Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval

Během posledních dnů na se veřejným prostorem začaly šířit informace o tom, že by Ukrajina mohla být „měsíce“ od vývoje své vlastní jaderné zbraně. Ukrajinské úřady toto obvinění ale důrazně odmítly.

Podle zprávy vypracované pro ukrajinské ministerstvo obrany by měla být Ukrajina schopna vyvinout základní plutoniovou zbraň, která je podle serveru Times srovnatelná s americkou bombou Fat Man, shozenou v roce 1945 na japonské Nagasaki.

Server Times rovněž uvedl, že Kyjev „nemá čas“ na výstavbu a rozmístění obrovských zařízení na obohacování uranu. Musel by se tak spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z jaderných elektráren v zemi.

Proti těmto tvrzením se ohradil mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychij. „Ukrajina se zavázala dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl podle serveru Independent.

„…nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně. Ukrajina úzce spolupracuje s MAAE a je plně transparentní vůči jejímu monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ napsal Tychij na sociální síti X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsícem popsal, že Ukrajina potřebuje „buď NATO, nebo jaderné zbraně“. „Která z těchto hlavních jaderných mocností utrpěla? Všechny? Ne. Ukrajina,“ prohlásil na říjnovém summitu Evropské rady v Bruselu.

Zelenskyj po zasedání Evropské rady, kde představil ukrajinský plán vítězství, vysvětlil, že Budapešťské memorandum se ukázalo jako neúčinná dohoda, která nedokázala ochránit Ukrajinu poté, co se vzdala svého jaderného arzenálu.

Jeho země se totiž vzdala sovětských jaderných zbraní v důsledku podpisu Budapešťského memoranda v roce 1994. Tyto zbraně vyměnila za bezpečnostní záruky ze strany Ruska, Spojených států a Spojeného království.

Zelenskyj už dříve ubezpečoval, že žádné navrácení ani poskytnutí jaderných zbraní nechce. „Vzdali jsme se jaderných zbraní a nedostali jsme se do NATO. Místo toho jsme se ocitli ve válce a musíme čelit mnoha obětem. Naší jedinou možností je dnes NATO, protože nemáme zbraně, které by mohly zastavit Putina,“ podotkl.

Zelenského dřívější výroky o jaderných zbraních vyvolaly ostrou reakci v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin je označil za „nebezpečnou provokaci“ a varoval, že jakýkoli pokus o získání jaderného arzenálu by se setkal s „odpovídající reakcí“.

Ukrajinský prezident o jaderných zbraních hovořil dokonce i s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to ještě před volbami. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci‘.“

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu.

Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas vyzval k tomu, aby NATO Ukrajinu co nejdříve pozvalo do aliance. „Pozvánka do NATO je prvním a nezvratným krokem, bodem, ze kterého není návratu,“ řekl Kasčiunas. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčem k odstrašení Ruska od jakýchkoli pokusů ohrozit členy NATO. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

před 3 hodinami

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

před 3 hodinami

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

před 4 hodinami

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

před 6 hodinami

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

včera

První vyjádření Trumpa od zavedení cel: Budeme silnější než kdy dřív. Musk mu bude coby poradce pomáhat

Den poté, co prezident Donald Trump oznámil rozsáhlá cla a eskaloval svou obchodní válku, prohlásil, že „operace je u konce“ a že americká ekonomika bude po těchto opatřeních silnější než kdy dřív.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy