S každou změnou letopočtu se snažíme bilancovat rok uplynulý a odhadovat, co nás čeká v tom dalším. Nejinak je tomu i v roce 2025, z něhož zub času ukousl teprve pár dnů. Každého v osobní rovině čeká něco jiného, existují ale věci, které mění všechny životy podobným způsobem.
Rok 2024 přinesl celou řadu šoků, změn a nejistot. EuroZprávy.cz už psaly o tom, že šlo o jeden z geopoliticky nejvíce turbulentních roků. Mohli jsme pozorovat prezidentské volby v Rusku, které potvrdily neupadající moc Vladimira Putina. Tytéž volby ve Spojených státech pak určily jako vítěze bývalého republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
Na evropském kontinentu si vybírali parlament nejen Francouzi a Britové, ale také všichni občané Evropské unie ve volbách do Evropského parlamentu. To znamenalo změnu složení Evropské komise a střídání ve vedení Rady EU a Evropské rady. Pozice šéfky unijní diplomacie se ujala bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.
Bezpečnostní krize
Tyto změny předznamenávají, že se letos vyplatí bedlivě sledovat dění na diplomatickém poli. Letošní rok může přinést konec plnohodnotné války na Ukrajině, pokud se Trumpovi podaří dodržet to, co slíbil. Zároveň ji však může prohloubit, neboť není jisté, zda Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přistoupí na iniciativy budoucího prezidenta USA.
Konflikt na Ukrajině zdaleka není tím jediným, který světové vůdce trápí. Války aktuálně probíhají na téměř každém kontinentu a hrozí vypuknutí zaměstnává. Experti a politici naznačují, že jsme uprostřed třetí světové války, která vypadá úplně jinak než předchozí dvě. Pokud jim dáme za pravdu, pozorujeme globální konflikt v asymetrickém měřítku, kdy proti sobě jen výjimečně bojují státy jako celek.
Transatlantická nejistota
Do vedení Bílého domu brzy nastoupí Trump, který se nechal slyšet, že by rád zabral Grónsko, Kanadu a Panamský průplav. Jeho velmi nadsazená tvrzení obvykle znamenají, že se k něčemu chystá, nicméně ne k něčemu tak rozsáhlému jako je válka se dvěma státy Severoatlantické aliance.
I pro nejlepší analytiky je velkou záhadou, které Trumpovy výroky brát vážně. Je však téměř jisté, že budoucí americký prezident nastaví vysoká cla v rámci severoamerické organizace volného obchodu USMCA, zintenzivní ochranná opatření vůči Číně a zavede další obchodní opatření proti Evropské unii.
Spojené státy v bodu varu
Celospolečenské napětí ve Spojených státech kulminovalo již tradičně během listopadových prezidentských voleb, při nichž oba kandidát, Donald Trump a Kamala Harrisová, neváhali rozdmýchávat nenávist vůči tomu druhému. Velice intenzivní předvolební kampaně sice jsou jakousi značkou voleb amerického lídra, nicméně od roku 2016 jsou tyto bojůvky čím dál intenzivnější.
Nyní je v USA mnoho témat, v nichž se velké části společnosti neshodnou a jakékoli Trumpovo rozhodnutí bude pro Američany jen další provokací – bez ohledu na jeho kontroverzi.
Volby v EU
Němci si v únoru vyberou nové složení Bundestagu, což může znamenat konec dosavadního kancléře Olafa Scholze. Politická krize patrně čeká Francii. Evropská unie se bude muset mít na velkém pozoru, neboť změny v těchto dvou zemích mají potenciál ovlivnit směřování celého bloku.
Pro letošek budou mimořádně (a bez nadsázky) důležité volby v České republice. Pokud se do nové vlády dostanou krajně pravicové strany nebo komunisté, můžeme očekávat změnu celkového směřování Česka na východ, což bude těžká rána pro východní křídlo NATO i západní snahu o podporu Ukrajiny – a velmi příznivá zpráva pro Moskvu.
Rostoucí Asie
Zmínili jsme, že Trump zřejmě zintenzivní obchodní opatření proti Číně. Přesto budeme sledovat růst některých asijských zemí v čele právě s Čínou a Indií. Dvě nejobydlenější země světa postupně míří k vrcholu a na poli vlivu v regionu zdárně konkurují Washingtonu.
Teď bude zcela klíčové sledovat, s jakými rozhodnutími Trump přijde, neboť každé jedno z nich může buď značně omezit vliv USA v populačně nejbohatším regionu nebo ho naopak posílit. Pokud tento vliv chce budoucí prezident udržet, potřebuje se zaměřit na těsné spojenecké závazky s Tchaj-wanem, Jižní Koreou a Japonskem – a vyhnout se „románku“ se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.
Snaha o záchranu lidských práv
Oblastí, která za posledních několik let utrpěla zdaleka nejvíce, jsou lidská práva. Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu rozjel hned několik trestních stíhání, a ještě ho zřejmě pár takových čeká. Jejich terčem jsou především ruští a izraelští představitelé, je ale možné čekat řízení proti jedincům z Myanmaru nebo některých arabských zemí.
Každé rozhodnutí Izraele a jeho nepřátel z Hamásu, Hizballáhu nebo Jemenu může vést k dalšímu narušení lidských práv. Totéž platí pro aktuálně budovanou syrskou vládu poté, co padl režim tamního diktátora Bašára Asada.
Vrací se Islámský stát?
Za poslední týdny svět zasáhly zprávy o teroristických útocích mimo jiné z německého Magdeburgu nebo amerických měst New Orleans a Las Vegas. Existují přitom reálná podezření, že se na některých z nich podílela teroristická organizace Islámský stát. Válka s ním ještě zdaleka neskončila, a nejen západní spojenci stále bombardují jeho pozice v mnoha oblastech Blízkého východu. Velmi aktivní je rovněž ve středoafrickém Sahelu, kde působí utrpení například v Nigérii, Burkině Faso nebo Mali.
Související

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku
komentář , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Kim Čong-un
Aktuálně se děje
včera

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles
včera

Úřady zadržely nejsledovanějšího TikTokera na světě. Khaby Lame musel opustit Spojené státy
včera

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího
včera

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou
včera

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje
včera

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj
včera

Trump stupňuje rétoriku: Zvažuje nasazení armády proti demonstrantům
včera

Rusko může zaútočit do pěti let, varuje Rutte. Rusko vyrobí za tři měsíce tolik munice, kolik NATO za rok
včera

Železný ředitelem České televize nebude. Radní vybrali pět finalistů volby
včera

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let
včera

Policie zasahovala v budově FF UK. Podezření vzbudili dva lidé
včera

Nepokoje neotřásají jen Amerikou. V Severním Irsku byly během výtržností zraněny desítky policistů
včera

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější
včera

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit
včera

Chcete peníze? Přestaňte podporovat transgender, nařídil Trump státům. Soud to smetl ze stolu
včera

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu
včera

Masové protesty v USA: Demonstruje New York, Chicago i Seattle. LA zakazuje vycházení, Texas povolává gardu
včera

První výhled počasí na příští týden. Deštník se bude hodit
10. června 2025 22:04

Palác prý něco tají. S rakovinou bojující Karel III. může umřít, tvrdí novinářka
10. června 2025 21:21
Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud
K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.
Zdroj: Jan Hrabě