KOMENTÁŘ | Co přijde v letošním roce? Česko bude v centru dění a nikdo nezná Trumpovy plány

S každou změnou letopočtu se snažíme bilancovat rok uplynulý a odhadovat, co nás čeká v tom dalším. Nejinak je tomu i v roce 2025, z něhož zub času ukousl teprve pár dnů. Každého v osobní rovině čeká něco jiného, existují ale věci, které mění všechny životy podobným způsobem.

Rok 2024 přinesl celou řadu šoků, změn a nejistot. EuroZprávy.cz už psaly o tom, že šlo o jeden z geopoliticky nejvíce turbulentních roků. Mohli jsme pozorovat prezidentské volby v Rusku, které potvrdily neupadající moc Vladimira Putina. Tytéž volby ve Spojených státech pak určily jako vítěze bývalého republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

Na evropském kontinentu si vybírali parlament nejen Francouzi a Britové, ale také všichni občané Evropské unie ve volbách do Evropského parlamentu. To znamenalo změnu složení Evropské komise a střídání ve vedení Rady EU a Evropské rady. Pozice šéfky unijní diplomacie se ujala bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.

Bezpečnostní krize

Tyto změny předznamenávají, že se letos vyplatí bedlivě sledovat dění na diplomatickém poli. Letošní rok může přinést konec plnohodnotné války na Ukrajině, pokud se Trumpovi podaří dodržet to, co slíbil. Zároveň ji však může prohloubit, neboť není jisté, zda Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přistoupí na iniciativy budoucího prezidenta USA.

Konflikt na Ukrajině zdaleka není tím jediným, který světové vůdce trápí. Války aktuálně probíhají na téměř každém kontinentu a hrozí vypuknutí zaměstnává. Experti a politici naznačují, že jsme uprostřed třetí světové války, která vypadá úplně jinak než předchozí dvě. Pokud jim dáme za pravdu, pozorujeme globální konflikt v asymetrickém měřítku, kdy proti sobě jen výjimečně bojují státy jako celek.

Transatlantická nejistota

Do vedení Bílého domu brzy nastoupí Trump, který se nechal slyšet, že by rád zabral Grónsko, Kanadu a Panamský průplav. Jeho velmi nadsazená tvrzení obvykle znamenají, že se k něčemu chystá, nicméně ne k něčemu tak rozsáhlému jako je válka se dvěma státy Severoatlantické aliance.

I pro nejlepší analytiky je velkou záhadou, které Trumpovy výroky brát vážně. Je však téměř jisté, že budoucí americký prezident nastaví vysoká cla v rámci severoamerické organizace volného obchodu USMCA, zintenzivní ochranná opatření vůči Číně a zavede další obchodní opatření proti Evropské unii.

Spojené státy v bodu varu

Celospolečenské napětí ve Spojených státech kulminovalo již tradičně během listopadových prezidentských voleb, při nichž oba kandidát, Donald Trump a Kamala Harrisová, neváhali rozdmýchávat nenávist vůči tomu druhému. Velice intenzivní předvolební kampaně sice jsou jakousi značkou voleb amerického lídra, nicméně od roku 2016 jsou tyto bojůvky čím dál intenzivnější.

Nyní je v USA mnoho témat, v nichž se velké části společnosti neshodnou a jakékoli Trumpovo rozhodnutí bude pro Američany jen další provokací – bez ohledu na jeho kontroverzi.

Volby v EU

Němci si v únoru vyberou nové složení Bundestagu, což může znamenat konec dosavadního kancléře Olafa Scholze. Politická krize patrně čeká Francii. Evropská unie se bude muset mít na velkém pozoru, neboť změny v těchto dvou zemích mají potenciál ovlivnit směřování celého bloku.

Pro letošek budou mimořádně (a bez nadsázky) důležité volby v České republice. Pokud se do nové vlády dostanou krajně pravicové strany nebo komunisté, můžeme očekávat změnu celkového směřování Česka na východ, což bude těžká rána pro východní křídlo NATO i západní snahu o podporu Ukrajiny – a velmi příznivá zpráva pro Moskvu.

Rostoucí Asie

Zmínili jsme, že Trump zřejmě zintenzivní obchodní opatření proti Číně. Přesto budeme sledovat růst některých asijských zemí v čele právě s Čínou a Indií. Dvě nejobydlenější země světa postupně míří k vrcholu a na poli vlivu v regionu zdárně konkurují Washingtonu.

Teď bude zcela klíčové sledovat, s jakými rozhodnutími Trump přijde, neboť každé jedno z nich může buď značně omezit vliv USA v populačně nejbohatším regionu nebo ho naopak posílit. Pokud tento vliv chce budoucí prezident udržet, potřebuje se zaměřit na těsné spojenecké závazky s Tchaj-wanem, Jižní Koreou a Japonskem – a vyhnout se „románku“ se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Snaha o záchranu lidských práv

Oblastí, která za posledních několik let utrpěla zdaleka nejvíce, jsou lidská práva. Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu rozjel hned několik trestních stíhání, a ještě ho zřejmě pár takových čeká. Jejich terčem jsou především ruští a izraelští představitelé, je ale možné čekat řízení proti jedincům z Myanmaru nebo některých arabských zemí.

Každé rozhodnutí Izraele a jeho nepřátel z Hamásu, Hizballáhu nebo Jemenu může vést k dalšímu narušení lidských práv. Totéž platí pro aktuálně budovanou syrskou vládu poté, co padl režim tamního diktátora Bašára Asada.

Vrací se Islámský stát?

Za poslední týdny svět zasáhly zprávy o teroristických útocích mimo jiné z německého Magdeburgu nebo amerických měst New Orleans a Las Vegas. Existují přitom reálná podezření, že se na některých z nich podílela teroristická organizace Islámský stát. Válka s ním ještě zdaleka neskončila, a nejen západní spojenci stále bombardují jeho pozice v mnoha oblastech Blízkého východu. Velmi aktivní je rovněž ve středoafrickém Sahelu, kde působí utrpení například v Nigérii, Burkině Faso nebo Mali.

Související

Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

komentář USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kim Čong-un

Aktuálně se děje

před 46 minutami

včera

včera

FK Dukla Praha

Do ligy se vrací Martin Hašek s Pavlem Hoftychem. Budou sportovními řediteli

S novým ročníkem fotbalové Chance ligy 2025/26 se vrátí zajímavá jména i v manažerských pozicích. Například v pražské Dukle bylo už předem jasné, že se s příchodem nové vlastnické struktury stane tamním sportovním manažerem bývalý trenér Sparty, Pardubic či Bohemians 1905 Martin Hašek. Stejnou manažerskou pozici bude v lize od nového ročníku zastávat i Pavel Hoftych a to pro změnu ve Zlíně, kterému se podařilo po roce mezi elitu vrátit.

včera

včera

včera

Charles Dickens

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály

Kdo by neznal knihy jako je Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu nebo Vánoční koleda. Devátého červnového dne roku 1870, tedy před 155 lety, zemřel jejich autor a jeden z nejvýznamnějších spisovatelů viktoriánské éry – Charles Dickens. Jeho díla sklízela úspěch, protože do nich vložil své smutné zkušenosti z dětství, které byly mnohým čtenářům vlastní. Traumata z útlého věku však slavnému romanopisci způsobila i velké problémy a skandály. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Češi budou proti Chorvatsku oslabeni. Ivan Hašek nemůže počítat s Hložkem

Páteční kvalifikační zápas přinesl sice k radosti českých fotbalových fanoušků třetí výhru v řadě v bojích o účast na mistrovství světa, když si Češi poradili s Černou Horou 2:0, zároveň ale tento zápas přinesl i jednu nepříjemnou bolístku. Krátce poté, co ve 23. minutě otevřel skóre duelu svou střelou zpoza vápna, musel Adam Hložek předčasně odejít z hrací plochy kvůli blíže nespecifikovanému zranění. Po zápase se pak podrobil vyšetření, z něhož vyplynulo, že kouč Ivan Hašek s ním v pondělí proti Chorvatsku nemůže počítat.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz

Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.

včera

Lidice, pietní místo (10. 6. 2017)

Nacisté před 83 lety vyvraždili Lidice. Na naše kruté dědictví ale zapomínáme

Před 83 lety se odehrála tragédie, která se navždy nesmazatelně zapsala do českých dějin. Došlo k vyhlazení obce Lidice nacistickými okupačními jednotkami. V reakci na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byly Lidice doslova srovnány se zemí, jejich obyvatelé byli nemilosrdně zavražděni nebo násilně odvlečeni do koncentračních táborů.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU

Írán oznámil, že brzy zveřejní citlivé informace o izraelském jaderném programu, které údajně získala jeho rozvědka. Výhrůžka přichází ve chvíli, kdy evropské mocnosti stupňují tlak na přijetí rezoluce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která by mohla vést k opětovnému uvalení sankcí OSN proti Teheránu.

včera

včera

Los Angeles

Los Angeles se bouří. Trumpovu Národní gardu v ulicích nechce

Los Angeles zažívá další vlnu napětí poté, co během víkendu propukly rozsáhlé protesty proti činnosti imigrační služby ICE. Demonstrace, které se soustředily především v centru města, přerostly v několika případech v potyčky s policií. Bílý dům v reakci na situaci přijal mimořádné opatření: prezident Donald Trump nařídil nasazení 2 000 vojáků Národní gardy, čímž vyvolal ostrou reakci ze strany místních úřadů.

včera

včera

Summit G7 v Německu, Barack Obama

Kam se poděl Obama? USA přenechal Trumpovi, odvahu proměnil v apatii

Zatímco Donald Trump během květnové návštěvy Blízkého východu přijímal luxusní letoun v hodnotě 400 milionů dolarů od Kataru, Barack Obama si užíval klidnější zahraniční cestu — do Norska. V doprovodu svého dlouholetého přítele krále Haralda V. se usadil na jeho letním sídle na poloostrově Bygdøy, kde společně rozjímali nad světovým děním a pochutnávali si na čerstvém lososu ochuceném bylinkami z královské zahrady.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Putin schválil změnu strategie: Chce přeměnit Rusko v námořní velmoc

Ruský prezident Vladimir Putin odsouhlasil novou námořní strategii, jejímž cílem je do poloviny století plně obnovit ruský vliv jako jedné z předních světových námořních mocností. O schválení dokumentu s názvem Strategie rozvoje ruského námořnictva do roku 2050 informoval prezidentský poradce a někdejší šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v rozhovoru pro vládní list Argumenty i fakty.

včera

Donald Trump

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.

včera

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu

Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy