Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině

Zelenskyj reagoval na své dřívější výroky z bruselského summitu EU, kde uvedl, že "buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, které nás ochrání, nebo musíme mít nějaké spojenectví." Tato slova vzbudila značnou pozornost, zejména v Moskvě.

"Nežádáme, aby nám byly poskytnuty nebo vráceny jaderné zbraně," uvedl Zelenskyj v pondělí večer a připomněl, že Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu vzdala svého jaderného arzenálu výměnou za garance bezpečnosti a respektování územní celistvosti. Tyto záruky Ukrajina obdržela v roce 1994 v rámci budapešťského memoranda od Ruska i Spojených států.

"Vzdali jsme se jaderných zbraní a nedostali jsme se do NATO. Místo toho jsme se ocitli ve válce a musíme čelit mnoha obětem. Naší jedinou možností je dnes NATO, protože nemáme zbraně, které by mohly zastavit Putina," zdůraznil Zelenskyj.

Zelenskyjho dřívější výroky o jaderných zbraních vyvolaly ostrou reakci v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin je označil za "nebezpečnou provokaci" a varoval, že jakýkoli pokus o získání jaderného arzenálu by se setkal s "odpovídající reakcí".
 
Zelenskyj prozradil, že během setkání s kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem diskutoval o potřebě, aby byla Ukrajina přijata do NATO. Zmínil také otázku kyjevského vzdání se jaderných zbraní, informuje Ukrainska Pravda.

Zelenskyj na brífinku v Bruselu po zasedání Evropské rady, kde představil Ukrajinský plán vítězství, vysvětlil, že Budapešťské memorandum se ukázalo jako neúčinná dohoda, která nedokázala ochránit Ukrajinu poté, co se vzdala svého jaderného arzenálu.

Prezident poukázal na neúspěch mezinárodních dohod v ochraně Ukrajiny: „Ze všech těch velkých mocností, všech jaderných států, která z nich utrpěla? Byli to všichni? Ne, pouze Ukrajina. Kdo se vzdal jaderných zbraní? Byli to všichni? Pouze Ukrajina. Kdo je dnes ve válce? Ukrajina.“

V rozhovoru s Donaldem Trumpem Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina stojí před dilematem: „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci‘.“

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu.

Před čtvrtečním zasedáním ministrů obrany Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu vyjádřili Ukrajině silnou podporu ministři Velké Británie, Litvy a Lotyšska. Všichni zdůraznili potřebu zvýšit vojenskou a politickou pomoc, aby Ukrajina mohla získat převahu ve válce proti Rusku.

Britský ministr obrany John Healey zdůraznil, že v následujících měsících je zásadní posílit tlak na Rusko. „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom v nadcházejících týdnech a měsících zvýšili naši podporu pro Ukrajinu, a tak zajistili, aby Ukrajina mohla získat převahu. Obrana Evropy začíná na Ukrajině,“ prohlásil Healey.

Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas vyzval k tomu, aby NATO Ukrajinu co nejdříve pozvalo do aliance. „Pozvánka do NATO je prvním a nezvratným krokem, bodem, ze kterého není návratu,“ řekl Kasčiunas. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčem k odstrašení Ruska od jakýchkoli pokusů ohrozit členy NATO.

Lotyšský ministr obrany Andris Spruds uvedl, že Lotyšsko plně podporuje tzv. vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Sprudse je také důležité transformovat současný vzdušný dohled NATO nad pobaltskými státy na plnohodnotnou obrannou misi, která by posílila regionální bezpečnost.

Ministři obrany NATO se shodli, že podpora Ukrajiny v této kritické fázi konfliktu je nezbytná, aby mohl být dosažen rozhodující průlom a Rusko zatlačeno zpět.

Generální tajemník Mark Rutte také potvrdil, že NATO nadále podporuje Ukrajinu, avšak přiznal, že Aliance nemůže podpořit celý Zelenského plán, zejména co se týká rychlého členství Ukrajiny v NATO. Toto téma vyvolává obavy z možné eskalace konfliktu a rozšíření války na další státy.

Ministr obrany Rustem Umerov během setkání přednesl plány Ukrajiny na obranu během nadcházející zimy, zatímco vrchní velitel NATO Christopher Cavoli představil nové obranné strategie pro 32člennou Alianci. Jednání se také zaměřilo na standardizaci vojenského vybavení a narůstající vliv autoritářských režimů, jako jsou Čína, Rusko, Severní Korea a Írán.

Zvláštností letošního zasedání je účast zástupců z Austrálie, Japonska, Jižní Koreje a Nového Zélandu, kteří se k ministrům obrany NATO připojili poprvé. Tím NATO zdůrazňuje potřebu globální spolupráce tváří v tvář mezinárodním bezpečnostním výzvám.

Generální tajemník Rutte rovněž prohlásil, že Ukrajina musí být schopna jednat s Ruskem z pozice síly a zopakoval dlouhodobou podporu Aliance. „Uděláme vše pro to, aby Vladimir Putin nedostal to, co chce,“ zdůraznil Rutte. Připomněl také, že Bělorusko nadále podporuje ruské válečné úsilí a vyzval Minsk, aby s touto podporou přestal.

NATO je připraveno poskytovat Ukrajině dlouhodobou pomoc, dokud nenastane příhodná chvíle k zahájení vyjednávání s Ruskem, uzavřel Rutte.