvratným krokem, bodem, ze kterého není návratu,“ řekl Kasčiunas. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčem k odstrašení Ruska od jakýchkoli pokusů ohrozit členy NATO. 

Související

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

před 4 hodinami

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

před 8 hodinami

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

před 9 hodinami

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

před 10 hodinami

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

před 13 hodinami

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 14 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 16 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy