Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litevská hranice sousedí na jihovýchodě s ruskou exklávou Kaliningradem a na východě a jihu s Běloruskem. Od ruské invaze na Ukrajinu panuje v regionu zvýšené napětí mezi NATO a Moskvou, a právě Litva se nachází v jedné z nejcitlivějších zón celé východní hranice aliance.

Z plánované částky má být až 800 milionů eur určeno na nákup a instalaci protitankových min. Tento krok má posílit odstrašující schopnosti země a připravit obranné linie proti možnému postupu ruských či běloruských jednotek.

Západní zpravodajské služby v posledních měsících varují před možností rozsáhlejšího ozbrojeného konfliktu v Evropě v horizontu příštích pěti let. Upozorňují přitom na čím dál agresivnější rétoriku a kroky Ruska, které posiluje vojenské kapacity podél hranic se státy NATO.

Jednou z klíčových oblastí, na kterou se Litva zaměřuje, je tzv. Suvalský koridor – úzký pás území spojující Litvu s Polskem, který by v případě konfliktu mohl být rozhodujícím bodem pro pohyb jednotek NATO na východní frontě. Ochrana tohoto koridoru je považována za klíčový strategický zájem celé aliance.

V lednu litevská vláda oznámila, že od roku 2026 zvýší výdaje na obranu na 5 až 6 % HDP ročně – jeden z nejvyšších poměrů v rámci NATO. Litva tak reaguje na trvalé zvyšování bezpečnostních rizik v regionu.

V polovině března Litva spolu s Estonskem, Lotyšskem a Polskem informovala o záměru odstoupit od Ottawské úmluvy, která zakazuje použití nášlapných min proti osobám. Tento krok, jenž podtrhuje rostoucí obavy z přímé vojenské hrozby, vyvolal ostrou reakci Moskvy.

Ředitel ruské zahraniční rozvědky SVR Sergej Naryškin 15. dubna varoval, že v případě přímého střetu mezi NATO a Ruskem budou právě Polsko a pobaltské státy „první, kdo utrpí“. 

Litva je navíc první na ráně díky tomu, že byla od konce 18. století součástí Ruského impéria a později, po druhé světové válce, nedobrovolně začleněna do Sovětského svazu. Teprve v roce 1990 se stala prvním státem, který vyhlásil nezávislost na SSSR – o rok dříve, než došlo k formálnímu rozpadu sovětského bloku. Tento historický krok, který tehdy vyvolal tvrdou reakci Moskvy včetně krvavého zásahu sovětských jednotek v lednu 1991, hluboce zakořenil odpor Litvy vůči ruskému imperialismu.

Po osamostatnění Litva intenzivně usilovala o integraci do západních struktur. V roce 2004 vstoupila do NATO i Evropské unie. Rusko tuto orientaci na Západ vždy vnímalo s nelibostí, ale vztahy zůstávaly alespoň formálně diplomatické.

Postupně však přibývaly body sporu – Litva opakovaně kritizovala ruskou energetickou politiku, dezinformační kampaně, porušování lidských práv a militarizaci Kaliningradské oblasti, která se nachází přímo na hranici s Litvou. Vilnius dlouhodobě varoval před ruskou hrozbou, často jako jeden z mála hlasů v Evropě, který bral vážně agresivní ambice Vladimira Putina.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se vztahy mezi Litvou a Ruskem zcela zhroutily. Litva okamžitě zastavila veškerý dovoz ruské ropy, plynu a elektřiny, vyhostila ruské diplomaty a stala se jednou z hlavních zastánkyň tvrdých sankcí proti Moskvě. Vilnius také poskytoval vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině a stal se útočištěm pro ruské disidenty i běloruskou opozici.

Litva navíc jako první stát EU oficiálně uznala Rusko za „stát podporující terorismus“. Moskva na oplátku přistoupila k sérii diplomatických útoků a hrozeb, včetně varování před „vojenskými důsledky“ litevských kroků v oblasti Kaliningradu a Suvalského koridoru.

Ruská strana pobaltské státy – včetně Litvy – pravidelně označuje za „nepřátelské“ a naznačuje, že by se v případě konfliktu mohly stát prvními cíli ruské odvety. To v Litvě vyvolává historicky zakořeněný strach z okupace, ale zároveň posiluje politickou jednotu ve prospěch obrany demokratických hodnot.

Vztah Litvy a Ruska dnes nelze nazvat jinak než krajně napjatý. Dvě země s historickým propojením dnes stojí na opačných stranách geopolitického spektra – Litva jako hlasitý obránce demokracie, Rusko jako autoritářský agresor. Pro Litvu je Rusko nejvážnější hrozbou – nejen vojensky, ale i ideově. A právě tato obava dnes formuje většinu litevské domácí i zahraniční politiky.