Návrat dětí do škol? Američtí akademici naznačili, kde leží bezpečná hranice

NÁZOR - Zjistili jsme, že školy mohou otevřít pro prezenční výuku, aniž by v lokalitě zesílilo šíření nemoci covid-19, pokud jsou počty nakažených relativně nízké. V komentáři pro server The Conversation to tvrdí profesor ekonomie Scott Iberman a profesorka ekonomie Katharine Strunková z Michiganské státní univerzity a datový analytik Dan Goldhaber z Washingtonské univerzity. Deklarují, že nákaza se naopak rozšíří, je-li v oblasti více než 21 případů na 100 tisíc obyvatel.

Velká myšlenka

Autoři komentáře staví svůj závěr na datech z amerických států Michigan a Washington z rozmezí září až prosince 2020, které umožnily jednotlivým okresům rozhodnout, zda povolí prezenční výuku, díky čemž lze pozorovat, jak jednotlivá rozhodnutí ovlivnila počet případů nákazy koronavirem v oblasti.

"Je to těžké určit, protože na vině mohou být další faktory, například omezování kontaktů a nošení roušek," přiznávají ekonomové a datový analytik. Poukazují, že se může zdát, že prezenční výuka vede k šíření covidu-19, ale ve skutečnosti se tak děje díky dodržování, resp. absenci bezpečnostních opatření, především v případě, že konkrétní oblast je ochotnější poslat žáky zpět do škol.

S tímto se Iberman, Strunková a Goldhaber pokusili vypořádat tím, že do statistické analýzy zahrnuli informace, jako je míra nošení roušek v oblasti a politická orientace okresu ve volbách v roce 2016, která je důležitým faktorem, protože republikáni zjevně dodržují protiepidemiologická opatření méně než demokraté, a stejně tak více podporují prezenční výuku navzdory pandemii.

Akademici zjistili, že koronavirus se pravděpodobně ve školách do jisté míry šíří, ale jeho šíření může zkrátka kopírovat to, co probíhá v dané lokalitě, a děti i učitelé se zřejmě nenakazí ve školní budově pravděpodobněji než jinde, spíše naopak.

Proč je to důležité?

"Většina (zkoumaných) okresů uzavřela brány tamních škol v březnu a neotevřela je po zbytek školního roku, místo toho nabídla žákům distanční výuku," pokračují autoři komentáře. Zdůrazňují, že zároveň rostou důkazy o tom, že distanční výuka příliš nefunguje, především v případě žáků z nízkopříjmových rodin a rodin etnických menšin.

S ohledem na tyto výzvy se mnoho michiganských a washingtonských okresů rozhodlo na podzim nabídnout hybridní výuku, ale jak začal počet případů covidu-19 růst, některé - například v okolí Chicaga - čelí obtížné volbě, zda školy skutečně otevřít, případně nechat otevřené, konstatují Iberman, Strunková a Goldhaber. Dodávají, že doteď neměly úřady data, z nichž by mohly vycházet, a tak je jejich studie prvním vědeckým podkladem, se kterým můžou američtí politici operovat při svém těžkém rozhodování.

Co stále nevíme?

Trojice expertů poskytuje konkrétní odhady, kdy je počet případů covidu-19 natolik vysoký, že otevření škol přispěje k dalšímu šíření viru, ale varuje, že by k takovému kroku mělo přistupovat opatrně, jelikož statistické odhady mohou vykazovat chyby.

Důležité tak není soustředit se na konkrétní číslo, ale pochopit, že existuje hranice, kdy prezenční výuka začne přispívat ke komunitnímu šíření koronaviru, deklarují autoři komentáře. Dodávají, že roli navíc hraje zřejmě i způsob, jakým školy fungují a jaká bezpečnostní opatření přijmout.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Školy mohou například vrátit (do lavic) pouze část studentů, vyžadovat nošení roušek a udržovat několikametrový rozestup mezi lavicemi," píšou odborníci. Věří, že taková opatření zřejmě snižují přenos viru, avšak nelze posoudit, nakolik pomáhají ve skutečnosti, jelikož nejsou dostupné informace o předpisech jednotlivých škol a jejich případném dodržování.

Jaké další výzkumy probíhají?

Již vzniklo několik studií o tom, jak covid-19 ovlivňuje učení, připomínají Iberman, Strunková a Goldhaber. Podotýkají, že ze závěrů vyplývá, že pandemie poškozuje mnohem více vzdělání žáků z řad nízkopřijmových rodin a etnických menšin.

Neproběhl ale výraznější výzkum toho, jak se covid-19 ve školách šíří, upozorňují autoři komentáře. Poukazují, že podle jedné studie existuje spojitost mezi uzavřením škol na jaře loňského roku a poklesem počtu koronavirových úmrtí, avšak v té době došlo také k přijetí dalších opatření k omezení mezilidských kontaktů, tudíž role uzavření škol není zcela jasná.

Nová studie vývoje hospitalizací dospěla k podobným závěrům, jaké přinesli Iberman, Strunková a Goldhaber. Ty znějí, že prezenční výuka vede k většímu počtu hospitalizovaných, pokud je v lokalitě obecně velký počet nákaz, ale nelze najít žádnou korelaci mezi prezenční výukou a počtem pacientů v nemocnicích, je-li počet nákaz v oblasti celkově nízký.  

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy