Trump přejmenoval Mexický záliv na Americký záliv. Nikoho to ale nemusí zajímat

Trumpovo nařízení ukládá ministerstvu vnitra, aby do 30 dnů změnilo název zálivu v rámci americké databáze geografických názvů (Geographic Names Information System). To znamená, že federální mapy, smlouvy a oficiální dokumenty budou používat nový název "Gulf of America". Tento krok bude mít vliv pouze na dokumenty a komunikaci v rámci Spojených států.

Spojené státy ale nemohou jednostranně přejmenovat geografický objekt, které zasahuje na území jiných států. Mexiko, jehož pobřeží hraničí s Mexickým zálivem, v reakci na Trumpův návrh ironicky navrhlo přejmenovat Severní Ameriku na "Mexickou Ameriku".

Tento spor ukazuje, že mezinárodní názvy podléhají dohodám mezi zúčastněnými státy. Bez souhlasu Mexika a případně dalších zemí nový název nebude uznán mimo USA, píše Forbes.

Historie ukazuje, že názvy zeměpisných objektů jsou často zdrojem sporů. Například řeka, která tvoří hranici mezi USA a Mexikem, je v USA známá jako Rio Grande, zatímco v Mexiku se nazývá Rio Bravo. Východoasijské moře je v Jižní Koreji označováno jako Východní moře, zatímco Japonsko používá název Japonské moře. Jihočínské moře má také různá označení podle zemí regionu, například Východní moře ve Vietnamu nebo Jihomořské moře v Číně.

Mexický záliv byl poprvé označen na mapách španělských průzkumníků v 16. století, dlouho před vznikem Spojených států. Název odkazuje na geografickou polohu zálivu, jehož břehy se nacházejí na území Mexika, Spojených států a Kuby.

John Nyberg, ředitel Mezinárodní hydrografické organizace, pro New York Times uvedl, že neexistuje žádný formální protokol nebo dohoda o názvech námořních oblastí. Bez širšího konsenzu bude nový název Spojených států uznáván pouze v rámci amerických institucí.

Platformy jako Google Earth používají názvy v závislosti na mezinárodní dohodě. Pokud se státy neshodnou, zobrazují více názvů podle geografické polohy. V tomto případě je nepravděpodobné, že by "Gulf of America" byl uveden jako jediné označení.

Ačkoli Trump tvrdí, že "záliv patří nám", skutečnost je jiná. Mezinárodní vody nepatří žádné zemi. USA mají pouze jurisdikci nad částí zálivu sahající 12 námořních mil od jejich pobřeží.

Trumpův krok je vnímán spíše jako symbolický akt posilující americkou identitu a ekonomickou důležitost této oblasti. Ovšem neuznání tohoto kroku ze strany Mexika a dalších států podtrhuje omezené možnosti USA měnit mezinárodní názvy jednostranně.