Očkování musíme zásadně urychlit, nabádá lékařka na základě zkušeností z USA

NÁZOR - Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v pondělí ohlásilo, že za dva týdny bylo ve Spojených státech aplikováno 2,1 milionu dávek vakcín proti nemoci covid-19, konstatuje lékařka Leana Wenová. V komentáři pro server Washington Post upozorňuje, že to sice může znít jako úctyhodný počet, ve skutečnosti je ale alarmující.

Kolektivní imunita v řádu let

"Začněme s počty," píše autorka komentáře. Odkazuje na prohlášení Anthony Fauciho, předního amerického vládního experta na infekční nemoci, který očekává, že k dosažení kolektivní imunity bude nutno naočkovat 80-85 % populace. Vakcíny od společností Pfizer a Moderna musí být aplikovány dvakrát a 80 % americké populace představuje zhruba 264 milionů lidí, poukazuje lékařka. Dodává, že k dosažení kolektivní imunity bude tedy potřeba 528 milionů dávek.

Stávajícím tempem by tak jen Spojeným státům trvalo dosažení takové míry proočkovanosti přibližně 10 let, varuje Wenová. Tento fakt staví do kontrastu s optimistickými projekcemi dosluhující Trumpovy administrativy - americký ministr zdravotnictví Alex Azar tento měsíc předvídal, že každý Američan bude očkován do konce druhého čtvrtletí nadcházejícího roku.

To by ale znamenalo očkovat rychlostí 3,5 dávek denně, vyčísluje lékařka. Domnívá se, že existuje mnoho důvodů věřit, že dosluhující americká administrativa se nebude schopná těmto počtům ani zdaleka přiblížit.

Spolu s nárůstem výrobních kapacit budou mít jednotlivé americké státy více vakcín a Azarův námětek Brett Giroir minulou neděli prohlásil, že 2,1 milionu aplikovaných vakcín je podhodnocený odhad v důsledku opožděného hlášení, připouští Wenová. Nastiňuje však, že i kdyby se ve Spojených státech podařilo během prvních dvou týdnů očkování aplikovat 4 miliony dávek, stále budeme výrazně zaostávat za 3,5 miliony dávek, které je nutné podat denně.  

"Ve skutečnosti to není ani zdaleka tolik, kolik (Trumpova) administrativa slíbila zvládnout do konce roku 2020 - dostatek dávek pro 20 milionů lidí," pokračuje lékařka. Připomíná, že naočkování první skupiny mělo být navíc nejsnazší - tvoří ji pracovníci a obyvatelé nemocnic a pečovatelských domů -, tudíž průtahy v realizaci nevěstí nic dobrého pro zbytek Spojených států.  

Wenovou nejvíce znepokojuje, že namísto identifikace překážek bránících naplnění cílů vládní činitelé revidují své sliby. Když jednotlivé státy zjistily, že dostanou méně vakcín, než jim bylo řečeno, představitelé Trumpovy administrativy začali tvrdit, že čísla stanovena pro konec roku 2020 se netýkala počtu aplikovaných, ale pouze distribuovaných dávek, upozorňuje autorka komentáře. Dodává, že dosluhující administrativa také o polovinu snížila odhad počtu dávek, které budou Američanům k dispozici, ze 40 na 20 milionů.

Za ještě elegantnější hru se slovy, která budí znepokojení, považuje lékařka tvrzení, že Trumpova administrativa přestala mluvit o distribuci vakcíny v prosinci a místo toho slibuje pouze její "přidělení", tudíž miliony dávek se k obyvatelům nedostanou dříve než v lednu, pomineme-li logistiku jejich aplikace.

Výmluvy jsou snazší než tvrdá práce

Zahájení očkování tak Wenové připomíná debakl, který Trumpova administrativa zaznamenala při zahájení testování na koronavirus. Dosluhující prezident tehdy sliboval, že test bude proveden každému Američanovi, který o něj stojí, ale jeho slova naprosto nesedí při konfrontaci s fakty, poukazuje lékařka. Doplňuje, že namísto přiznání, že testů se neprovádí dostatek, se představitelé Trumpovy administrativy uchylovali k matení a mlžení, když nejprve uměle navyšovali počty provedených testů - milion testů za den vypadal na papíře stejně dobře jako 2 miliony vakcín za dva týdny -, navíc za situace, kdy experti mluvily o potřebě otestovat za den 30 milionů lidí.

Trumpova administrativa se následně pokoušela tvrdit, že vysoký počet testů není třeba a šéf Bílého domu osobně prohlašoval, že testování pouze zvyšuje statistiku nakažených a směrnice Centra pro kontrolu a prevenci nemocí pro testování označoval za nesmyslné, připomíná lékařka. Dodává, že taktika nezafungovala, a tak vládní představitelé svalili vinu na jednotlivé americké státy, bez ohledu na to, že sami měli přijít s celonárodní strategií, jelikož státy neměly prostředky, aby samy o sobě navýšily testovací kapacity.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Bylo snazší hledat výmluvy než přiznat, že (úřady) selhávají, a tvrdě pracovat na nápravě," píše lékařka. Americkou administrativu nabádá, aby namísto "kalení vody" podnikla tři urychlené kroky.

Zaprvé by úřady měly přijít s veřejně dostupným, v reálném čase zobrazovaným rozvrhem distribuce vakcín, jelikož veřejnost musí vědět, kolik dávek bylo dodáno, rozděleno a aplikováno, deklaruje Wenová. Soudí, že transparentnost pomůže hnát k zodpovědnosti konkrétní činitele a zároveň cíleně alokovat zdroje tam, kde jsou nejvíce třeba.

Zadruhé by měl být zveřejněn plán, jak dojde k dramatickému rozšíření očkování, míní autorka komentáře. Poukazuje, že jednotlivé státy sice předložily vlastní plány Centru pro kontrolu a prevenci nemocí, ale zároveň je nutná celonárodní strategie, která nastaví ambiciózní a zároveň realistické cíle.

Zatřetí je nutné přiznat problémy a ukončit defenzivní přístup, apeluje lékařka. Věří, že americká veřejnost pochopí, bude-li třeba revidovat původní cíle, ale zároveň je nutné učit se z chyb a rychle sjednávat nápravu.

"Zůstávám optimistická, že vakcíny jednoho dne ukončí tuto hrozivou pandemii, která si vzala příliš mnoho životů," píše Wenová. Domnívá se, že k nadcházejícím měsícům je třeba přistoupit s naléhavostí, transparentností a pokorou, aby se tak skutečně stalo.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

před 3 hodinami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 4 hodinami

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 6 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 10 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 11 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 12 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 13 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda

Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy