KOMENTÁŘ | Co přijde v letošním roce? Česko bude v centru dění a nikdo nezná Trumpovy plány

S každou změnou letopočtu se snažíme bilancovat rok uplynulý a odhadovat, co nás čeká v tom dalším. Nejinak je tomu i v roce 2025, z něhož zub času ukousl teprve pár dnů. Každého v osobní rovině čeká něco jiného, existují ale věci, které mění všechny životy podobným způsobem.

Rok 2024 přinesl celou řadu šoků, změn a nejistot. EuroZprávy.cz už psaly o tom, že šlo o jeden z geopoliticky nejvíce turbulentních roků. Mohli jsme pozorovat prezidentské volby v Rusku, které potvrdily neupadající moc Vladimira Putina. Tytéž volby ve Spojených státech pak určily jako vítěze bývalého republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

Na evropském kontinentu si vybírali parlament nejen Francouzi a Britové, ale také všichni občané Evropské unie ve volbách do Evropského parlamentu. To znamenalo změnu složení Evropské komise a střídání ve vedení Rady EU a Evropské rady. Pozice šéfky unijní diplomacie se ujala bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.

Bezpečnostní krize

Tyto změny předznamenávají, že se letos vyplatí bedlivě sledovat dění na diplomatickém poli. Letošní rok může přinést konec plnohodnotné války na Ukrajině, pokud se Trumpovi podaří dodržet to, co slíbil. Zároveň ji však může prohloubit, neboť není jisté, zda Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přistoupí na iniciativy budoucího prezidenta USA.

Konflikt na Ukrajině zdaleka není tím jediným, který světové vůdce trápí. Války aktuálně probíhají na téměř každém kontinentu a hrozí vypuknutí zaměstnává. Experti a politici naznačují, že jsme uprostřed třetí světové války, která vypadá úplně jinak než předchozí dvě. Pokud jim dáme za pravdu, pozorujeme globální konflikt v asymetrickém měřítku, kdy proti sobě jen výjimečně bojují státy jako celek.

Transatlantická nejistota

Do vedení Bílého domu brzy nastoupí Trump, který se nechal slyšet, že by rád zabral Grónsko, Kanadu a Panamský průplav. Jeho velmi nadsazená tvrzení obvykle znamenají, že se k něčemu chystá, nicméně ne k něčemu tak rozsáhlému jako je válka se dvěma státy Severoatlantické aliance.

I pro nejlepší analytiky je velkou záhadou, které Trumpovy výroky brát vážně. Je však téměř jisté, že budoucí americký prezident nastaví vysoká cla v rámci severoamerické organizace volného obchodu USMCA, zintenzivní ochranná opatření vůči Číně a zavede další obchodní opatření proti Evropské unii.

Spojené státy v bodu varu

Celospolečenské napětí ve Spojených státech kulminovalo již tradičně během listopadových prezidentských voleb, při nichž oba kandidát, Donald Trump a Kamala Harrisová, neváhali rozdmýchávat nenávist vůči tomu druhému. Velice intenzivní předvolební kampaně sice jsou jakousi značkou voleb amerického lídra, nicméně od roku 2016 jsou tyto bojůvky čím dál intenzivnější.

Nyní je v USA mnoho témat, v nichž se velké části společnosti neshodnou a jakékoli Trumpovo rozhodnutí bude pro Američany jen další provokací – bez ohledu na jeho kontroverzi.

Volby v EU

Němci si v únoru vyberou nové složení Bundestagu, což může znamenat konec dosavadního kancléře Olafa Scholze. Politická krize patrně čeká Francii. Evropská unie se bude muset mít na velkém pozoru, neboť změny v těchto dvou zemích mají potenciál ovlivnit směřování celého bloku.

Pro letošek budou mimořádně (a bez nadsázky) důležité volby v České republice. Pokud se do nové vlády dostanou krajně pravicové strany nebo komunisté, můžeme očekávat změnu celkového směřování Česka na východ, což bude těžká rána pro východní křídlo NATO i západní snahu o podporu Ukrajiny – a velmi příznivá zpráva pro Moskvu.

Rostoucí Asie

Zmínili jsme, že Trump zřejmě zintenzivní obchodní opatření proti Číně. Přesto budeme sledovat růst některých asijských zemí v čele právě s Čínou a Indií. Dvě nejobydlenější země světa postupně míří k vrcholu a na poli vlivu v regionu zdárně konkurují Washingtonu.

Teď bude zcela klíčové sledovat, s jakými rozhodnutími Trump přijde, neboť každé jedno z nich může buď značně omezit vliv USA v populačně nejbohatším regionu nebo ho naopak posílit. Pokud tento vliv chce budoucí prezident udržet, potřebuje se zaměřit na těsné spojenecké závazky s Tchaj-wanem, Jižní Koreou a Japonskem – a vyhnout se „románku“ se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Snaha o záchranu lidských práv

Oblastí, která za posledních několik let utrpěla zdaleka nejvíce, jsou lidská práva. Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu rozjel hned několik trestních stíhání, a ještě ho zřejmě pár takových čeká. Jejich terčem jsou především ruští a izraelští představitelé, je ale možné čekat řízení proti jedincům z Myanmaru nebo některých arabských zemí.

Každé rozhodnutí Izraele a jeho nepřátel z Hamásu, Hizballáhu nebo Jemenu může vést k dalšímu narušení lidských práv. Totéž platí pro aktuálně budovanou syrskou vládu poté, co padl režim tamního diktátora Bašára Asada.

Vrací se Islámský stát?

Za poslední týdny svět zasáhly zprávy o teroristických útocích mimo jiné z německého Magdeburgu nebo amerických měst New Orleans a Las Vegas. Existují přitom reálná podezření, že se na některých z nich podílela teroristická organizace Islámský stát. Válka s ním ještě zdaleka neskončila, a nejen západní spojenci stále bombardují jeho pozice v mnoha oblastech Blízkého východu. Velmi aktivní je rovněž ve středoafrickém Sahelu, kde působí utrpení například v Nigérii, Burkině Faso nebo Mali.

Související

Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

komentář USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kim Čong-un

Aktuálně se děje

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

včera

včera

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

včera

včera

10. června 2025 22:04

10. června 2025 21:21

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy