NÁZOR - Zjistili jsme, že školy mohou otevřít pro prezenční výuku, aniž by v lokalitě zesílilo šíření nemoci covid-19, pokud jsou počty nakažených relativně nízké. V komentáři pro server The Conversation to tvrdí profesor ekonomie Scott Iberman a profesorka ekonomie Katharine Strunková z Michiganské státní univerzity a datový analytik Dan Goldhaber z Washingtonské univerzity. Deklarují, že nákaza se naopak rozšíří, je-li v oblasti více než 21 případů na 100 tisíc obyvatel.
Velká myšlenka
Autoři komentáře staví svůj závěr na datech z amerických států Michigan a Washington z rozmezí září až prosince 2020, které umožnily jednotlivým okresům rozhodnout, zda povolí prezenční výuku, díky čemž lze pozorovat, jak jednotlivá rozhodnutí ovlivnila počet případů nákazy koronavirem v oblasti.
"Je to těžké určit, protože na vině mohou být další faktory, například omezování kontaktů a nošení roušek," přiznávají ekonomové a datový analytik. Poukazují, že se může zdát, že prezenční výuka vede k šíření covidu-19, ale ve skutečnosti se tak děje díky dodržování, resp. absenci bezpečnostních opatření, především v případě, že konkrétní oblast je ochotnější poslat žáky zpět do škol.
S tímto se Iberman, Strunková a Goldhaber pokusili vypořádat tím, že do statistické analýzy zahrnuli informace, jako je míra nošení roušek v oblasti a politická orientace okresu ve volbách v roce 2016, která je důležitým faktorem, protože republikáni zjevně dodržují protiepidemiologická opatření méně než demokraté, a stejně tak více podporují prezenční výuku navzdory pandemii.
Akademici zjistili, že koronavirus se pravděpodobně ve školách do jisté míry šíří, ale jeho šíření může zkrátka kopírovat to, co probíhá v dané lokalitě, a děti i učitelé se zřejmě nenakazí ve školní budově pravděpodobněji než jinde, spíše naopak.
Proč je to důležité?
"Většina (zkoumaných) okresů uzavřela brány tamních škol v březnu a neotevřela je po zbytek školního roku, místo toho nabídla žákům distanční výuku," pokračují autoři komentáře. Zdůrazňují, že zároveň rostou důkazy o tom, že distanční výuka příliš nefunguje, především v případě žáků z nízkopříjmových rodin a rodin etnických menšin.
S ohledem na tyto výzvy se mnoho michiganských a washingtonských okresů rozhodlo na podzim nabídnout hybridní výuku, ale jak začal počet případů covidu-19 růst, některé - například v okolí Chicaga - čelí obtížné volbě, zda školy skutečně otevřít, případně nechat otevřené, konstatují Iberman, Strunková a Goldhaber. Dodávají, že doteď neměly úřady data, z nichž by mohly vycházet, a tak je jejich studie prvním vědeckým podkladem, se kterým můžou američtí politici operovat při svém těžkém rozhodování.
Co stále nevíme?
Trojice expertů poskytuje konkrétní odhady, kdy je počet případů covidu-19 natolik vysoký, že otevření škol přispěje k dalšímu šíření viru, ale varuje, že by k takovému kroku mělo přistupovat opatrně, jelikož statistické odhady mohou vykazovat chyby.
Důležité tak není soustředit se na konkrétní číslo, ale pochopit, že existuje hranice, kdy prezenční výuka začne přispívat ke komunitnímu šíření koronaviru, deklarují autoři komentáře. Dodávají, že roli navíc hraje zřejmě i způsob, jakým školy fungují a jaká bezpečnostní opatření přijmout.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Školy mohou například vrátit (do lavic) pouze část studentů, vyžadovat nošení roušek a udržovat několikametrový rozestup mezi lavicemi," píšou odborníci. Věří, že taková opatření zřejmě snižují přenos viru, avšak nelze posoudit, nakolik pomáhají ve skutečnosti, jelikož nejsou dostupné informace o předpisech jednotlivých škol a jejich případném dodržování.
Jaké další výzkumy probíhají?
Již vzniklo několik studií o tom, jak covid-19 ovlivňuje učení, připomínají Iberman, Strunková a Goldhaber. Podotýkají, že ze závěrů vyplývá, že pandemie poškozuje mnohem více vzdělání žáků z řad nízkopřijmových rodin a etnických menšin.
Neproběhl ale výraznější výzkum toho, jak se covid-19 ve školách šíří, upozorňují autoři komentáře. Poukazují, že podle jedné studie existuje spojitost mezi uzavřením škol na jaře loňského roku a poklesem počtu koronavirových úmrtí, avšak v té době došlo také k přijetí dalších opatření k omezení mezilidských kontaktů, tudíž role uzavření škol není zcela jasná.
Nová studie vývoje hospitalizací dospěla k podobným závěrům, jaké přinesli Iberman, Strunková a Goldhaber. Ty znějí, že prezenční výuka vede k většímu počtu hospitalizovaných, pokud je v lokalitě obecně velký počet nákaz, ale nelze najít žádnou korelaci mezi prezenční výukou a počtem pacientů v nemocnicích, je-li počet nákaz v oblasti celkově nízký.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Školství , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák