Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Revize těchto pravidel je součástí hospodářské bezpečnostní strategie EU, jedné z klíčových iniciativ předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen z jejího prvního mandátu. Od ledna 2024 Komise navrhovala přísnější rámec pro posuzování investic do strategických sektorů – od čipů a AI přes kvantové technologie až po energetiku, letectví či výrobu léků.

Podle nového návrhu, datovaného 14. dubna, se ale klíčová ustanovení oslabují. Zatímco dokument nově specifikuje oblasti jako „základní komponenty nebo software pro výrobu polovodičů“, litografii, mikroprocesory či paměťové čipy, již nepožaduje, aby členské státy tyto investice povinně kontrolovaly. Místo toho je vyzývá, aby „tyto sektory vzaly v úvahu“ při posuzování bezpečnostních rizik.

Naopak Evropský parlament zaujímá tvrdší postoj. Nejenže podporuje původní návrh Komise, ale chce ještě přidat další sektory k povinnému screeningu, například letectví, železniční dopravu či automobilový průmysl. Očekává se, že právě výběr odvětví, která budou podléhat kontrole, bude nejvíce kontroverzním bodem při vyjednávání mezi institucemi EU.

Diplomaté navíc neočekávají, že by se pozice členských států před finálním schválením výrazně změnila. Diskuse v Bruselu probíhají v době, kdy se EU ocitá v novém geopolitickém kontextu – i kvůli návratu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta.

Ačkoliv původní obavy směřovaly k Číně, aktuálně unie sleduje s rostoucími obavami také americké akvizice evropských firem. Příkladem může být americká společnost CD&R, která nedávno koupila dceřinou společnost francouzského výrobce léků Sanofi, nebo neúspěšný pokus firmy Flowserve o převzetí francouzské jaderné společnosti Segault.

„Nemůžeme si dovolit o tom debatovat měsíce,“ uvedl Damien Levie z Evropské komise, který vede jednotku pro kontrolu FDI. Podle něj už není možné automaticky považovat USA za spolehlivého partnera a je nutné rychlé sjednocení postojů. Věří, že kompromisní návrh připravený během polského předsednictví bude možné v nejbližších týdnech schválit.

Sporným bodem je i tzv. „greenfield“ investování, tedy případy, kdy zahraniční subjekt staví zcela novou provozovnu. Nový návrh připouští, že by takové investice měly spadat do rozsahu nařízení, ale zároveň by nemusely být automaticky podrobeny povinné kontrole. Parlament je v tomto bodě přísnější a požaduje screening i u greenfield investic v citlivých sektorech.

Evropský parlament se rovněž snaží prosadit, aby měla Komise rozhodovací pravomoc v případech sporů mezi členskými státy, což návrh z hlavních měst výslovně odmítá.

Návrh se stále může měnit, než členské státy přijmou finální stanovisko. Vzhledem k rostoucímu napětí ve světovém hospodářství však mnozí varují, že unie si nemůže dovolit přílišné otálení.