Koronavirus ukázal, jakým problémem je obezita. Lékař navrhuje razantní řešení

NÁZOR - Většina lidí již pochopila, že staří lidé jsou mimořádně ohrožení nemocí covid-19, ale studie pacientů z Francie, Itálie, Číny a Spojených států identifikovaly chronické podmínky, které ohrožují také mladší osoby, upozorňuje americký internista Kermit Jones v komentáři pro server Guardian. Dodává, že téměř na vrcholu tohoto seznamu je obezita.

Obezita přerostla ve zdravotní krizi

Při snaze chránit se během současné pandemie a přípravě na další si musí zdravotníci jasně uvědomit spojitosti mezi obezitou a covid-19, nabádá lékař. Deklaruje, že obezita zvyšuje riziko respiračního selhání, ovlivňuje imunitní systém a může vést k chronickým zánětům, které se v případě nákazy novým koronavirem vymknou kontrole.

V souvislosti s koronavirem je nutné pohlížet na obezitu nikoliv jako na pouhou nemoc, ale také jako na zdravotní krizi, konstatuje Jones. Přiznává, že za svou praxi si uvědomil, nakolik je pro některé pacienty těžké přijmou zdravější životní styl, tudíž tato cesta vyžaduje především radikální změnu ve vztahu lékaře s pacientem.

"Pravdou je, že většina mých pacientů ví, co potřebuje, dříve než vkročí do mé ordinace," pokračuje internista. Uvádí, že pacientům bylo již předtím nespočetkrát doporučeno zhubnout, ale nevědí jak a často se tážou, co mají vlastně jíst, jak mají cvičit a zda by měli zkusit podpůrné přípravky.

Jones přiznává, že ve většině případů pacienti opouštějí ordinaci bez odpovědi, protože lékaři zkrátka nemají dost času, aby jim ji poskytli a ani nejlepší lékař na světě nedokáže během dvacetiminutové konzultace, která probíhá jednou, dvakrát do roka, změnit a potenciálně zachránit pacientův život.

Lékaři a pacienti se tak při zvládání chronických nemocí uchylují k zoufalému postupu, poukazuje internista. Vysvětluje, že po letech obecných slov o potřebě změnit životní styl je pacientům diagnostikována chronická choroba a následně probíhá intenzivní snaha zabránit jejím nezvratným důsledkům, ale lékaři i v této fázi často nabízejí jen obecné rady, které již nestačí a nevedou k velkému rozdílu.  

Ve světle spojení mezi obezitou a smrtícími nákazami jako covid-19 je třeba přístup zlepšit, nabádá Jones. Lékaři by podle něj měli mít mnohem více času na pacienty, aby s nimi připravili strategii úpravy životního stylu zahrnující detailní program její realizace.

Návrat k normálu nestačí

"Pokud to zní příliš dobře, aby to byla pravda, podívejme se na současnou strategii (ve vztahu) lékař-pacient u relativně komplexních chronických nemocí jako diabetes druhého typu," pokračuje internista. Poukazuje, že pacienti, jejichž hladina cukru v krvi je výrazně nad limitem, by měli chodit k lékaři každé tři měsíce, ale jelikož jejich problémy bývají komplexní, léčba si žádá vyšší úhrady a delší sezení s lékařem.

U obezity je tak klíčový včasný zásah, protože za předpokladu, že pacient dokáže změnit životní styl předtím, než se projeví dopady chronické choroby, má mnohem větší šanci na delší, zdravější život, bez ohledu na covid-19, zdůrazňuje Jones. Upozorňuje, že taková změna ale vyžaduje intenzivní vztah lékaře s pacientem, který jde dál než k běžným pobídkám k dietě a pohybu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pacienti potřebují personalizované lékařské rady, které odpovídají jejich metabolismu, tělesné stavbě a dalším individuálním faktorům, uvádí lékař. Stejně tak podle něj pacienti potřebují na míru šitý režim pohybu a podpůrné nástroje jako aplikace pro sledování příjmu potravin a jeho optimalizaci.

Pacienti si také zaslouží prostor, aby lékařům poskytli hluboké informace o svém okolí a návycích, na základě čehož se jim může dostat lékařské rady vycházející z potřebného kontextu, konstatuje internista. Dodává, že zajisté nejde o nejvýdělečnější způsob léčby, ale pacienti, kterým hrozí obezita, jej potřebují.

Je také potřeba, aby fungovaly preventivní zdravotní programy, přičemž jednotlivé státy by měly přijít s daňovými pobídkami pro firmy, které umožňují svým zaměstnancům alespoň pět hodin v týdnu cvičit během pracovní doby, míní Jones. Soudí, že vhodné by byly i daňové slevy pro jedince, kteří žijí zdravým životním stylem a udržují se v kondici, přičemž modelem pro takový postup by mohla být existující podpora využívání čisté energie.

"Návrat k normálu nestačí. Jednou z nejlepších věcí, které můžeme udělat v přípravě na další pandemii, je zabránit chronickým nemocem, dříve než propuknout," deklaruje lékař. Konstatuje, že zdravotníci složili přísahu, že budou pomáhat a radit pacientům, a nyní je třeba, aby se epidemie obezity - nejen ve Spojených státech - dostala pod kontrolu.

Související

Více souvisejících

obezita, nadváha, hubnutí Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pentagon zveřejnil první utajované dokumenty o UFO

Historický krok: Pentagon zveřejnil první sérii utajovaných dokumentů o UFO

Pentagon v pátek zveřejnil první soubor dříve utajovaných dokumentů, které mapují hlášení o neidentifikovaných létajících objektech (UFO). Tento krok, na který zastánci transparentnosti čekali celá desetiletí, představuje začátek nové éry v přístupu americké vlády k informacím o nevysvětlených jevech. Dokumenty byly zpřístupněny na nově zřízených webových stránkách ministerstva obrany.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA

Spojené státy americké v současné době napjatě očekávají reakci Teheránu na nejnovější mírový návrh, který má za cíl ukončit probíhající válečný konflikt. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek dopoledne uvedl, že Washington předpokládá obdržení odpovědi ještě během dnešního dne. Rubio zdůraznil, že administrativa doufá v seriózní nabídku ze strany Íránu, která by umožnila posun v diplomatických jednáních.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní

Válka v Íránu sice trvá již více než dva měsíce, ale běžní evropští zákazníci zatím při pohledu na účtenky v supermarketech žádné dramatické změny nepociťují. Velké řetězce jako Carrefour nebo Aldi uvádějí, že ceny základních potravin zůstávají stabilní. Podle odborníků oslovených webem Politico však jde o pověstný klid před bouří, protože potravinový řetězec reaguje na geopolitické otřesy s výrazným zpožděním.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Hantavirus

Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný

Světové zdravotnické úřady jsou v pohotovosti kvůli nečekanému ohnisku hantaviru, které se rozšířilo mezi lidmi spojenými s výletní lodí MV Hondius. Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila pět případů nákazy, přičemž existuje podezření, že se virus mohl šířit přímo mezi lidmi na palubě. Od poloviny dubna již v souvislosti s touto lodí zemřeli tři lidé.

před 8 hodinami

Připomínka konce II. světové války na pražském Vítkově Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací

Páteční dopoledne na pražském Vítkově patřilo vzpomínce na jeden z nejdůležitějších milníků moderních dějin. Armáda České republiky zde uspořádala slavnostní nástup, aby si připomněla 81. výročí konce druhé světové války na evropském kontinentu. Tato tradiční pieta u Národního památníku je každoročně symbolem úcty k těm, kteří položili životy za svobodu a konec nacistické tyranie.

před 9 hodinami

MV Hondius

Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem

Americký lékař Stephen Kornfeld z Oregonu se vydal na palubu lodi MV Hondius v naději, že prožije životní dobrodružství při zkoumání Antarktidy a pozorování velryb. Místo zasloužené dovolené se však nečekaně stal hlavním zdravotníkem plavidla, které zasáhla smrtící nákaza hantaviru. Epidemie, která se na lodi rozšířila, vyřadila z provozu i oficiálního lodního lékaře a vyžádala si již tři oběti.

před 10 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě

Páteční schůzka na Pražském hradě začala pro premiéra Andreje Babiše drobným napomenutím. Předseda vlády totiž na jednání s prezidentem Petrem Pavlem dorazil o patnáct minut později, než bylo domluveno. Prezident na zpoždění upozornil hned při přivítání, na což premiér reagoval pouze stručnou poznámkou, že mu to časově nevyšlo, aniž by se za pozdní příchod omluvil.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří s Íránem nadále trvá, přestože v Hormuzském průlivu došlo ke střetu mezi íránskými silami a americkými torpédoborci. Obě strany se z vyvolání incidentu vzájemně obviňují. Spojené státy označily akci za nevyprovokovaný útok, při kterém Írán použil rakety, drony a malé čluny proti třem americkým plavidlům. Trump v této souvislosti uvedl, že si s nimi Írán zahrává.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy