Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

V úterý má Evropská komise představit tzv. „cestovní mapu“ k energetickému odloučení od Moskvy, která by firmám umožnila předčasně vypovědět smlouvy s ruskými dodavateli a vyzvala je, aby se zdržely jakýchkoli nových obchodů. Dva evropští diplomaté uvedli, že návrh obsahuje nové právní nástroje pro ukončení kontraktů bez vysokých sankcí.

Pro EU je to poslední pokus, jak postupně ukončit dovoz ruských energií, aniž by narazila na odpor některých členských států, zejména Maďarska. Vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump naznačil možnost zmírnění amerických sankcí vůči Rusku, hledá Brusel nové způsoby, jak dát trhu najevo, že cesta zpět k ruskému plynu není na pořadu dne.

„I když jsme v posledních letech značně snížili závislost na ruských fosilních palivech, v roce 2024 jsme stále dováželi 19 procent ruského plynu,“ připomněl eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen. „To ohrožuje naši energetickou bezpečnost a vystavuje nás ekonomickému vydírání.“

Jenže firmy možná nebudou mít zájem. Nízké ceny ruských energií jsou stále lákavé, a podle expertky na sankce Marie Shaginy se objevují hlasy, že pokud by bylo z právního hlediska možné obnovit dovoz, některé společnosti by se k tomu okamžitě vrátily – zvlášť pokud by došlo k mírové dohodě na Ukrajině.

Původně měl být plán jednou z priorit předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové pro nové funkční období, ale jeho předložení zbrzdil vývoj vztahů s USA. Komise čekala na dohodu s americkou stranou ohledně dodávek plynu jako alternativy k ruským zdrojům – ta však nakonec nevznikla.

Zároveň přetrvává nákup ruského zkapalněného plynu (LNG), jehož objem dokonce v posledních měsících vzrostl, navzdory oficiální snaze EU jej nahradit americkým.

Bývalá eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že hlavním cílem nového plánu je vyslat firmám jasný signál: „V této době není v pořádku nakupovat ruský plyn, když existují jiní dodavatelé.“

Problémem je, že Unie má omezené možnosti, jak nařízení prosadit. Maďarský premiér Viktor Orbán důrazně odmítá nové energetické sankce a dokonce hrozí zablokováním celého sankčního rámce EU, který je nutné každých šest měsíců jednomyslně obnovovat. I maďarský eurokomisař Olivér Várhelyi podal procedurální námitku proti plánu, i když se neočekává, že by dokument zcela zablokovala.

Estonský ministr energetiky Andres Sutt to komentoval jednoznačně: „Sankce na energetický sektor Ruska jsou klíčové pro omezení financování jeho válečné mašinérie. Kdo je proti, je proti míru – proti lepší budoucnosti i pro vlastní ekonomiku.“

Otázkou zůstává, zda firmy vůbec využijí nové právní nástroje. Některé už naznačují, že v případě příznivých podmínek jsou připraveny se k ruským dodávkám vrátit.

Šéf francouzské TotalEnergies Patrick Pouyanné řekl, že by ho nepřekvapilo, kdyby opět začaly proudit dodávky plynovody ze Sibiře. „Evropa by levné ruské energie znovu neodolala,“ dodal.

Cristian Signoretto, ředitel italské Eni a šéf asociace Eurogas, ale varoval, že obnovit vztahy s Ruskem by bylo právně i technicky složité – část infrastruktury je poškozena a firmy už přešly na jiné dodavatele.

„Evropa diverzifikovala, máme nyní mnohem stabilnější a spolehlivější systém,“ uvedl Signoretto a zároveň dodal, že cenové otázky budou nakonec záviset hlavně na nabídce a poptávce.

Ministr Sutt připomněl šok z roku 2022, kdy Rusko po invazi na Ukrajinu dramaticky omezilo dodávky plynu: „Chcete se znovu spoléhat na ruský plyn? Tak se podívejte, co to tehdy způsobilo.“