Evropská unie čelí období nejistoty. Nový americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil zavedením vysokých na evropské výrobky, což by mohlo vážně zasáhnout unijní ekonomiku. Podle odborníka na mezinárodní vztahy Martina Jiruška z brněnské Masarykovy univerzity nemusí být důvod k panice. Podle něj se EU nesmí bát vyjednávat tvrdě, neboť je „bohatým a atraktivním trhem a tuto svoji váhu se musí naučit používat“.
Trumpova administrativa podle Jiruška bude určitě tlačit na to, aby evropští členové NATO zvýšili výdaje na obranu. „Řídicím motivem administrativy je v tomto ohledu menší angažovanost v Evropě a zaměření na jiné oblasti, zejména Čínu. I vzhledem k tomu se nedá hovořit o izolacionismu, ale spíše o omezené angažovanosti,“ vysvětlil.
S tímto tlakem souvisí i celkový přístup Trumpovy administrativy, která je známá svou pragmatičností a transakčním stylem vyjednávání. „Tlak na vyšší obranné výdaje je prakticky jistý. Bylo tomu tak ostatně i během minulé Trumpovy administrativy. Evropa (tedy v tomto ohledu EU) by měla být konstruktivní, ale zároveň se nebát vyjednávat tvrdě,“ upřesnil Jirušek.
Vedle obranných výdajů se však důležitým tématem stávají i širší obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy, které rovněž vyžadují strategický přístup. „Zvyšovat svoji obranyschopnost by ale evropské země rozhodně měly. I bez ohledu na postoj Spojených států je to v dnešním světě, a především s ohledem na ruskou agresi, nezbytnost,“ zdůraznil.
Zároveň by však neměly být opomenuty širší strategické vazby mezi Evropou a Spojenými státy, které jsou základem transatlantické spolupráce. „Je potřeba říci, že transatlantická spolupráce není něco, co by jakákoli administrativa zbořila během jednoho volebního období. Ani jedna strana k tomu nemá důvod a nemá na tom jistě ani zájem. Verbálně konfrontační styl nutně neznamená propad vztahů, byť se ochlazení dá čekat,“ připustil expert.
Jedním z možných třecích bodů této spolupráce by mohla být obchodní politika, kde se Trumpova administrativa může rozhodnout pro uvalení vysokých cel. „I pro USA je ale Evropa důležitý partner a případná cla budou dvousečná. Pokud by například evropské výrobky kvůli clům v USA výrazně zdražily, dopadne to samozřejmě na tamní spotřebitele. I na to se bude muset administrativa při rozhodování ohlížet, zejména při výběru, jaké výrobky clem zatíží,“ podotkl.
I přes možný tlak ze strany USA má Evropská unie vlastní nástroje, jak na takové kroky reagovat. „Naopak i EU může uplatnit řadu tarifních i netarifních bariér pro americké exportéry. Jde o to, aby si Unie uvědomila svoji sílu. Je bohatým a atraktivním trhem a tuto svoji váhu se musí naučit používat,“ upozornil Jirušek.
Kromě obchodních a diplomatických otázek zůstává zásadní i bezpečnostní dimenze, zejména s ohledem na hrozbu ze strany Ruska v případě, že by Washington upustil od role bezpečnostního garanta evropských zemí. „Suma evropských vojenských kapacit je jistě dostatečně odstrašujícím prvkem,“ nastínil expert.
„Tím spíše, když se podíváme, s jakými potížemi se potýká Rusko na Ukrajině, kde to podle původních plánů Kremlu mělo skončit jeho rychlým vítězstvím. Drolení jednoty ale pro Evropu každopádně znamená nebezpečí, zejména pro krajní křídla NATO,“ uzavřel.
Související
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
EU (Evropská unie) , Martin Jirušek
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák